L.Helena
komentáře u knih
Všechny vlny oceánu
Kerry Lonsdale
Nějak jsem se namohla pořádně začíst. Mysteriózní příběhy moc nemusím, tak možná proto.
Vražedný rozsudek
Andreas Gruber
První díl mě vážně bavil a od jeho dočtení jsem se na dvojku hodně těšila. Příběh je opravdu promyšlený (jak samotná Sabina zmiňuje „mnohavrstevný“), jenže mně přišel dost komplikovaný, při čtení jsem se musela pořád soustředit na souvislosti a to mi nedovolilo prostě „hltat“ stránku za stránkou. Taky je škoda, že ačkoli jsou zde opět oba oblíbení vyšetřovatelé Sabina i Maarten, tak situací, kdy jsou při vyšetřování bok po boku, je tady málo. To mě asi v prvním díle bavilo nejvíc, ta jejich vzájemná interakce a komunikace. I tento díl se určitě řadí mezi nadprůměrné detektivky nebo thrillery, ale po odhalení všech pachatelů, motivů a provedení mně přijde dost nepravděpodobný.
I tak se už těším na třetí díl.
Nelíbánky
Christina Lauren
Od začátku je jasné, jak se příběh bude vyvíjet a k čemu spěje. A právě proto, že je to tak předvídatelné, jsem čekala, že to bude vtipné až bláznivé, plné situačního humoru, náhodných trapasů a nepředvídatelných okolností, protože zápletka právě k tomuto měla ten nejlepší potenciál. Jenže mi to přišlo akorát plné kostrbatých dialogů, vtip chabý a napětí žádné. Pokud to bylo myšleno jako seriózní román, tak hrůza, a jestli to měl být vtipný letní odpočinkový příběh, tak slabota. 2,5*
Unorthodox: skandální odmítnutí mých chasidských kořenů
Deborah Feldman
Viděla jsem první díl minisérie na Netflixu, hodně mě zaujal, ale chtěla jsem si napřed přečíst knihu. Právě jsem ji dočetla, ale musím přiznat, že se mi nečetla lehko. Zpočátku mě spíš nebavila, často jsem ji odkládala, hlavně kvůli formě, jakou je kniha psaná, ačkoli svým obsahem je naopak velmi pozoruhodná. Jde o jedinečný náhled do jiné kultury, nebo přesněji do úzké sekty či komunity se striktními pravidly v rámci této kultury. Obdivuji autorku za její odvahu se osvobodit a navíc ještě své nelehké zkušenosti zveřejnit. Za to by si určitě zasloužila plný počet hvězdiček, bohužel, jak jsem již psala, kniha samotná mě díky stylu vyprávění naplno chytla až tak ve druhé půlce. Hodně zajímavý je také doslov a závěrečný rozhovor s autorkou.
Tak, teď se jdu dodívat na ten seriál.
Krásné a podezřelé
Gina LaManna
Knížka mě bavila, hlavně způsob, jakým byl příběh vyprávěn. Bylo to napínavé, zábavné i trochu záhadné, protože téměř od začátku známe čtyři údajné pachatelky, které se přiznaly k vraždě, ale hodně dlouho nevíme, kdo je vlastně oběť.
Jestli v češtině vyjdou i ostatní autorčiny knížky, určitě si je přečtu.
Hodná
Marta Fenclová
Moc mě to nebavilo. Celou dobu to bylo to samé pořád dokola, a když to konečně začalo být trochu zajímavé, tak přišel konec.
Dívka pod hladinou
Andrew Mayne
Theo už mě v posledním díle docela štval, tak jsem se těšila na novou ústřední postavu. S policejní potápěčkou jsem se snad ještě v žádné detektivce nesetkala, od knížky jsem si tedy slibovala nevšední zážitky. Jsem však docela zklamaná, řešený případ mě vůbec nebavil a i ty scény z potápění mně přišly takové bez napětí. Konečné shrnutí – průměrná detektivka.
