LadyCharlene
komentáře u knih

Konečně komiks, který nás seznamuje se zrodem superhrdiny. Překvapilo mě, jak moc se mi to líbilo. Vnitřní monolog hrdiny je přehlednější než u předchozích Batmanů. Ale stále zůstává ten děsný font. Nicméně se mi velmi líbí barevnost komiksu, zvlášť se mi líbily kresby vesmíru a planety Oa. Děj je svižný hlavní hrdina vtipný. Není co mu vytknout.


V podstatě je to obyčejný seznam a popis. Souhlasím s tím, že by kniha mohla obsahovat více ilustrací, možná u nějakých zvířat popis u obrázku konkrétní části. Ale moc se mi líbilo vysvětlení Lochnesky. Určitě se těším na dotisk, možná se těch ilustrací dočkáme. Knížku jsem sice četla v elektronické podobě, ale ty děsivé gramatické i stylistické chyby doufám v nadcházejícím vydání nebudou. Takže za chyby a chybějící ilustrace pouze tři hvězdičky.


Nechápu tak nízké hodnocení. Tuto knihu jsem četla jako první, je to vlastně, po Harrym Potterovi, moje první zkušenost s fantasy, ani jsem v tom věku nevěděla, že nějaké fantasy existuje. Zamilovala jsem si postavy, i Poll i Diggoryho, jeho strýček mi přišel tedy krajně nesympatický a jako záporák, pravda, ale za setkání s Aslanem to stálo. Miluju kočičky, čím větší, tím lepší. A nezapomenu na tu kapitolu, ve které byla popsána veliká síň, ve které jsme se poprvé setkali s "Ledovou královnou". Autor vás svou mluvou do děje doslova zatáhne, stejně jako se dostanete jezírky ro různých světů, dostanete se díky sérii Narnie do fanstazijního světa, který vaším čtením ožívá

Komiks jsem si přečetla až po zhlédnutí filmu. Takže jsem byla trošku zklamaná z Deadshota, prostě se mi víc líbí ve filmu a musím podotknout, že v komiksu se opravdu s ničím nemazlí, doufám, že ten konec nebyl úplným koncem, protože takový konec se mi opravdu ani trošku nelíbí, ale nechci spoilovat. Kdyby mi někdo chtěl ten konec objasnit, budu moc ráda, pište do zpráv. Bylo pěkné setkat se i s jinými členy Sebevražedného oddílu, líbil se mi King Shark a Diabla jsem si vyloženě oblíbila. Opět tu byla spousta vtipu, akce, napětí a děj měl rychlý spád. Jen mám dotaz: "V předposlední kapitole, kdy se Harley prochází po bývalém Jokerově baráčku, má pláštík modrý, ale ve finální scéně ho má červený, aniž by bylo někde poznamenáno, že se převlékla. Je to pouze chyba, nebo by to mohlo mít nějaký význam?" Odpovědi prosím do zpráv, děkuji.


Nemohla jsem odolat, za cenu 49 Kč jsem si to prostě koupit musela. Teprve mám za sebou jen pár komiksových knih a historii komiksových postav mám načtenou jen z internetových zdrojů, ale tahle kniha byla boží. Začínám mít ráda Batmana, z knihy mi vyplynulo, že to není tak typickej superhrdina, a to se mi líbí. Musím se přiznat, že jsem si tuto knihu koupila především proto, že jsem doufala, že se tam objeví Harley, co na to říct? Měla jsem tam všechny tři Sirény, což mě velice potěšilo, jen mě trošku zarazily jejich vztahy, no jo, holky jsou holky. Když už jsem u těch vztahů, velmi jsem si užívala společné chvilky Batmana a Catwoman, opravdu by byli nádherný pár. Nesmím zapomenout na mého miláčka Croca, poprvé jsem tu postavu viděla ve filmu Sebevražedný oddíl, zamilovala jsem si ho, když já si vždycky zamiluju takovýho "mutantíka" :D. Takže jsem si za 49 korun pořídila hned 4 oblíbence. Kresba byla většinou skvělá, ale chvíli jsem se trošku ztrácela, v tom je to kouzlo komiksů, pokaždé si všimnete jiného detailu. Doporučuji i nováčkům v komiksovém světě, Jsou zde náhledy do Batmanovy minulosti,


Tato kniha mě opravdu velmi nadchla. Miluji kočky, miluji knihovny ( stále doufám, že tam jednou budu pracovat) a miluji americký venkov. Ačkoliv mě některé pasáže ze života knihovnice Vicki moc nebavily a ke konci knihy vyložené nudily, celkový příběh o zachráněném kotěti, které nakonec "zachránilo" městečko, jsem si zamilovala od začátku do konce. U této knížky jsem pocítila jak radost, tak smutek, konec jsem dočetla se slzami v očích a po dočtení této knížky jsem měla přesně takový ten pocit prázdnoty, kterou by měl pocítit každý čtenář po dočtení opravdu dobré knihy.


