LadyCotton komentáře u knih
Z knihy mám velmi rozporuplné pocity. Má příjemnou grafiku, dozvíte se v ní co a kdy máte doma uklidit ale ony recepty mi přišly tak nějak padlé na hlavu, zcela souhlasím s DominaCZ: recepty na "milion" sprejů, past apod. když přitom by stačil jeden či dva, které zvládnou většinu věcí.
Kniha se mi také líbila (byť vypůjčená z knihovny stačila). Opsala jsem si hned několik "receptů" které již nyní hojně využívám.
Kniha je psaná snadno srozumitelným stylem, suroviny jsou snadno dostupné i u nás. Krásné fotografie jsou samozřejmostí :-)
Příjemně psaná kniha s rychle čtivým dějem. Svým způsobem mi připomínala Najdi Rebeccu od E. Dempsey.
Nicméně během četby mi vadilo několik věcí:
1) některé události (byť je to fikce) byly skutečně hodně mimo (příklad za všechny: "mladá židovka se skloněnou hlavou nalévala důstojníkům SS pivo" - to těžko. Oni by se toho piva štítili).
2) spousta popisovaných dějinných událostí časově neseděla
3) v knize členové SS nebyli nazývání hodnostmi SS ale klasickými hodnostmi (plukovník, nadporučík apod.) a to mi hodně vadilo - často jsem si musela připomínat, že čtu příběh z koncentračního tábora a že hlavní hrdina je vlastně eSeSák. Nevím jestli to bylo takto schválně nebo je to chyba českého překladu, každopádně to naprosto ruší "požitek z četby".
Pokud máte čerstvou novostavbu a nevíte co se zahradou, tato kniha vám může být skvělým pomocníkem - alespoň pro představu co byste okolo svého domu mohli mít.
Líbil se mi počátek a konec knihy, kde byli praktické rady, tipy a triky pro zakládání zahrady. Prostřední část, která je věnovaná už konkrétním zahradám mne nezaujala prakticky vůbec, a to jsem se na ní těšila možná nejvíc - kvůli inspiraci. Bohužel zahrady autorky jsou jako přes kopírák: pár stejných květin a dřevin stále do kola + všude samá mulčovací kůra.
Velice zajímavá knížečka, která vám rozšíří obzory o anglických hrdinech, kteří se rozhodli zachránit několik set českých obyvatel během počátku druhé světové války. Jen škoda, že se všeobecně ví jen o siru Wintonovi (a i na něj se přišlo tak nějak náhodou).
První díl byl slabší, ale i tento nebyl žádná sláva. Je to sice čtivé, ale táhlé...Když už se konečně začalo něco dít, tak byl konec. Takže si stejně přečtu i ten poslední díl, jelikož mám už od půlky prvního dílu obavu, že vím jak to dopadne (tak schválně) protože děj mi přišel snadno předvídatelný a to v obou dílech.
Takže ano, jako oddechovka YA fantasy proč ne, ale nemyslím, že si jí budu chtít někdy v budoucnu přečíst znovu...
Nebylo to tak hrozné jako Dieta krajkového prádla od jiné české autorky, ale zcela upřímně: na to, že je autorka/hlavní hrdinka starší o 2 roky než já, tak jsem měla velký problém s ní sympatizovat protože jsem si musela během četby neustále připomínat, že jí je 36 a ne minimálně 46 nebo dokonce 50 (podle toho co popisovala).
Kniha jako taková mne moc nebavila (přiznávám, že spousty odstavců jsem přeskakovala), na můj vkus to bylo takové moc "typiše čechiše z maloměsta" a dost často mi to přišlo, že se autorka snažila být až přehnaně vtipná... Vrcholem všeho bylo xenofobní komentování dění covidu. Ale na druhou stranu: pokud bojujete s kily navíc, tak vám kniha může dodat odvahu či motivaci začít.
Tato kniha je přesně ten důvod proč moc nečtu české autory. Když pominu fádní styl psaní autorky, tak ani hlavní hrdinky mi nepřišly sympatické (a to sama mám nadváhu). Jejich naivita (hlavně Jany) byla neuvěřitelná nebo spíše děsivá, protože je mi jasné, že nejedna česká žena se v ní najde (žena kolem padesátky, milovnice vysedávání u seriálů, několik desítek kilo nadváhy, nadává na manžela, večer sežere pekáč masa a pak se ráno diví, že nedopne oblečení a vinu hází na všechny okolo-zcela upřímně nechápu co je na tom vtipného).
Kniha má velice zajímavý námět, ale při čtení mne rušily 2 věci: za prvé to bylo dost chyb v textu a za druhé... jsem se (hlavně v první půlce knihy) v příběhu často ztrácela (prostě čtete, čtete a najednou vlastně zjistíte, že hlavní hrdinka už není v přítomnosti ale vypráví o minulosti, bez jakéhokoliv varování).
Nicméně i přesto bych knihu k přečtení doporučila - její téma je neokoukané, byť ve své podstatě hodně naivní. Příběhy hlavních hrdinou vzájemně krásně splynuly.
