LahoferRose komentáře u knih

Jen díky čtenářské výzvě jsem si knihu přečetla (oblíbená knihu rodičů/prarodičů). Pamatuji si , jak jsme si s mamkou a ségrou zalezly do postele a sledovaly to. Kniha mě příjemně překvapila, četla se dobře. Maggie to neměla jednoduché, krása není vše. Já bych to na jejím místě už dávno nedokázala vydržet. Hlavně s Lukem... Tragická romance, která se tragickou stává jen a jen kvůli lidské pýše.

5 17.09.2017

Musím říct, že tahle kniha mne opravdu dostala. Za necelé 2 měsíce se sama budu vdávat a v Aliciných vzpomínkách, jsem se viděla. Jak byla zamilovaná, myslela na ty vše dokazující drobnosti lásky, to teď prožívám i já. Vize, jak se to vše za 10 let změní o 180 stupňů mne natolik zdrtila, že jsem knihu proplakala a potřebovala jsem se přitulit ke snoubenci a říkat všechny ty malé, milostné hlouposti. Snad je to blížící se svatbou, snad jsem přecitlivělá, ale tato kniha se mi dostala do rukou v tu nejpříhodnější chvíli, aby mi obalila milující srdce plíživou nejistotou budoucnosti, možného ochladnutí citů. Je to reálné, je to dnes a denně a bolí mne to.
Pro mne je to naprostá srdcovka.

5 14.05.2017

Dvě hvězdičky za čtivost. Navíc, klobouk dolů, že Cline po jedničce našel ještě další odkazy na osmdesátky. Ale jinak? Obří celosvětovou firmu s OASIS vlastní 4 děcka, která se o firmu vlastně nijak nezajímají a vede ji jistá "šedá eminence" Faisal. Přišlo, že by jim mohl podsunout jakákoliv data a do jednoho by mu to odsouhlasili.... Wade je ubulený narcistický závislák na VR. Jak je konec jedničky sentimentální, tak tohle tu čekejte po celou dobu, přičemž ty bláboly vrcholí a nekončí. Samozřejmě nechybí hora empatie, sladkobolných řečiček, odsouzení osmdesátek, kde jsou převážně jenom bílí a hetero, chybí snad jem jednorožci... Věty typu, kdy si díky VR jeden z členů uvědomil, že ho vlastně vždy Prince i přitahoval a proto ho odmítal, ale teď chápe, že je to normální... No, každý hned pozná, že je to současná kniha z Ameriky. A úplný konec? Sama jsem se styděla, že to čtu...

4 03.01.2024

Příběh mne zaujal od začátku. Anders de la Mottem prostě ví jak na to. Vyprávění obou příběhu bylo napínavé a plně šokujících objevů. Ten konec, rozuzlení, už na mě nakonec byl možná až příliš překombinovaný. Předchozí Podzimní případ byl také dost šokující, ale pro mě uvěřitelnější. I tak bych knihu určitě doporučila. Spisovatel si mě získal už trilogii Game, Buzz a Bubble. Baví mě, že co série, je příběh o něčem jiném, nezabředává do jedné kategorie.

4 22.12.2021

Hodnotím tu celou sérii. Sledujeme nejenom dvě přítelkyně od jejich dětství až po stáří, ale celou živou čtvrť se všemi svými kostlivci, žalobami, smutky, záští, přetvářkou,... Štěstí je v této sérii skutečně pomálu - je-li tu vůbec. Žasnu nad tím, jak se spisovatel/ka nebojí ukázat hlavní postavu i jako zlou, sebestřednou ženu. Jak já Elenu nenáviděla, zejména ve třetím díle! Častokrát jsem knihu zaklapla a musela se vyvztekat než jsem mohla pokračovat. Ale o to opravdovější postavy jsou. Postav je tu mnoho, stejně jako v životě. A tak to je to správně. Neapol ve mě zanechala pocit špíny, násilí, sprostoty a přesto mě láká. Jak jen to ta kniha dokázala? Jazyk, kterým je kniha napsaná je unikátní, je radost číst každý řádek.

4 29.09.2021

Kdo by tento příběh neznal? Láska je mocná. Možná až příliš. Snad každý zažil tu velkou lásku, kdy je pro blaho toho druhého ochoten udělat téměř cokoliv. Smutný příběh, ale vlastně je to záležitost, která se děje dnes a denně. Rozdíl je v tom, že Smrt na Nilu je tak báječně napsaná.