Dlouho jsem se chystala na tuto povídku, tak jsem si vybrala komiksovou verzi. Možná byla tato verze ochuzena o popisy vnitřních stavů postav, ale podle mě to bylo dostačující, díky komiksové verzi děj ubíhal velmi rychle a díky ilustracím byla zjevná i psychická změna zúčastněných postav.


Musím uznat, že první díl se mi líbíl více, byl to jeden celistvý příběh. Na druhou stranu, z těchto epizodek můžeme Harley poznat o něco lépe, poznáváme její osobnost. Nejlepší byla Harley na ComicConu, pak Harley na "dovolené" a konečně jsem se dozvěděla něco z její minulosti. Líbí se mi Harleyina ztreštěnost, nic si z ničeho nedělá, pokud ovšem nekritizujete její pozadí :D
Nemůžu se dočkat až bude přeložen třetí díl.


Tak já se budu asi trošku vymykat, počátek se mi nelíbí, jakožto nováček v komiksovém světě chci být seznámena se skutečností, ne s variantami vzhledu Harley Quinn, na druhou stranu nejsem absolutní amatér a o Harley jsem si minulost zjistila. Takže zas tak velký problém to nebyl. Dále trošku navážu, jakožto nezkušený komiksář mám v jednotlivých knihách opravdu bordel, musím si půjčit Batmana, abych viděla skutečný zrod Harley Quinn? A pak následuje Sebevražedný oddíl, teprve poté samostatná Harley? Ale líbila se mi její povaha v tomto díle, miluje zvířata, jako já, mám pocit, že je pořád na hraně Harleen a Harley... prostě dělá, co ona považuje za sobě prospěšné a správné, chce se bavit, což ji naplňuje a chce jít za svou představou. Kdo by ji mohl zařadit mezi padouchy, v podstatě je srovnatelná s hrdinkami Jane Austen, Snažící se prosadit, hledající své místo, mající svou osobnost, identitu, kterou si chce zachovat... Já Harley dávám 4 hvězdičky


Dle mého názoru je zde zjevné, jaké roční období má Neumann nejradši... Ty básničky byly v druhé půlce knihy strašně monotonní, jediným prvkem, kterým je rozdělil alespoň do dvou skupinek byl ten, když někam nacpal "milostné prvky"...

Knížku jsem četla před mnoha lety, pamatuji si z ní jen útržky, ale pořád ve mně vyvolávají ty nejkrásnější představy. Už při čtení na mě dýchla tak nádherná atmosféra, deštivý podvečer, než se Mary objevila, ta bezstarostná atmosféra procházky v parku, uspávání dětí, musím si tu knihu znovu přečíst


Zámek a klíč je pro mě první zkušenost s pořádným komiksem. Teprve třetí a čtvrtý díl začíná být pořádné drama, o bože, prosím, ať to někdo natočí... Nemůžu se dočkat, až si budu moci půjčit poslední dva díly, příběh zde graduje, ten začátek, pro to nemám ani vyjádření, uchvátil mě, moc se mi líbí detaily v kresbách, ale trošku mě štve zaslepenost Kinsey, bohužel jsem už z její postavy vyrostla a nejhorší je, že ten " nejmoudřejší a nejprozřetelnější" je tady Bóďa


Od knihy jsem moc neočekávala, ale již první stránka mě velmi potěšila. Kniha byla velmi vtipná, rychle se četla, byla i srozumitelná. Nechápu, jak se někdo mohl v ději ztrácet. Tím, že byla kniha psaná jako drama, se dala velmi snadno vnímat jako film, Hru bych vidět nechtěla, podle mě je podoba hlavních postav jasně daná a změnu rasy jedné z hlavních hrdinek bych asi nedávala, ale určitě pevně doufám, že natočí film. Velmi mě potěšil návrat k Ohnivému poháru, ten díl miluji. Co se týče chování postav, na které si mnozí stěžují, já vám na to říkám : ,,A co byste dělali na jejich místě vy?". Uvědomte si, že Harry nikdy nepoznal rodinnou harmonii, jediným příkladem byli Weasleyovi. Jinak žil ve velmi nefungujícím rodinném zázemí, poté, co se po dobu celého svého studia na čarodějnické škole musel potýkat s mocným černokněžníkem, který jej chtěl zabít a se stálým "bojem" proti Dracu a Snapeovi, se mu divíte, že se choval tak, jak se choval? Postavy vyrostly, dospěly a vy chcete, aby se chovaly stejně jako ve svých nácti? Harry je unavený ustaraný manžel a otec, který chce pro svou rodinu to nejlepší a Albík je prostě teenager potýkající se slávou svého otce, která ho pronásleduje na každém kroku. Vždyť je to psané hned na počátku knihy, je to Potter studující ve Zmijozelu a na koštěti se sotva udrží, pořád ho srovnávají se svým bratrem, otcem, dědečkem. Vás by to jako naštvané teenagery opravdu neštvalo? Ale dost už o psychologii a rodinných vztazích, každý si musíte sám uvědomit a domyslet si... Rozuzlení příběhu bylo úžasné, jasně, nikdo z nás si asi nedokáže představit Voldemorta a Bellu, ale když si to tak vezmu, mohlo to být jako Harley Quinn a Joker, takže já bych tomu i věřila. Takže na závěr, když už chcete analyzovat chování postav, tak se vším všudy a myslete na okolnosti ;)