Osudný okamžik
Rebecca Thornton
I když se mi knížka četla celkem dobře, tak jsem celou dobu měla pocit, že těm postavám vůbec nerozumím. Jednaly neadekvátně, řešily většinou kraviny a zásadní věci jakoby šly úplně mimo. Zdálo se, že za tím vším bude v pozadí něco, co čtenář zatím neví a přijde to jako zvrat na závěr. Na víc než tři hvězdičky jsem to téměř až do konce neviděla, ale závěr mě donutil názor změnit. To, že někomu nerozumíme a nechápeme jeho jednání, ještě nemusí znamenat, že je to špatně. Většinou každý má nějaké špatné zkušenosti nebo svá dávná traumata, která nechce veřejně ventilovat a na základě nich se chová i v současnosti. To však nemusí být pro okolí čitelné či přijatelné, a tak nechybí mnoho k tomu, takového člověka odsuzovat či povrchně hodnotit. Myslím, že jsem nakonec pochopila, o co autorce šlo a docela mě mrzí, že má kniha tak nízké hodnocení (44%).
Vyměnit vodu květinám
Valérie Perrin
Hodně dlouho mě to vůbec nebavilo, do čtení jsem se musela vyloženě nutit, vždy jsem přečetla několik stran a knihu zase na pár dnů odložila. Pořád jsem měla tendence knihu prostě nedočíst, ale říkala jsem si, něco na ní musí být, když tady má tak vysoké hodnocení (89%). Pak někde kolem půlky přišla jistá událost, kvůli které jsem vytrvala ve čtení dál. Ale i potom jsem se vůbec nemohla začíst. Prostě už jsem ke knize neměla ten správný vztah, tím, že jsem první půlku četla s vyloženou nechutí, jsem ztrácela přehled v postavách a jejich milostných propletencích, připadalo mi, že je zde spousta nezáživných pasáží a jediné, proč jsem i přesto pokračovala, byl onen tragický příběh.
Myslím si, že kniha není vyloženě špatná, jen jsme si nějak nesedly hned od začátku, a tím ta počáteční nechuť ve čtení pokračovat mě ovlivnila i na celý zbytek knihy.
Když zpívají cvrčci
Charles Martin
Audiokniha
Poslouchala jsem před nedávnem Hora mezi námi, moc se mi to líbilo, proto jsem hledala i další díla od tohoto autora. Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, ani anotaci jsem si předem nepřečetla. Příběh mě opravdu chytil a obzvlášť druhou půlku jsem už poslouchala doslova vždy a všude. Je to sice opravdu prvoplánová hra na city, jenže člověk by musel být vyložený cynik, aby jej příběh nevtáhnul a při jeho čtení (v mém případě poslouchání) neuronil několik slziček.
Žena tří mužů
Anna Beatrix Bártová (p)
Knížka se moc dobře čte prakticky od první stránky. Nikdy mě nebavil dějepis a suchá historická data i fakta okleštěná od souvislostí a příběhů. Tento román je sice fikce, ale zasazený do reálných historických událostí, proto mi vůbec nevadilo, že je zde autorka připomíná (což, jak vidím v některých komentářích, mnohým čtenářům docela vadilo). Já jsem byla spokojená, i když Gutta z Bubnu mně přišla napínavější a její životní příběh zajímavější. Ale i tak mě čtení bavilo.
Travič
Sharon J. Bolton
Bohužel, nesdílím obecné nadšení. První díl jsem četla už hodně dávno a vůbec si na něj nepamatuji, takže teď jsem jen celou dobu tápala, zda se děj odvolává na znalost předchozího příběhu, nebo chce autorka jen být tak záhadná. Čtení mě vůbec netěšilo, bylo to příšerně rozvleklé, pokračovala jsem ve čtení a jen čekala, kdy mě to konečně začne bavit. Pár dobrých míst sice bylo, ale celkově mě to nebavilo.
Tvé staré já
Louise Voss
Myslela jsem, že si přečtu psychologický román o manželce, která se vypořádává s manželovou předčasnou a zhoršující se demencí. Jenže se z toho vyloupl čtivý a napínavý thriller, který mě příjemně překvapil. Doporučuji.
