laepus komentáře u knih
Nestát každá obrazová Brownovka tolik peněz, tak si kupuju jen je. Tady jsem udělal výjimku, koupil obrazovku. Mnohem větší zážitek z četby, když člověk vše hned vidí před sebou a nemusí si vše náročně představovat nebo vyhledávat na netu.
Víceméně průvodce Leopold muzeem v Museumsquartier ve Vídni - mít tu knihu s sebou je dokonalý požitek. Ale stejně musím souhlasit s předchozím komentářem, že mě u všech knih téhle série opravdu sere řazení obrazů a textu, kdy čtete např. stranu 87, ale obraz je na straně 136. Jinak paráda. Musel to být dobrý blázen, to každopádně.
Kvalitní a fundovaný výběr toho nejzákladnějšího nejen z dějin filmu. Pro seznámení a vstup do tohoto světa je to ideální volba. Pro nějakého snobského hipstera, který tráví čas denně v minikinech a nedívá se na nic, co už vidělo víc než pět lidí na světě, to ale nebude určitě dostačující. Co jste vy? Jestli poučený divák, který si rád užije kvalitní film, tak doporočuji všemi deseti.
Krásná práce. Už se těším, až si ji "přečtu" podruhé. Tolik inspiracé pro běžný život není snad v žádné jiné knize :)
Vynikající záležitost do hodin dějepisu - do těch hodin, kdy se bere 2. polovina 20. století a je třeba ukázat zrůdnost komunistického režimu, jak už do těch nejmenších valil ta svá hovna (rozuměj lži, propagandu). Úsměvné i děsivé zároveň. Jak zaznělo v Dědictví: "Buďme radi, že je to za nama."
Člověk očekává nějakou dobrodružnou záležitost a dostane se mu navíc úžasné bratrské drama, které se táhne po desetiletí a úžasně vyvrcholí v lesích Severní Ameriky. Stevenson je prostě borec a i po 130 letech jeho knížky neztrácejí nic ze čtivosti.
Můj první McCarthy a musím se přiznat, že na dlouhou dobu rozhodně poslední. Tohle není můj cup of tea. Jazyk, téma, prostředí, postavy, děj... všechno mi přišlo strašně nesympatické. Ale knihy vždy dočítám, takže i touhle jsem se protrápil. Něco dobré, trochu smutné, občas mladická odvaha, sny o svobodě. Ale přišlo mi to zkrátka nějak málo na tak "provařeného" autora.
Jsem spíše Agathin či Doylův fanoušek, ale dát si čas od času Simenona rozhodně není na škodu. Maigretovy příběhy nejsou tak dlouhé ani tak krátké a je to za dvě hodinky za vámi - člověk nemusí být vynervovaný (nebo nevyspaný) přes celou noc. Není to jednoduché čtení a člověk musí být pořád ve střehu a vnímat i psychologii prostředí a hlavně postav.
Jde poručík z kasáren, hlavu plnou prasáren.
Sedí Jano u hája, veselo sa ukája.
Na tohle se nezapomíná :)
Jasné, srozumitelné, základní informace o otci českého dějepisu. Pamatuji si na četbu, když jsem byl na výšce, rozhodně to jako studijní materiál stačilo. Když člověk hodně chce, i nějaké literární (ne jen faktografické) kvality tým najde. Každopádně Palacký byl dost zajímavá osobnost, která si zaslouží práci mnohem většího rozsahu - ty však nechám povolanějším - mně stačí toto.
O něco slabší než Goldfinger, už jen proto, že tady není žádný šílenec nebo stát, který chce ovládnout nebo zničit celý svět - a to je asi jako detektivka bez vraždy (jen s loupeží). Je to hodně oddechové čtení, na kterém je opravdu pečlivě hledat, aby člověk nalezl nějakou uměleckou kvalitu (ale spíš asi ani ne). Čte se to dobře, není to dlouhé a nic víc od toho člověk ani čekat nesmí.
O nic horší ani lepší než první díl. No, možná literárně o něco lepší (vtipnější, ucelenější), ale na druhou stranu opět některé nevysvětlené zvraty a opakované postupy z prvního dílu - takže opět oddechovka pro pár odpolední s úsměvem na rtech.
Neurazí, nenadchne, občas pobaví, občas trochu tápe. Jestli chcete zjistit, jak by vypadal Pat a Mat ve zlodějském prostředí, tohle je přesně ta knížka, která vám to ukáže.
Je vidět, že už Fleming to píše s velkou lehkostí a notnou dávkou sebeironie. Kdo to tedy bere moc vážně (stejně tak i filmy), tak bude zklamán. Jen sednout, číst, usmívat se a nechat s unášet spoustou skrytých reklam různých značek, absurdních zápletek a napínavých rozuzlení.
Jenom tři dávám za určitou nevyváženost jednotlivých pohádek. Kniha (samozřejmě v nejlepším duchu Monty Pythonů) je rozháraná a šílená a nemáte šanci podle názvu odhadnout, v jakém stylu bude ta nebo ta pohádka. Některé jsou vtipné, jiné trapné, jiné hororové, jiné zase smutné nebo hluboce lidské či s mravním ponaučením - zkrátka pelmel toho povedeného i to nepovedého, toho pro děti i toho pro dospělé.