Lacoste komentáře u knih
Asi půjdu proti proudu, ale já se zatr-patr nudil. Čekal jsem, že se postupně strhne opravdové peklo mezi lidmi, vytvoří se strany, gangy... Ale jelikož je to vlastně příběh pár dnů, tak se to pochopitelně nestalo a máme tu stranu dobra a zla. Zlo představuje policejní sbor a několik mladíků, co dělají neplechu. Taky pan Radní. V kupoli nedochází vzduch, a nevytváří vlastně žádnou kritickou hrozbu, protože opakuji, je to jen pár dnů. Boj o moc, vyhrožování verbální i fyzické, sem tam nějaká vražda a... To je vlastně vše. Na 1000 stránek to pro mě byla nuda. Zatr-patr nuda.
Klasika. Autor z pomeranče už nevymáčkl téměř žádnou šťávu. Takže tu máme fašisty, komouše a hanzu. Podiváme se víc pod pokličku metra, ale ne tím směrem, který bychom tak úplně chtěli. Přitom ten pomeranč má ještě tolik šťávy, ale jinde. Chtěl jsem taje metra- hutnou atmosféru. Anomálie ve vzdálených koutech, Smaragdové město...
A prosím vás, líbí se někomu ty dialogy, nebo jsou ti rusové hotentoti?
Ale zvraty a intriky jsou zvládnuté skvěle. To se musí nechat.
Bohužel Arťom je fakt protivný šílenec, až jsem měl občas vztek.
Bavil jsem se. Pustiny chaosu jsou prostě top. Oddechové a tudíž vynikající čtení k mému dvouměsičnímu synovi, kdy v jedné ruce chovám a v druhé mám tuto brožku.
Pro mne lepší, než-li předchozí titul Bílý oheň. Zde se sejde stará parta a díky Pendergastosti, který se dostane téměř ze hry, dostává příběh správný "drajv". Slečny Constance a Margo v závěru jedou...
Pro evropana překvapující chování samurajů a Japonska vůbec. Zážitek ohromný. Ještě teď na to vzpomínám. Tuhle knihu mi těžko přebije, nějaká jiná.
Pozor, asi SPOILERY. Tento díl mohl být, no, lepší. Postavy slabé, žhář i vrah nuda. Nikdo vlastně žháře pořádně nevyšetřuje, hlavní jsou kosti a práce hlavní hrdinky. Odborníka na požáry smete Pendergast a už po něm ani popel. Smétánka výšin? Nic vlastně nedělá. Zelený mozek Stacy podle šablony a její závěr naprosto nesmyslný, vzhledem k jejím problémům. Policejní náčelník? Na okrasu. Swansonová je prostě tupá, sorry. Nemá nic navíc, co by vyvážilo její zbrklost. A konečně Pendergast, ten jako vždy, je skvělý. Až moc převyšuje všechny okolo. Každopádně příběh dobrý, známý a čtivý. Prostředí super. Ač nevypadá, bavilo mě to. Pokračuji dál.
Jednoduchý děj popisuje povstání barbarů a kruté boje z pohledu římanů. Děj je přímočarý a naprosto předvídatelný od začátku do konce. Dokonce se mi zdál místy, až absurdní. Autorova obliba ve slovech inu, nu, nuže... mě začla rozčilovat a jeho zlehčování většiny situací nebylo vždy na místě. Pan Riches je prý vzdělaný ve válečné historii starověku, tak si mé doměnky, jelikož mě tahle epocha také zajímá, nechám pro sebe. Přes to všechno se mi kniha četla dobře. Možná taky, že prostě starověk hltám