Květinka008 komentáře u knih
Knížka, která mě bavila, a přestože Harlequinka, červené knihovny v ní bylo pomálu. Víc než na milostný příběh jsem se ale zaměřila na nepochopitelný fakt, že v americkém právním systému tolik nezáleží na pravdě, jako spíš na tom, kdo předvede u soudu lepší a dražší divadlo... Brr, buďme rádi, kde jsme.
Doba ani prostředí (poválečná Amerika) mi nebylo blízké, posílám dál...
Mám Holtovou ráda, mám ráda střídání prostředí. Ale tato knížka mě nechytila. To střídání bylo tak překotné, že si člověk nestačil na daných místech ani "užít" a nasát atmosféru.
Hrdinka vypravuje svůj příběh jako by byl za sklem, cizí, s odstupem. Neprožívala jsem s ní žádné zamilování ani žal ze ztráty dítěte... Stejně nevěrohodné je její "zamilování" do nepřítele. Od své nenávisti a plánu na pomstu, které jsou alfou omegou tří čtvrtin knihy, najednou po pár větách a pohledech od doktora ustoupí a doslova se nechá oblbnout. Zkrátka dost hloupě napsaná postava.
A ve vydání Knižního klubu z roku 1993 KATASTROFÁLNÍ čeština. Ustřelené čárky ve větách, věty, které nedávají smysl, překlepy - knížka ode mě odchází.
Pro mě nejoblíbenější kniha od Holtové, snad tím, že byla první a čtená již v pubertě, kdy člověk vnímá věci ostřeji :-) I po letech mám v sobě pocit ponurosti a místy strachu a tajemna. Knížka pro mě vždy byla lákavá neobvyklým prostředím Číny a uměleckými předměty.
Rozjezd pomalý a nezáživný, děj mě k sobě nepoutal. Druhá polovina knihy má výraznější spád i náboj, především erotický :-) Dala bych 3,5*, ale jelikož to není možné, přikláním se spíše ke 3 (souhlas s NikiVai).
Když pro mě jsou hlavními postavami (a srdečními) děti Walkerovy, takže příběh bez nich je už tímto polovičatý... :-( Dorotka s Dickem (Aspergerův syndrom? :-) ) mi moc blízcí nejsou a Nancy se mi tady trochu protivila svým neuctivým a direktivním chováním k dospělým. Za mě slabší počtení, ale oceňuji další originální námět.
Ač lidsky drsnější a duchovně okrajovější než Duhový had (B. Woodová) a méně popisný než proslulí Ptáci v trní, přesto se příběh veze s oběma knihami na stejné vlně. Nelehké osidlování Austrálie, fiktivní život postav na reálných událostech. Kniha se četla velmi dobře, přesto nemohu dát plný počet. Možná proto, že byl děj tak předvídatelný? A nakonec pro mě mnoho nedořešeného? I přesto mě ale dostaly výrazné zvraty na stranách 164 a 299. Top s. 205!
Pro lokálního patriota kniha k nezaplacení. Ditrichštejnské chodby byly v hledáčku zájmu místních dětí a mládeže od války až do 90. let, kdy se stavěla nová rychlostní silnice na Vídeň. Někde tam určitě jsou... :-)
Knížka celkem k ničemu, neumím si představit použití pro kohokoliv - snad kromě exkluzivních kuchařů nebo těch, které vaření baví a mají běžně k dispozici fialkový likér, brandy, ústřicovou omáčku, krevety, humry, ženšen apod. Tři hvězdy za provedení, vzhled knihy a pár zajímavých historických informací.
Příběh je dobrý a nosný, jazykové zpracování nadprůměrné. Děj bohužel trochu pokulhává, po slibném začátku žádná gradace a vývoj vztahu. Pořád se drží v jemném vlnění a stále totéž dokola - láska, rupne mu v bedně, ňuňu, zas mu něco přeletí přes nos... Prostředek knihy bych zkrátila nebo trochu vyšroubovala do výraznějších emocí :-) Konec pěkný.
Příjemné počtení. Plánuji najít i blog, jestli ještě funguje (a doufám, že ano).
Zavádějící název, jedná se o pilates. Podané netypickou formou kroku za krokem a zjednodušenými obrázky. Jen jsem ji prolítla, nijak mě neoslovila.
Pro puberťáky anebo jako inspirace pro svatební taškařici pro novomanžele. Či pro zamyšlení...
Četla jsem před lety, když jsem si knížku koupila... Nyní ne a ne se začíst... Takže nemohu hodnotit a knížka poputuje dál.
Budu ke knížce asi na zdejší poměry hodně kritická :-) Některé nápady dobré, ale pro mě chaotický mišmaš - jídlo, kosmetika, bylinkaření... A v každém ročním období od něčeho trochu, to mi nesedělo. Uvítala bych řazení podle kategorií.
Také si nemyslím, že by bylo tak snadné vše vyrobit doma, např. názvy chemických přísad z kosmetiky jsem nikdy neslyšela, doma je rozhodně nemám a ani nevím, kde bych je sháněla. Obecně pokud se v receptech používají neběžné ingredience, měla by být hozena nějaká udička, jinak to odrazuje. Pro mě jsou upotřebitelné hlavně bylinkové recepty.
Pohádka, která se krásně čte... A inspiruje k malování. Kéž by moje tvůrčí schopnosti zvládaly držet krok s bohatou fantazií! :-) Ale tím to pro mě končí.
Takové knihy se nesmí brát vážně, Alix :-) Jednoduše číst, když člověk potřebuje vypnout, klidně na pokračování týden, dva, tři, neboť mu nic neuteče a ví, jak to dopadne. Jedná se o klasické schéma - přitažlivá žena, jeden kladný hrdina, jeden záporák, více či méně zdařilá zápletka a pletichy (tady pěkná) a happyend. Osobně mám ráda rodinné ságy a dlouhodobé setkávání se s postavami, ale B. Small úplně nevyhledávám.
Nádherné ilustrace, propracované informace, které spojují vysokou znalost a profesionalitu celoživotní učitelky dějin umění a historie s osobními postřehy a komentáři. V této knize se zaměřením nejen na kostely, ale i na drobné stavbičky z okolí Mikulova - kapličky, křížky, boží muka... A samozřejmě PALAVA :-*
Co může člověk napsat ke krásné knize nejkrásnějšího rodného města? :-)
Krásný Mikulov představený nádherným, originálním a nedocenitelným způsobem. A "paní profesorka", která se zapsala do srdce malé "rychlomalířky" místní LŠU i do duše studentky GyMik. Z nabytých vědomostí a informací čerpám dodnes... Děkuji za vše a v souvislosti s knihou za obrovský kus práce odvedený s láskou k městu v době, kdy jiné babičky odpočívají v křesle a luští křížovky!