laura komentáře u knih

...protože Cimický :)

Ale jinak - nuda. Nic mi ten příběh nedal a nic z něj ve mě neuvízlo. Ztráta času...

7 12.01.2021

Jako přečetla jsem to. Ale přišlo mi to nudné a celkem o ničem. Po knize Hlas srdce celkem zklamání...

7 03.01.2021

Tak tohle byla jízda! Sice trošku překombinované, těch dvojnic bylo na mě už trošku moc, nicméně mě to fakt bavilo. Napínavé, čtivé, překvapivé, lehce jiskřící romantikou. Po Osamělé smrti druhý nejlepší díl této série - alespoň za mne...

7 27.12.2020

Za mě zklamání. Takový sladkobolný příběh o jedné lásce, o rozmazleném děvčeti, zrazené důvěře, o chybách, kterých se dopouštíme nevědomky, a které leckdy už nejdou napravit, o nedorozumění, o bolesti...

Hezký příběh, ale na mě až příliš prvoplánový...

7 23.11.2020

Dočetla jsem jen ze setrvačnosti. Tohle mě nějak minulo. Nadšení ostatních hodnotících nemůžu sdílet, já se u knihy nudila. Po všech těch letech už vůbec netuším, o čem to vlastně bylo, ale jedno vím jistě - znovu už to číst nebudu...

7 23.11.2020

Z komedií asi moje nejoblíbenější. Hravé, úsměvné, něžné, plné intrik, omylů, chyb i slov, která neměla být řečena. Plné zmatků, lásky a vědomí, že některé chyby se neodpouští...

(i když někdy ano)

Má lásko, ach
jsme jenom prach
- z toho jde strach...

Jak pravdivé...

7 23.11.2020

Příběh z australského hornického městečka. Abby byla naivní, mladá, nezkušená. Ale osud jí nerozdal jen špatné karty. Příběh o síle a naději, o přátelství, o nečekané lásce, o věrnosti i úskalích života. O zlobě, zášti a falši. Příběh o tom, že cesta ke štěstí bývá trnitá. A že to často bolí. Ale když to nevzdáme, nakonec ho najdeme - rozpustilé, neučesané štěstí...

Hm, a vlastně i tu lásku ;)

7 10.11.2020

Tak jako přečetla jsem to. Ale - mám pár ale :)

Zaprvé: Povídky obecně moc nemusím. Připadají mi neucelené, dojem roztříštěný - protože některá se vám líbí a jiná zase vůbec ne. Ta hlavní, podle které je celá kniha pojmenována - docela ujde. Ty ostatní mě už tolik nezaujaly...

Za druhé: Tak trošku fantasmagorie, kterou možná leckdy ani nepochopíte - stejně jako já. Tak trošku divnohrátky, kterým jsem nějak nepřišla na chuť.

Po pár letech už vlastně nevím, o čem to bylo. Zkrátka, tohle není nic pro mě...

7 21.05.2020

Slabší než ostatní, které jsem od této autorky četla, ale líbila se mi. Jen ne tolik co předchozí autorčiny knihy. Jako by se maličko opakovala, ale i to se může stát. Bylo to čtivé, ale ne příliš překvapivé, opět plné intrik, vášně a zrady. Když vás zradí muž, kterého milujete, co uděláte?

7 20.05.2020

A mně se to líbilo, dokonce moc. Chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale pak už jsem se od stránek nedokázala odtrhnout.

Příběh mě příjemně lechtal pod kůží, o překvapení a zvraty v ději není nouze. Je barvitý, nabitý vášní, elegancí (to Louise Bagshawe vážně umí), intrikami, podvody, skandály, hrdinové se o svoje místo na slunci musí porvat - a někdy doslova. Knihy této autorky vás zkrátka budou bavit. Jsou čtivé, napínavé, neotřelé, a končí všelijak - jen ne tak, jak očekáváte...

7 19.05.2020

Za mě nejslabší ze všech. Knihu jsem četla pouze jednou a už před lety, takže si už přesný děj nepamatuji, ale vím, že mě na rozdíl od předchozích autorčiných knih moc nezaujala a ke čtení jsem se chvílemi musela nutit.

Možná nebyla vhodná doba, možná si ke mě příběh nenašel cestu v souhře nepříznivých okolností - nebo zkrátka nebyl tak dobrý jako předchozí knihy Jilly Cooper.

Každopádně mi z děje v hlavě moc neuvízlo a to se mi běžně u knih, které se mi zaryjí pod kůži, nestává...

7 01.04.2020

Tuhle knihu miluju. Líbí se mi se vším všudy, miluju její atmosféru, postavy, které nejsou jen kladné nebo záporné, ale mají od všeho kousek, miluju ten příběh, který se skládá z mnoha maličkých, blýskavých kamínků, příběh, jež nepřestává překvapovat, ať už ho čtete poprvé, podruhé nebo potřetí...

Napětím, zvraty, city a intrikami naplněný děj, srdce rozervaná bolestí a zmítaná láskou, osudy, které se podobají mnoha jiným a přesto jsou výjimečné, protože takhle to prostě dokáže napsat jen Jilly Cooper...

Jedna z mých nejoblíbenějších knih.

7 01.04.2020

Přečteno dvakrát. Poprvé mě příběh neoslovil tak moc jako Jezdci, ale podruhé už mě bavil o moc víc. Přesto, na Jezdce to prostě nemá...

