Květinka008 komentáře u knih
(SPOILER) Zajimava zapletka, ale neco tomu pribehu chybelo, zrejme jiskra a gradace. Postavy jednaly spise nemastne-neslane, nejvetsi dojem nakonec zanechala stara semetrika - a ne prijemny... Navic zustalo par temat nevyresenych - kde a proc se Jack vzal zrovna na tomto miste? Prijel ci neprijel zamerne? Kde a jak ho stara vevodkyne "ulovila"? Proc by mely zustat fabriky, ktere prinesla do rodiny Thomasova matka, v majetku jineho vevody? Thomas nemohl zustat chudou "nickou", odkazanou na "dohodu s vevodou". Kdyz nad tim premyslim, neni to pro me vlastne ani cista trojka. Znovu uz cist nebudu.
Edit po precteni ostatnich komentaru (obvykle nejdriv pisi svuj): knihu jsem nasla v knihobudce a netusila, ze je jakymsi druhym dilem - to ostatne nevadilo, az na vyse uvedene mezery. Zajimave je, ze nekdo citil tyhle mezery zas v prvnim dile - pak souhlasim, ze by to mela byt spis jedna kniha.
Jako lokální patriotka jsem nemohla tuto knihu, zasahující do historie rodného města, minout. I když... Historie prolínající se do současnosti. Ditrichštejnská hrobka se rekonstruovala v době mé rané dospělosti, o nálezech v rakvích se leccos vyprávělo, stejně jako o restaurovaných pohřebních šatech hraběnky z krypty kostela (prý je oblékla restaurátorčina malá dcera, protože současná dospělá žena na ně byla příliš velká). Přestože se jedná o veskrze odbornou publikaci, usazení do historického kontextu dlouholetou ředitelkou mikulovského muzea paní Brichtovou dodává knize na čtivosti. A i laik žasne, co vše dokáží kosti, staré několik století, vypovědět (např. podle minerálů a kovů lze poznat, že tříleté dítě zřejmě nebylo kojeno matkou, ale kojnou :-o), a co vše se umí zachovat (vlasy, zuby). Hodnotím vysoce a s obdivem historikům, antropologům a dalším vědcům, kteří se nebojí na tyto ostatky sahat...
Kniha lezela v chill zone v jednom hotelu v Praze, pujcila jsem si ji na pokoj v domneni, ze pujde o nejaky meditacne-koucovaci text, i podle obalky. Byla jsem prekvapena obsahem a vlastne nechapu, ze byly tyto rodinne vzpominky (byt napsany velmi poetickym a krasnym jazykem) vydany nakladatelstvim. A vcetne rodinnych fotek z alba, ktere mame doma vsichni... Hvezda za jazyk, druha za obalku.
Knížky si mě našly v knihobudce na nahodile navštívené zastávce MHD. Ne celá série, vlastně až při čtení druhé jsem si uvědomila podle jmen, že spolu zřejmě souvisejí... Netflix nemám :-) Dobré na nich je, že se dají číst nezávisle na sobě. Tahle mě úplně nevtáhla, oproti předchozím čteným se děj vlek, resp. chvílemi žádný nebyl v první třetině. Kráska nádherná opěvovaná byla spíše nesympatická, příběh neskrýval žádný historický podtext. Proto jen 2*
Super oddechovka přečtená jedním dechem, živý děj a dramatické zvraty, sympatičtí hrdinové. Přesně to hlava při únavě potřebuje :-)
S květinovým jménem jsem očekávala... že najdu příběh své květiny, který tam nebyl. Na mě příliš mnoho křesťanských připodobnění a téměř biblických příběhů. Vše ostatní vystihla Sarah01.
Kamarádka to myslela dobře, když mi ji v roce 2015 dávala jako předsvatební dárek s myšlenkou, že ji předám jiné kamarádce - následující nevěstě, ona dál, ona dál... Každá se do knížky zapíšeme a potáhne se to jako niť. Knihu jsem našla nyní po devíti letech a po zběžném otevření si připomněla, proč jsem ji dál neposlala. Takovou (americkou) kravinu jsem odmítla šířit dál. Poputuje aspoň do knihobudky, třeba někoho pobaví víc. Jedna hvězda za občasné vtipné hlášky.
Návody pro nezkušené nebo upjaté. Čtenář se zdravou sexualitou si nic nového neodnese.
Obecně nerozumím tomu, pro jakou cílovou skupinu jsou tyhle knihy zamýšleny. Informace o historii Vánoc, Ježíšcích v různých zemích, pranostikách či tipech na dárky chrlí v předvánočním období desítky časopisů i článků na internetu. Jedna hvězda za stylistku, druhá za grafiku. Jinak pro mě zbytečná knížečka, která putuje dál.
