laura komentáře u knih
... tahle kniha je pro mne zklamání, a to velké. Robin - knížka, kterou jsem četla tolikrát, že už bych nespočítala, měl prostě zůstat samostatným majákem v moři psích příběhů... Příběh, který v této knize pokračuje, se mi zdál jako nastavovaná kaše, hrdinové - zvláště obě holčičky, silně přehrávají, prostě, tuhle knihu znovu už asi číst nebudu, ačkoli jinak se ke knihám této autorky opakovaně a nespočetně krát vracím...
Kniha, kterou jsem četla už třikrát a určitě to nebylo naposledy. Nádherný příběh plný zvratů, kde nic není takové, jak to na první pohled vypadá.
Nebyla špatná, ale Linda Howard má mnohem lepší knihy, možná kdyby to bylo víc reálnější, dostala by 5 hvězdiček, protože byla hodně čtivá a příběh mě bavil....
Ach jo... Chlapi jsou neřádi :) Teda, alespoň někteří. Ale my ženské jsme zase někdy tak pitomé :) A paličaté! A... Ale kdyby ne, nebylo by o čem psát ...
Čtivé, oddechové čtení, které vám dá přesně to, co od takového příběhu očekáváte.
Smutné, bolavé, drsné. Beznadějnost osudu, nesmiřitelná nenávist a někde mezi tím - láska... Zoufale bojující, nevzdávající se, doufající...
Na mě už moc intrik a zbytečně moc vedlejších postav, ve kterých jsem se ztrácela. I když k dotvoření atmosféry příběhu by se bez nich autorka nejspíš neobešla...
Román o věčném hledání sebe sama. O nenaplněné touze, o nedostatku lásky, o zklamání, o snech, které se nikdy nesplnily.
Příběh, který jste četli už mockrát a který vám nic moc nového nepřinese. Nejhlubší dojem, který ve mně kniha zanechala, byl pocit beznadějnosti a bezútěšnosti. To, že cesta z tohoto bludného kruhu vlastně nikam nevede...
Nemyslím, že bych se k příběhu chtěla někdy vracet...
Za mě jedna z těch slabších. Ačkoli knihy této autorky hltám, tahle mě nudila.
Průměrné, čtivé. Nicméně jsem od toho čekala mnohem víc.
Četla jsem vůbec stejnou knihu? Za mě velké zklamání. A ačkoli knihy této autorky miluju, tuhle jako by psal někdo úplně jiný...
Tohle se vážně nepovedlo...
Já nevím. Mě to přišlo strašně předvídatelné a nedotažené. Příběh, který mohl být excelentní, ale nebyl. Za mě prostě ne...
Čtivé, ale trošku nuda. Napínavé, ale maličko předvídatelné. Jako bych věděla, co přijde, jak to skončí. Příběh mě ničím nepřekvapil a nezanechal ve mě žádnou hlubší stopu. Ale četlo se to hezky.
Povídkové knihy nemám zrovna v oblibě. Vyhýbám se jim. Ale sem tam mi některá v náruči přistane.
Tohle bylo nečekaně dobré. Mrazivé. Temné. Zvrácené. Kruté. Kola osudu jsou nevyzpytatelná. Náhody přicházejí, když to nečekáte. Láska vyprchá. A smrt je věčná...
Ještě teď mám husí kůži, když si vzpomenu na tu bezmoc, se kterou kráčíte vstříc svému osudu, víte, co vás čeká - a nemůžete tomu zabránit...
Geniální!
Po Houbařce zklamání. Touto knihou jsem se těžce prokousávala. Příběh by byl úžasný (jestli se to vůbec o tomto tématu dá říct), ale to, jakým způsobem byl zpracovaný, mi nesedlo. Nedokázala jsem se začíst, dočetla jsem jen proto, že jsem to prostě nechtěla vzdát...
Spousta nedorozumění, spousta nepochopení. Nevyslovená touha po lásce, po přijetí. Předsudky. Odsouzení. Jak málo by stačilo, aby všechno bylo jinak. Promluvit, vyslechnout. Naslouchat, dívat se. Nevidět jen sebe.
Julie viděla jen Anežku - neviděla však Agnes. Měla spoustu možností, ale ve své zaslepenosti je nedokázala vnímat. Bolavé, kruté, bez příkras. Odhalené nitro nikdy nevypadá krásně.