Snad pro změnu prostředí, ve kterém se děj odehrává, nebo pro postavy, ke kterým jsem si nenašla cestu, které si nedokázaly získat víc mých sympatií. Ačkoli Rupert... Nakonec jsem mu snad i odpustila ;)

7 01.04.2020

Za mě nejlepší ze všech, které jsem od Alexandry Potter četla... Smála jsem se tak, že jsem skoro nemohla přestat. Krásné, vtipné, romantické, přesně tak akorát, aby vám v srdci zůstala hřejivá vzpomínka na těch pár večerů, které jste s touto knihou strávili...

Aby vám na rtech zůstal zasněný úsměv a v uších dozníval smích. Aby jste ještě dlouho vzpomínali, jak vám bylo krásně, když jste tenhle příběh mohli prožívat spolu s hrdiny. Zkrátka, tahle kniha se mi moc líbila.

7 01.04.2020

Moje druhé setkání s autorkou a totální propad. Jedním slovem - nuda. Nuda, nuda, nuda. Jak už bylo níže napsáno, žádná z postav se mi nezaryla pod kůži, příběh (ačkoli Pýchu a předsudek miluji) mě ničím neoslovil a samotnou mě překvapilo, že jsem to dočetla, uzívaná, znuděná a otrávená.

Chudák pan Darcy... :)

7 01.04.2020

Četla jsem před několika lety, tudíž bezprostřední dojem z knihy už vyprchal. Nicméně vím, že na zadek jsem se z ní neposadila, ale na druhou stranu to nebyl ani žádný velký propadák - zkrátka takový průměr. Příběh o tom, že ne vždy se člověku splní přesně to, co chce - a pokud ano, možná zjistíte, že jste to vlastně vůbec nechtěli...

Knížka, od které jsem toho čekala víc, ale nakonec jsem ji odkládala s pocitem, že to bylo vtipné, zábavné a v určitém smyslu i poučné. Člověk by si měl totiž dát pozor na to, co si přeje...

7 01.04.2020

Jako vážně? Tahle autorka zřejmě nebude patřit mezi mé oblíbené, ačkoli jsem v to zprvu doufala. Šíleně přehrávané, dialogy neuvěřitelné, jako by člověk sledoval nějakou nepovedenou divadelní frašku, kde jeden mluví přes druhého a jediné, co z toho chápete, je chaos.

Čím víc knih od této autorky čtu, tím víc si říkám, že se někde stala chyba. Vážně je tak opěvovaná? Čtu stejné knihy jako ti, kteří na ni pějí chválu? Mě nezbývá než zklamání. Příběhy jsou vykonstruované, zápletky šílené, citům se nedá věřit, postavy jsou ploché a chovají se iracionálně, děj přeskakuje z jedné situace na druhou tak krkolomně, že ho nestíhám sledovat... Zkrátka, tohle asi nebude můj šálek kávy.

Tři hvězdičky jen proto, že to bylo lepší než některé její předchozí knihy, které jsem četla. Ale jinak - už nikdy víc :)

7 18.12.2019

Pro mě příběh, ke kterému se nemusím vracet a přesto, i po tolika letech, si ho stále živě pamatuji. Tvrdý, bolavý, těžký na pochopení v patnácti - nebo kolik mi to bylo, když jsem to četla. Ale i takové příběhy je nutné číst, protože je píše život sám...

Člověka formuje to, čím prošel, a tentokrát hlavního hrdinu opravdu osud nešetřil, takže Vlče (jak se jmenoval doopravdy už si vážně nevzpomínám) víceméně dospěl ze dne na den, ve chvíli, kdy se mu jeho svět roztříštil pod rukama na milión ostrých, bolestivých střípků, kdy pochopil, že nic už nebude jako dřív, že čas nejde vrátit a výčitky svědomí nelze umlčet...

Když člověka tíží vina, nežije se snadno. Když ho tíží vědomí, že nemůže promluvit, je to o to horší. Někdy je život jako bludiště, uvíznete v něm, navždycky ztracení, narážíte do zrcadlových stěn a děsíte se odrazu sebe sama, prcháte před těmi pohyblivými stíny, aniž byste věděli kam, a víte, že z té hrůzy nevede cesta ven. Asi takový to je příběh.

A přesto mistrně napsaný, přesto čtivý. Vlče jsem četla před více než třiceti lety (bože, vážně to je tak dlouho?) a přesto si ten příběh pořád pamatuji. A pořád mě pro ně bolí srdce...

7 10.12.2019

Bože, už nikdy víc. Tohle mě tak nehorázně štvalo! To, co mě zřejmě mělo pobavit, mi vtipné vůbec nepřipadalo - a to děti mám. Ale pro to, co vyváděly děti v této knize jsem zkrátka nenašla pochopení a vtipné mi to vůbec nepřipadalo. Možná špatná doba pro četbu této knihy, fakt nevím, ale prostě mi to nesedlo.

Zdenu Frýbovou miluju, je to má srdcová autorka. Ale tohle ne. Knihu jsem si dokonce ani nenechala, protože vím, že znovu ji číst nebudu.

7 06.12.2019

...no, tohle mě moc nebavilo. Četla jsem už před léty, fakt moc dávno na to, abych si pamatovala, co ve mě příběh zanechal. Jen vím, že jsem byla zklamaná. Zhýčkaná skvělými knihami, které jsem dosud od autorky četla, jsem se s nadšením vrhla na její novou knihu - a následně jsem se prokousávala velmi nudným, politicky laděným začátkem, který mě spíš odradil, než navnadil v touze číst dál.

Prostě, tohle se moc nepovedlo. Ale pár vtipných scén (například autoškola) se i tady našlo, takže tu knihu úplně nezatracuji a třeba jí někdy v budoucnu dám druhou šanci. Třeba to s odstupem let budu vidět zase jinak...

7 06.12.2019