Podle mě je tato kniha až moc přeceňovaná. V některých částech mi připadalo, že jsem malý hloupý žáček, který poslouchá "Velkou Paní Hérečku". Možná je to tím, že neznám autorčinu osobnost, takže nejsem si zcela jistá její ironií, vtipem, nebo vážně myšlenou informací, i když mám pocit, že v této knize není vážně myšleno nic. Byla to taková oddechovka, kterou jsem zfoukla během tří čtyř dní, hloubku myšlenky zde hledat nemusíme, vracet se k ní taky nebudu, jenom mě překvapuje to literární ocenění...


Očekávala jsem kouzelné povídky zahalené do steampunkového hávu, bohužel se mi vesměs dostaly brutální a sexem překypující utahané povídky. Ne, opravdu, proč ti chlapi nacpou sex do všeho? Vždyť krásná fantasy či scifi povídka se obejde i bez "nadržených" zrzek v korzetu, ne? Knihu jsem si zakoupila, alespoň má nádhernou obálku,nicméně musím podotknout, že jsem si našla alespoň pár povídek, které mě tolik nenudily a vcelku se mi i líbily - Igor, Úhel poslechu, Paraboloid profesora Barina, Den, kdy se město zastavilo. Otázka elegance byla zajímavá a mohla být v mém malém seznamu, bohužel, Starý Jack by taktéž nebyl tak špatný, ale mě se prostě násilí konané na ženách nelíbí...Podraz v Lost Hope, no dobře, ale mezidruhové páření neschvaluji. Excelsior, Gentlemani - Excelsioru tam bylo až moc, gentlemanů zase moc málo...


Jako dítě jsem ten příběh milovala. Nutila jsem babičku číst mi ji pořád dokola. Nicméně, teď jsem si ji přečetla poprvé sama do Čtenářské výzvy a už tolik mě to neuchvátilo. Možná je to tím, že jsem vyrostla a mé názory by se těžko ztotožňovaly s názory faráře z 19. století. Možná už na Broučky nekoukám tak nekriticky jako kdysi, což mě velmi mrzí. Broučci byli mé dětství


Miluji příběhy odehrávající se na tudorském dvoře. Bohužel, hlavní postava mi k srdci nepřilnula, od poloviny knihy mi její chování přijde dost hloupé, když už se prezentuje jako taková začínající feministka. Nicméně se mi kniha četla dobře, bohužel jsem ji četla především kvůli Čtenářské výzvě a neujistila se rokem vydání...


Knihu jsem jako malá dostala k Vánocům. Jsem velmi ráda, že mi ji rodiče koupili, Krásný příběh jehož hlavním hrdinou se může stát každé dítě, a to doslova


Čekala jsem trochu víc. Bylo tom až příliš chmurných konců a zrovna Kočičí zaklínání, na které jsem se tolik těšila, byla pro mně tou nejhorší povídkou. Ale protože miluji irskou krajinu a představy o skřítcích a vílách, dávám tři hvězdičky. Tuto knihu nejspíše lze vystihnout jednou větou: Drsná země, drsná whisky, drsné mýty


Nechápu, proč je kolem téhle knížky taková kontroverze. Na jedné straně "nadržené pubertální fanynky" na druhé "pseudointelektuálové", kteří jsou tímto dílkem nehorázně znechucení a pobouření. Knihu jsem četla asi, když mi bylo patnáct šestnáct, ale nenašla jsem na ní nic špatného. Styl autorky byl příjemně čtivý, žádné primitivní věty jako u "Odstínů" a že má hlavní upíří protagonista daleko do krvelačné bestie? No a? S upíry to není jako s hobity. Různé zdroje, kde jsou popsány vlastnosti upírů se také v názorech rozcházejí. Podle mě by si spíš autorka zasloužila alespoň nějaké uznání za originalitu. Spíš mě štve, že teprve po Stmívání vznikly všechny ty ostatní napodobeniny.
Romantiku a červenou knihovnu ráda nemám, ale beze studu můžu říct, že Titanic a Stmívání jsou jediné romanťárny, co můžu. Ohledně knižního světa tam patří ještě příběhy Tudorovců a možná se někdy dostanu i k Austenové, už jen z úcty k ní.
Takže závěrem bych asi měla podotknout, že Stmívání je vesměs velmi příjemné počteníčko, zvláště na podzim. A zřejmě je určená pro specifické temperamenty. Mně tedy Bella nepřišla nepříjemná, prostě normální holka