Nejspíš nikdy nepřestala čekat na Anežku. I když si přece jen myslím, že úplně na konci už čekala na Agnes.
A přitom stačilo jen obejmout, naslouchat a milovat...
Láska není lup, nedá se ukrást, nedá vynutit, nedá se mocí vzít...
O lásce a milování, o žalu a vzpomínání. O tom, co život dává, o tom, co život bere. O touze uvěřit, o strachu, o věčném boji srdce s rozumem, o pochybnostech, o tom, že zůstat není snadné, ale odejít je někdy mnohem těžší...
Láska je, co tě opustilo, láska je to, co pominulo, láska se nikdy nevrátí...
A přece, kdybychom nevěřili, kdybychom nemilovali, o čem bychom snili?
Akorát ten konec... Utekl? Vrátil se? Čekala?
...že nemá rozum, s cizím člověkem! Vyběhnout za ním, do řeči se dát, v noci ho čekat, nepřijde-li snad... -dělá to každá?
...kdo by to nedělal ;)
S odstupem let trošku naivní a levně romantické, ale... Proč ne? Mě se to líbilo. Střet dvou protichůdných světů: těch bohatých a těch, co se k nim osud obrátil zády.
Jak přežít, když vám štěstěna uniká. Jak bojovat, když nic víc než odvaha vám už nezůstala. Jak si uchovat čest, když si chcete vykoupit život...
Čtivé, lehce romantické, dobrodružné. Láska, zrada, bolest i hněv. Střípky života těch, kteří už dávno zmizeli v propadlišti času. Proč se do těch dob čas od času znovu nevrátit?
Rozpad jednoho manželství. Příběh o lásce, která člověku podkopne nohy. Příběh o zradě, která zabolí. Příběh o vášni, o odcizení, o bolesti, o samotě.
Příběh, kde nikdo nakonec nic nezíská, kde každý něco ztratí. O tom, že když se vrhnete přes okraj propasti, prostě spadnete. A bolí to.
Smutná, bolavá kniha, kde ze všech pocitů nakonec převládá ...
...hořkost
Rozhodně se to děje i dnes.
Mrazivé, napínavé, bolavé, poučné. Tyto knihy moc často nečtu, ale k této jsem se v průběhu let sem tam vracela. A vždycky mě ten příběh šokoval - stejně jako když jsem ho četla poprvé.
Jak pravdivé. Jak kruté. Jak nemilosrdné.
Jenže takový život je. Nikdy nevíte, co vás čeká na konci cesty. Ani jak dlouhá ta cesta bude. Jestli vás bude bičovat vítr a déšť, nebo vás budou hřát sluneční paprsky.
Někdy nezbývá než mít naději. A někdy nezůstane ani ta.
Co mi z této knihy uvízlo v srdci je...
... hořkost
Četla jsem v době, kdy podobných knih moc nevycházelo. Asi proto jsem z toho byla paf. :)
Příběh o útěcích před sebou samým, o nudě, o prázdnotě, o nevybitém vzteku, o bezmocnosti... Každý čas od času před něčím utíkáme. Hlavní hrdinové volí cestu násilí, alkoholu a drog. Zkouší, kam až můžou zajít - ale především doufají, že je někdo zastaví.
Tváří tvář realitě je osud nemilosrdně profackuje. A oni opět utíkají. Čtenář však tuší, že marně...
Příběh o marnosti života, o předem prohrané bitvě, o úsilí někam dojít, o prostředí, jež nás formuje, podkopává nám nohy a ničí v nás i poslední zbytky naděje.
Nebo ne? ;)
Zvláštní, ponurá, odpudivá atmosféra a ještě odpudivější tichý pan Genardy. Námět dobrý, zpracování mě už tak neuchvátilo. K téhle knize se rozhodně nevrátím. Příběh jako by dýchal čiročiré zlo a to kolem vás tiše našlapovalo. Brrr! Ještě po letech cítím husí kůži a zježené vlasy v zátylku.
Za mě ne.
Trošku nuda. Jako bych už věděla všechno, co jsem vědět chtěla. Jako by mi kniha už neměla co nabídnout.
Ano, některé věci se tu uzavřely. Ale neztratil tím příběh svoje kouzlo? Tak nějak během čtení vyšumělo...