Ačkoliv jsem dávno byla starší než cílovka, když jsem tyto knížky poprvé potkala, zjistila jsem z nich spoustu informací, které jsem se neměla v době dospívání jak jinak dozvědět... Jak píše Mr. Fox, i po takové době jsou stále aktuální a přínosné, proto knížka poputuje k osvětě prepubertálních neteřinek :-)
Je velká škoda, že se tato kniha nedostala do mých rukou v dobách, kdy vyšla - byla by totiž velmi potřebná! Je ale skvělé, že vůbec existují, a zrovna tato je výborná - a nadčasová!
Snad jen grafika už je v současnosti dál. Ale stále aktuální je kombinace srozumitelného textu s komiksy (nejzábavnější je cesta spermií :-) ), komiksovými dialogy včeličky a ptáčka jako komentáři a především současný hovorový český jazyk - "dělat si to sám", "udělat se sám", "guma". Skvělá je i logická návaznost kapitol.
Knížka brzy poputuje neteřinkám, které přicházejí do věku cílové skupiny.
Na svou dobu kniha obsahuje vysoce kvalitní fotografie, které musely dát autorovi hodně práce, ne jak v dnešní době digitálních technologií. Bohužel knihy tohoto typu jsou v dnešní době již přežitek...
Po delší době knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout a přečetla ji za víkend. Nějakým záhadným způsobem mě prostředí Austrálie láká a je zajímavé sledovat podobná témata a osudy v knihách různých autorů (Ptáci v trní, Duhový had...). Ačkoliv po čase pro mě budou postavy zaměnitelné s jinými od této autorky, přemýšlím, že si ji nechám a po čase přečtu znovu. Příběh byl poutavý, dynamický a zajímavý sloučením několika témat.
Samostatným odstavcem jsou pro mě postavy - setkání čtyř etnik, které spolu musejí žít a vycházet navzdory rozdílným paradigmatům svých kultur a náboženství. To je zpracováno velmi citlivě a se širokým autorčiným rozhledem. Hlavní postava Jessie prošla v románu výrazným vývojem, naprosto přirozeně, kontinuálně a velice sympaticky. A jakkoliv nemám ráda hodnocení postav, většího ****ta než Corbyho jsem snad nezažila... I za tuto postavu před autorkou klobouk dolů, protože s ním bych nechtěla čas ani na papíře.
Po dočtení v noci jsem ještě otevřela mapu a hledala polohu Cairns, Barron River s velkými vodopády, a našla vesnici pojmenovanou Biboohra. Fantazie mi pracovala na plné obrátky...
Tento druhý díl jsem objevila dlouho po první knize, a i když mám příběh celkově ráda, srdcovkou je první kniha. Přesto souhlasím, že se prostřednictvím těchto knížek ráda vracím do mládí... :-)
Domnívám se, že v dnešní době nemá knížka cílovou skupinu. Napsána byla před rokem 1980, kdy se dvacetileté koňačky asi vdávaly za pětatřicetileté majitele stájí a řešily mateřství - anebo možná ne a je to ten německý styl romantického braku jako Večery pod lampou. Dnes mají dvacetileté holky jiné zájmy, vztahy vypadají jinak, a nečtou tuto literaturu. Pro mladší holky (knížku jsem chtěla pro pubertální neteřinku) koňačky, které by ji ještě četly, je to také vztahové téma "mimo". Navíc nudně napsáno. Skoro bych hodnotila jako odpad, ale je mi to líto.
P. S. teď jsem se podívala na autorku a je to jasné - když píše příběh pro mládež dáma ve věku babičky...
Knížka se ke mně dostala až nyní v dospělosti. Velmi podobná "Lanczovkám", až zaměnitelná. V době dospívání bych byla asi nadšenější.
Před pár dny jsem shlédla film a vzápětí našla při třídění knihovny tuto knížku, mám tedy srovnání. Divila jsem se, proč do role ve filmu obsadili vyzáblou herečku, když Natascha v době únosu nebyla hubenou holčičkou a na záběrech po útěku také nevypadala na podvýživu - až při čtení jsem se dozvěděla, jak hladověla. Na druhou stranu film odhaluje více z psychického týrání (domácím telefonem, tmou) a poodhaluje sexuální stránku jejich soužití, což je v knize opomíjeno.
Přidávám se ke komentářům, že v případě knížky jde o bulvární počin, ačkoliv se snaží o objektivitu, těží různé zdroje, zaměřuje se na širší okolí. Zaujaly mne zejména pasáže s názory psychologů a psychiatrů.
Pohádkové Harlequinky nejsou můj "šálek kávy", ale oba hrdinové i babička sympatičtí. Stránky se zbytečnými plky nadpřirozených postav jsem prostě přeskočila.