Přesně jako píše pocketka - tuto knížečku by měly dívky a mladé ženy dostávat již na škole. Nečekejte, že po přečtení knížky se z vás stane super žena, která bude umět každého "odpálkovat". Ne, tahle knížka vás nezmění lusknutím prstu. Naopak vás namotivuje k tomu abyste byly schopné "pracovat" s tím co máte jen o tom dost dobře možná ještě nevíte :-)
Je to báječná kniha - jako bonboniéra. Sice vám nejspíš nebudou chutnat všechny bonbóny, ale určitě se rozhodnete pár nových a neznámých příchutí vyzkoušet :-)
Autorka mne opět nezklamala.
Opět pečlivě badatelsky připravená kniha, která je napsána čtivým stylem, který bohužel sem tam naruší nepřesný překlad.
V knize autorka uvádí treba na pravou míru mnohé fámy a předsudky které o princi Philipovi kolují (např. to, že ho vychovával lord Mountbatten) či co je v seriálu Koruna ohledně prince špatně.
Kniha mapuje život prince od jeho narození az do roku 2020. Bez příkras, se všemi jeho plusy ale i mínusy.
Tato kniha je pro mne jasným adeptem na zklamání roku a nemůže za to jen fakt, že jsem se na ní velmi těšila. Očekávala jsem, že příběh bude něco ve stylu "Hunger games na koních". HG mám ráda, koně taktéž.
První polovina knihy se strašně táhne, seznamujete se se třemi hlavními hrdiny a pořád dumáte nad tím komu vlastně (ne)máte fandit. Příběh Pippy je navíc vyprávěn ve 2. osobě j.č. což je zpočátku originální, ale postupem času to v četbě docela ruší.
Pořád jsem čekala kdy začne ono slibované Inferno... Nedočkala jsem se ho do poslední stránky. Děj je plytký (vsadím se, že autor na koni v životě neseděl) a snadno předvídatelný (ano, vyhraje to přesně ten kdo to už od začátku tvrdí) a místy až nelogický (na začátku jedné stránky je to 100 kroků do cíle, a o dvě stránky dál je to opět jen 100 kroků do cíle). Vadilo mi i to, že autor v jedné větě mluví "o koních" a v další o nich mluví jako "o fénixech" (nemůžu si pomoct, ale pro mě je fenix prostě pták), což je strašně matoucí - buď měl vymyslet něco originálního nebo si vybrat jak těm tvorům bude říkat :-(
Opět skvělé čtení, které příjemně snoubí hyggie, cestování a romantiku :-)
Pohodlně se usaďte, objednejte si sushi a vydejte se spolu s Fionou, kterou si budete pamatovat z knihy Kavárna v Kodani, do dalekého Japonska...
Po dočtení nezbývá nic jiného než se těšit na další díl: Chata ve Švýcarsku...
Ačkoliv mi hlavní hrdinka nebyla moc sympatická, musím uznat, že minimálně námět knihy je zajímavý. Netvrdím, že to bude vaše nejoblíbenější kniha ale za přečtení určitě stojí.
Mám moc ráda texty pana ředitele, takže jsem věděla co od knihy očekávat - krátké, výstižné texty o zajímavých zvířatech či zákulisních info z pražsk zoo doplněné o nádherné fotografie. Těším se na další knihu.
Kniha se mi moc líbila - je to taková odpočinková rychlovka se sympatickým příběhem a kulisou zimního Říma.
Kniha je taková nemastná neslaná. Prakticky nic nového se z ní nedozvíte. Místy jsem měla pocit, že čtu spíše sbírku citátů. Praktická příručka? nepřišlo mi... Nic praktického jsem se nedozvěděla.
Taková menší encyklopedie holocaustu. Je v ní popsáno vše co se týká Židů a holocaustu (včetně toho co bylo před a po válce). Je to stručné a jasné. Graficky velmi pěkně zpracované.
Doporučila bych nejen mladým čtenářům ale i lidem, kteří se nikdy moc o holocaust nezajímali a chtěli by si doplnit nějaký všeobecný přehled o tomto tématu.
Nicméně jako dárek pro někoho, kdo se tímto tématem zabývá mnoho let, bych to nedoporučovala - to by chtělo něco podrobnějšího (detailnějšího).
Jedna hvězda dolů je za velice nešikovný formát - kniha nejen, že je rozměrově velmi velká ale má i formát čtverce, takže jí lze jen těžko vložit/uložit do knihovny....
Pokud jste viděli seriál na Netflixu a chcete si od MK pořídit nějakou knihu, doporučuji tuto. I když slibovaných ilustrací tam zrovna nějak moc extra není. Ale pokud jste četli pouze první díl (Zázračný úklid) ilustrace vám pomohou utřídit/ověřit si fakta a dovednosti, které jste z textu knihy získali. V té první, totiž ilustrace velice chyběli.
Žít s radostí není možná ani tak pokračováním jako spíše rozšířeným vydáním (jde v něm více do hloubky, přidává více praktických rad), prvního dílu. Pravděpodobně nic extra objevného v textu neodhalíte, ale text této knihy je čtivější a srozumitelnější...
Tuto knihu jsem četla dvakrát.
Poprvé když vyšla (někdy před svatbou K&W) a nyní teď. Kniha je moc pěkně graficky zpracovaná, obsahuje spousty pěkných fotek, kapitoly na sebe chronologicky (i logicky) navazují.
Text je čtivý (nepřišlo mi, že by tam byly nějaké extra výmysly) protože je psaný pro širší masy - jednoduchý, snadno srozumitelný, žádné zbytečné natahování. Což třeba kniha od Roberta Jobsona, na stejné téma, není.