Ježipetr aneb veselé historky a žertovné obrázky
Heinrich Hoffmann
Na tuto knížečku jsem byla hodně zvědavá, protože sehrála velmi důležitou roli v jedné detektivce, kterou jsem nedávno četla. Básničky a ilustrace s jasným posláním poučit děti o nesprávném chování a jeho důsledcích. Vzhledem k věkové skupině, pro kterou je knížka určena, mně přijde, že ji napsal spíš psychopat, než psychiatr.
Vražedná lhůta
Andreas Gruber
Nabubřelý, arogantní a sebestředný detektiv mi byl zpočátku silně nesympatický. Postupně, jak jsem se o něm dozvídala další a další podrobnosti, mě však jeho postava začínala čím dál tím víc bavit.
Případ hodně zajímavý, způsoby provádění vražd ovšem dost nechutné. Je až s podivem, že ona dětská knížka, coby inspirace k jejich provedení, skutečně existuje. Byla jsem na ni tak zvědavá, že jsem si ji vypůjčila v knihovně a přečetla.
Těším se na další díly a současně se omlouvám Maarenu S. Sneijderovi, že jsem nedokázala svůj komentář shrnout do tří vět :-)
Co se o ní říká
Kristyn Kusek Lewis
Maloměstské klepy a intriky, většinou dost naivní a nezajímavé. Na konci sice jedno odhalené tajemství a jedno přiznání, ale celkově je kniha poměrně nezáživná.
Než jsem zemřela
S.K. Tremayne (p)
(SPOILER) Moc mě to nebavilo, mám pocit, jakoby se děj knihy neustále točil v kruhu, popisy vřesovišť, náznaky čarodějnických rituálů, nezvyklé chování dcery, neustálé myšlenkové návraty k onomu dni… Bylo to pořád dokola to samé, jen ponurá atmosféra a příběh se téměř nikam neposouval. Teprve až těsně před koncem nečekané a překvapivé rozuzlení, jako blesk z čistého nebe, jelikož během celé doby nebyly vůbec žádné náznaky, že by to celé mohlo být právě takto…
Vražda bez soucitu
Catherine Shepherd
Detektivka, která ničím nevybočuje z řady podobných. Líbilo se mi, že se povětšinou pořád něco dělo, vaty poměrně málo. Ale…
SPOILER: V knize jsou celkem tři dramatické scény (z nichž dvě dopadly tragicky), kdy osoby, u kterých předpokládáme, že vzhledem k svému profesionálnímu zařazení, budou postupovat jako odborníci, jenže ve všech třech případech tyto postavy jednaly naprosto hloupě, neprofesionálně, na vlastní pěst a tím přímo vběhly do spárů pachatele. Je jasné, že kdyby tak nejednaly, tak by vlastně většina knihy neměla o čem být. Tím pro mě celý příběh hodně pokulhává na věrohodnosti.
Utajená dcera
Kelly Rimmer
Jímavý příběh o vynucené adopci, ač smyšlený, nicméně se takto, či v různých obměnách, mohl skutečně stát. Četla jsem pár knížek popisujících příběhy „padlých“ dívek z Magdaleniných prádelen v Irsku, tato kniha je sice z Austrálie, ale hodně je připomíná.
SPOILER! Trochu mi v příběhu skřípe fakt, že Lilly celou dobu věděla, v čí rodině se její ukradená dcera nachází, a přesto se jí ani za tolik let nepodařilo ji najít.
Ti druzí
C. J. Tudor
Zpočátku poněkud nejasné, ale jak se začnou vyjasňovat vztahy mezi jednotlivými dějovými liniemi, tak už poměrně dobré čtení. A po vyjasnění, kdo jsou Ti druzí a o co jim jde, už se knížka čte jedním dechem.
Nemám moc ráda v thrillerech záhadné a nevysvětlitelné jevy, tady to naštěstí nebylo až tak výrazné, ale stejně…