4 19.11.2020

Úplně jinak pojatý Poirot. Je tu až akční, převléká se, padne do pastí... Starý dobrý Poirot mne baví mnohem víc. Tento byl bližší Sherlocku Holmesi. Mrzi mne, že se čtenář o té světové velmocí Velké čtyřce nakonec vlastně nic nedovídá. Agatha Christie má lepší vyobrazení charakteru, děje, záhada vražd při komornějším rozestavení, světová špionáž jí moc nesedí. Ale palec nahoru, že to zkusila.

4 17.09.2020

Autor mne velice baví. Zatím jsem od něj četla vše a musím říct, že nebýt jména na přebalu, netipla bych si, že knihy píše jeden a ten samý člověk. Trilogie Game byla svižná,dvoudílné Memorandum bylo psáno naprosto jiným stylem a teď je tu Konec léta s dalším stylem vyprávění. Anders de la Motte mne nepřestává překvapovat a hlavně bavit. Postava Veronicy je velice komplikovaná, těžko jsem si ji představovala, sžila se s ní. To s Mattiasem mi to šlo lépe. Příběh zajímavý. Měla jsem hned několik hypotéz, které se i postupně bortily. Konec překvapivý a děsivý. Nemohla jsem nevzpomenout na Tajuplný ostrov s DiCapriem.

4 07.10.2018

Ze začátku jsem měla problém se stylem psaní Celeste Ng, ale to se po cca 30 stranách poddalo. Postavy jsou až děsivě lidské, skutečné. Nejde pouze o sondu do života bohatých Američanů žijících na dokonalém předměstí. Je to příběh o dospívání, o nutnosti rozhodnout se co je nejlepší pro člověka samotného a neohkížet se stále jen na druhé, o mateřství, o nezávislosti. Ohníčky cšude kolem mne pohltily, na konci mám pocit, že každá z postav sedí v obyváku se mnou. Nikdo není vykreslen černobíle, ploše, nedomyšleně. Máte hřejivý pocit, že jsou to také jen lidé se všemi svými manýry, úspěchy a poklesky. Nikoho nedokážu odsuzovat za své činy, každého chápu. Bezesporu skvělá kniha a nebráním se přečtení autorčiny prvotiny.

4 14.02.2018

Prvních asi 30 stránek byl takový chaos, že jsem si říkala, proč jenom jsem o tuhle knihu tolik stála. Ale jak jsem si zvykla na styl psaní a trochu se rozkoukala, bylo to zajímavé. Ano, svět dokonalých matek a rodičů kteří se navzájem často znají a zajímají se o školní aktivity, to je hodně americký model. Pocity každé z postav byly uvěřitelné, některé myšlenky velmi trefné. U knihy jsem se několikrát zasmála, svět drbů je zachycen skvěle, zvláště v reflexích při výslechu. Zajímavé pojetí, kdy jsem až do konce skutečně netušila nejen to, kdo je vrah, ale ani to, kdo je oběť! Takže hurá na Na co Alice zapomněla. Už se těším.

4 26.04.2017

Wow, to jsem teda koukala! První díl mě tolik nebavil, přeci jenom, čekala jsem něco na způsob Game. U dvojky jsem už věděla co očekávat a knihu jsem si naprosto užila. Propracovanost intrik a propojení postav, čtenář vůbec neví na čem tedy je. A pak vás Anders na úpl,ém konci praští plnou silou do břicha a s pokřiveným úsměvem vítěze se kochá na vašem překvapeném výrazu. Bravo! Za mě určitě lepší než jednička.

4 19.09.2016

Huxley měl v této knize bezesporu geniální nápady, ale nemůžu si pomoct... přišlo mi, že velký potenciál svých nápadů nedotáhl do konce. Mám pocit, že na knize mohl zapracovat víc, dát si záležet a dotáhnout ji do dokonalosti. Konec civilizace má možná lepší nápady než 1984 od Orwella, ale Osmdesát čtyřka je právě dotažená do konce a proto je o tolik lepší. Škoda toho.

4 22.08.2016

Bohužel, bavilo mě jenom zjištění co Jamie těch 20 let dělal, jinak..... i nalodění bylo ještě dobrý, ale ten konec? Jen jsem protáčela panenkami, jak moc je to překombinované a ztratila jsem zájem. Nevím, nevím, jestli se pustím do čtvrté.

4 22.07.2016

Román, z kterého jsem cítila jen všudypřítomnou bezútěšnost. Vše je marné. Znovu číst určitě nebudu.

