Lathien komentáře u knih
Neskutečně dojemná a silná kniha o naději, o tom jak bezzištná a obětavá práce jednoho člověka může přinést štěstí mnoha lidem.
I když jsem už předem znala celý příběh fantóma opery, tak i tak pro mě byla kniha poutavá, zajímavá a čtivá. Byl příběh skutečně pravdivý? Já osobně si myslím že ne ve všech detailech, ale že základ mohl vycházet vycházet ze skutečností.
Erikovo vyprávění na konci knihy mě dojalo téměř až k slzám. To, jak byl dojatý, unesený, šťastný z pouhého, obyčejného polibku a z Christiininých slz, když uvážíme, že dnes je ten nejintimnější lidský kontakt samozřejmostí pro mladé lidi a Erik už byl starý muž! To prostě v člověku musí vyvolat lítost a soucit.
Je sice pravda, že Erik (ať už skutečně žil nebo ne, možná na tom ani tolik nezáleží) byl vrah a dopustil se mnoha hrůza, ale zeptejme se sami sebe: mohl být opravdu tak zlý a bezcitný člověk, který zemřel na zlomené srdce, na nešťastnou, neopětovanou lásku?
A tak, na závěr slovy Gastona Lerouxe: Rozhodně zaslouží fantóm opery soucit!
Která knížka může čtenáře zaujmout víc, než ta, která vyprávý o kráse knih a důležitosti slov? Tahle kniha je jednou z nejlepších, jestli ne nejlepší, kterou jsem kdy četla. Dokázala mě rozesmát, zaujmout, i rozplakat, hlavně na konci. Začíná jako smutný příběh malé holčičky, která přišla o maminku a o bratříčka, ale postupně se tu víc a víc začínají projevovat hrůzy války, které nakonec ovlivní většinu postav a obyvatele Himmelstrase, kteří ač mají tak rozdílné životy a povahy, směřují ke stejnému tragickému konci. Ta trocha krásy a pokoje dětství, kterou se hlavní hrdince podaří vydobýt, je tu v ostrém kontrastu s tak strašně brzkou zodpovědností a krutým procitnutím do ještě krutější reality.
Myslím, že tuhle knížku by si měl přečíst každý. Tedy alespoň ten, kdo se do ní dokáže alespoň malinko vcítit.
Jedna z nejlepších a nejzajímavější kniha jakou jsem kdy četla. V 1. kapitole se dozvíme o autorově setkání s Freddiem a o turné a koncertech. 2. kapitola pak popisuje skládání, jak zvnikaly nové písně, včetně Barcelony. 3. kapitola nás zasvětí do toho, jak se natáčely ony slavné klipy k písním. Ve 4. kapitole se dozvíme hodně o Freddieho vkusu, o tom, jak navrhoval obaly desek, ale především o jeho vkusu, co se týče umění a jeho sběratelské vášně. Mimito vás autor provede celým Garden Lodge, a popíše vám jednotlivé pokoje, což opravdu stojí za to. 5. kapitola má podle autora vyvrátit pomluvy o Freddiem. Popisuje zde Freddieho každodenní život do detailů. Dozvíme se jaké měl Freddie rád filmy, o jeho zahradnické vášni, i o jeho poště, včetně mrazivých anonymních dopisů... Také o typických Freddieho Vánocích a o jeho vztahu k dárkům. Poslední dvě kapitoly už jsou velmi smutné. 6. šestá se zabývá Freddieho nemocí a jeho posledními dny. 7. vás pak provedo Freddie pohřbem i soukromým obřadem... Nádherné vyprávění a fascinující příběh nejlepšího zpěváka všech dob, očima upřímného a nezávislého vypravěče. Skvostné... Snad i proto, že jsem se s autorem knihy setkala osobně....
Jako přirovnání politické situace v Rusku opravdu geniální, ale znova bych to číst nemusela.
Ačkoli jsem knihu začla číst pouze proto, že byla na seznamu povinné četby, celá se mi velice líbila a hluboce mě zasáhla. Na jejím konci jsem si dost poplakala a hned potom ještě u jejího filmového zpracování. V knize je sepsán hluboký příběh plný hlubokých myšlenek, které by měl znát každý.
Kniha se mi líbila, docela dobře se četla. Překlapilo mě, že do propasti skočil i krysař, to se u základní pověsti moc nevypráví.
Krásné, dojemné. A především hodně na zamyšlení. Stejně jako film.
Knížka se mi líbila a hodně jsem se u ní nasmála. Jen si člověk musí dát pozor, aby se neztratil ve vztazích, které jsou zde docela dost zamotané.
Kniha je bezpochyby zajímavá jak pro děti, tak pro dospělé. Je zajímavé seznámit se s pověstmi, které dřív kolovali o naší zemi a je zde i kousek pravdivé historie. Určitě stojí za to si knihu přečíst.
První polovina kniha mi nepřišla až tak záživná, ale pak události nabraly opravdu spád. A konec byl opravdu překvapivý.
Knihu jsem měla v povinné četbě, ale nelituji. Byla hezká, dojemná a dobře se četla.
Řecké báje jsou moje oblíbená kniha a spoutu pověstí znám nazpaměť. Určitě doporučuji.
Souhlasím s Alinka2 a Lumine. ;-)
A paní Pink Martiny, váš komentář mě velmi zaujal. Také miluju právě tenhle film o Hamletovi.
Nikdy bych si nepomyslela, že mě tento žánr dokáže zaujmout. Ale tím, že kniha začíná v ,,normání" době a až poté se situace postupně začíná komplikovat, navíc velmi šikovně zvolená forma deníku, má za následek, že se zcela vžijete do autorovi situace a na následující údálosti pohlížíte skoro stejně jako on.
Myslím, že tahle kniha patří k základnímu lidskému vzdělání a každý by měl vědět o čem je.
Krásná kniha, která zaujme. Pro dospělé as moc ne, ale pro dospívající úplně ideální.