4 13.04.2016

Knihy Agathy Christie mám velmi ráda. Její promyšlené zápletky a zvláště inteligentní britský humor. Bylo tedy na čase dozvědět se něco o samotné spisovatelce. Životopis je psaný velmi precizně, z více pohledů na Agathu, je sestaven z mnoha zdrojů, včetně soukromých dopisů, které dodávají intimní ráz. Agatha je nám přiblížena jako žena, nikoli jako idol či modla. Křehká a přitom nebývale pracovně a kariérně ambiciózní (což by ona sama popřela). Překvapilo mne v jaké míře se v jejích knihách zrcadlí vlastní zážitky, myšlenky a pocity. Velmi čtivá kniha, která nepřiblíží jenom spisovatelku, ale také její dobu, která byla plná sociálních i finančních změn.

3 08.12.2023

Tohle byla vážně bomba! Tommy a Pentlička jsou sympatická dvojice, jako v každé jejich knize. Je pravda, že jsem znala jenom dva detektivy, které parodovali, ale i tak to stálo za to. Bavila jsem se královsky. Zejména u Praskače a Případu zmizelé dámy. Ač má Agatha kvalitativní výkyvy, celkové ji žeru.

3 24.07.2023

Příběhy se slečnou Marplovou jsou pro mne vždy slabší. Tenhle mě ale bavil hodně a nejspíš je to minimální přítomností tety Jane. Anonymní dopisy v malém městečku, které žije drby mne opravdu bavily. Jen ty milostné konce mi vždy u Agathy přijdou tak nějak z ničeho nic a našroubované.

3 18.03.2022

Skandální? Na jednu stranu chápu, že to v roce 1929 skandální bylo. Na druhou stranu, Coniin manžel nebyl schopen sexuálního aktu a sám po ní později zadal dědice, pokud to zařídí diskrétně. S nebezpečím zamilovanosti přeci musel počítat. Přijde mi přirozeně, že se Conni, ač mladá, cítila jako stará, zapšklá žena. Sex je potřeba, ať si Cliffordovi přátelé filozofují jak chtějí. Bylo zajímavé, že Connii si také myslela, že nejdůležitější je, aby si muž a žena rozuměli intelektuálně a že je sex je pouze pudova záležitost hodná těch nejnižších. A přitom stačilo, aby si ji vzal do parády hajný, muž jak se patří a ukázal jí o čem to ve skutečnosti je. Clifford musel být v posteli před úrazem celkem nudný. Z knihy jsem cítila, jak je prostředí Wragby průmyslově ošklivé, bezútěšné a depresivní. Hajný byl ale na můj vkus až příliš vulgární. A z paní Blazenky mi naskakovaly pupínky odporu. Snad nějakou dobu neslyším lůno.

Celkově jsem čekala romanci. Z těchto dvou jsem až do konce měla pocit, že jsou pouze milenci na základě sexu. Lásku jsem jim neverila ani za mák.

3 13.08.2021

Ze začátku jsem si myslela, že tu knihu jenom protrpím. Jazyk mi přišel dost krkolomný, děj utahaný a nevěděla jsem co si o příběhu myslet. To se ale překulilo ani nevím kdy a mě příběh velice zajímal. Od Cory jsem očekávala, že to bude stará panna (ač vdaná) a její rady ohledně morálky a správného chování budou jenom vtipné vsuvky. Jak jsem se mýlila! S každou stránkou byla Cora lidštější a skutečnější. Fandila jsem jí hrozně moc a to ve všem. Silná žena, která se konečně postavila sama za sebe a chtěla žít šťastně. Když je člověk šťastný, urovnává vztahy s těmi, na kterých mu záleží a netrápí se kvůli těm, na kterých ve skutečnosti nezáleží.

Příběh nám ukazuje bezmála 100 let americké historie. Prohibici, otázku antikoncepce, prudérnosti, změny morálky, kterou přinesla válka, homosexualitu, rasovou diskriminaci, otázku rodiny, rodičovství, přátelství, úspěchu, respektu i bolesti.

V kontrastu k nemastnému neslanému začátku jsem knihu prožívala a zanechala ve mne hodně pocitů. Ale musím říct, že těch příjemných.

Éru němých filmů mám ráda. O Louise Brooks jsem však nevěděla a určitě si o ní něco přečtu.

3 11.06.2021

Ač audio knihám zrovna moc nefandím, poslechla jsem si tuto knihu a musím vyzdvihnout herecký přednes pana Ivana Trojana! Má velký podíl na tom, jak moc mne téma zaujalo.

Ale k samotnému příběhu. Každého určitě překvapí vyprávějící. Jeho úvahy mne zajímaly a bavily. Z jiných postav mi bylo vyloženě špatně. Příběh nebyl nový, jeho však naprosto.

Ironie, že jsem ten den kupovala fridex.

3 07.04.2021