Laura_Petite komentáře u knih

Musíš říct, že tentokrát mě čekalo zklamání. Na knihu jsem se těšila, Liane Moriarty patří mezi mé oblíbené spisovatelky.
Už u minulé knihy (Poslední výročí) jsem začala přemýšlet o tom, že dle mého názoru autorčiny knihy postrádají hloubku. Jenže mi to zas tak moc nevadilo, "oddechovky" potřebuje každý. Navíc se mi skutečně hodně zamlouval styl autorčina psaní, má talent!
Tentokrát se mi však kniha nelíbila. Příběh mi připadal hodně plytký, ujetý, nereálný. Přeskakování z minulosti do přítomnosti mě mátlo, leč mám užívání retrospektivy ráda, tentokrát mi nepřipadala vhodná. Navíc mi připadalo, že se příběh hodně táhl, bylo tam zbytečně moc emocí, stále se "chodilo kolem horké kaše", ale akce žádná.
De facto žádnou z postav jsem si neoblíbila. Jednání ani jedné z nich mi nepřipadalo přirozené, neměla jsem ráda Eriku, Clementine, Eričinu matku jsem přímo nesnášela a Holly a Ruby pro mě nebyli nic než rozmazlení fracci.
Protože chci říci i něco pozitivního, když o tom tak uvažuji, Oliver mi nevadil, líbil se mi charakter Dakoty a chování Harryho mě celkem dojalo. Takže nějaké plus se najde. :-)

7 18.01.2018

Autorka má neskutečně dokonalý styl psaní a její knihy jsou tak milé! Nezbývá mi než moc doporučit, vytknout si nedovoluji absolutně nic. Jen tak dál, Liane! :-)

4 20.01.2017

Kniha mne zaujala. Dobře se četla. Někdy se mi stává, že se do detektivek a thrillerů nejsem s to začíst - a jakmile se začne všechno ještě komplikovat, tak to je konec. Neznám jména, nic mi neříká děj, nechtějte po mně vědět, kdo je vrah... U této knihy se mi to nestalo! Styl psaní mi byl sympatický, děj poměrně zajímavý, pěkný nápad... Jsem spokojená! :-)

3 23.02.2017

Zapomněla jsem ještě dodat, že úplný konec bych tam možná nedávala. Připadalo mi, že už se to tam nehodilo, bylo to zbytečné... na druhou stranu oceňuji autorčinu snahu o originální zakončení a otevřený konec.

2 05.11.2017

Než jsem si přečetla komentáře u knihy, byla jsem definitivně rozhodnuta dát pět hvězdiček.
Do knihy jsem se krásně začetla, šlo to samo. Líbila se mi.

Po přečtení komentářů musím uznat, že kniha byla docela předvídatelná. Psychologie postav nebyla moc dobře zvládnutá, všechny byly takové nemastné neslané, takové loutky... škoda, že neměly výraznější charakter, obzvláště u Anne mě to trošku mrzelo.
Další věc, která mě zmátla - byl Richard tatínek, nebo ne? Celou dobu se o něm hovoří jako o "tatínkovi", poté najednou, že Anne viděla otce umírat... na druhou stranu, to byla chyba moje, protože autorka všechny spojitosti na pravou míru uvedla.

Navzdory těmto výtkám pět hvězdiček nechávám, protože splnila to hlavní, co jsem chtěla - zaujala mě, pohltila mě... a to mi "stačí".

Rozhodně bych byla zvědavá na další knihu. :-)

2 05.11.2017

Ve chvíli, kdy jsem knihu otevřela, mi bylo jasné, že u ní zde musím zanechat komentář.
V prvé řadě bych ráda podotkla, že pět hvězdiček je pro mne málo. Dala bych i víc...
Mám-li být objektivní, jedná se o choulostivé téma, a jak to má autorka zvykem (mohu-li soudit dle pár přečtených knih), je toto téma zpracované tragicky. Proto bych asi nemohla nikomu zazlívat, kdyby se mu kniha nelíbila.
Nicméně komentář je od toho, aby člověk mohl zanechat svůj subjektivní aspekt. Já jsem s knihou byla naprosto spokojená. Ačkoli jsem to nečekala, měla kniha spád. Ve všech knihách, které jsem od Jodi četla, jsem postřehla několik věcí. Ty bych zde ráda vypíchla.
1) Knihy jsou skutečně velmi dobře napsány. Líbí se mi Jodiin styl psaní. Našla jsem spoustu hlášek, které jsem si musela zaznamenat, tolik se mi líbily.
2) Autorka má velmi dobře zvládnutou psychologii postav.
3) Takové poměrně originální je, že v knihách (např. Až na konec všech dní, Vlk samotář, Je to i můj život) se nezaměřujeme jen na život hlavního hrdiny. Ten není žádný svatoušek a mnohdy mě irituje. :-D Třeba Anna se Jodi vážně povedla - nejprve jsem ji absolutně nechápala, štvala mě... a pak mě překvapila.
4) Líbí se mi, že když o něčem autorka píše, tak si o tom něco zjistí. Do detailů. V této knize byla poměrně do podrobností popsána léčba rakoviny, celkově ten proces...

To by bylo jen pár bodů. Zřejmě je to chaotická změť nesmyslů... ale potřebovala jsem své dojmy ze sebe "vypsat". :-)

2 25.06.2017

Líbí se mi propracovanost povahy postav. Kupříkladu postava Alex. Opravdu mi to připadá jako dobrý nápad, vpustit do děje takovou ďábelskou bytost...

2 16.02.2017

Paulo, tohle se ti skutečně povedlo!
Nejprve jsem si říkala: 'Hlavní postava - alkoholička?! To jako opravdu??' Až posléze mi došlo, že vyvolat ve čtenářích tento dojem byl autorčin záměr.
Nevytkla bych nic.
Konec se mi líbil, hlavně to (nebudu prozrazovat děj!), že závěr mohl někoho překvapit, ale zároveň byl realistický. Jako že to nebyla splácanina typu 'Je zavražděno milion lidí brutálním způsobem a způsobila to osmiletá holčička', jak to někdy autoři vymýšlí ve snaze za každou cenu překvapit. Jen tak dál!!

2 21.01.2017

Tato kniha je jednoduše perfektní! Stala se pro mne velkou inspirací a vřele doporučuji každému milovníkovi detektivek a thrillerů! :-)

2 21.01.2017

Nevím proč, ale když jsem tuto knihu četla, připadalo mi, jako kdybych se dívala na nějaký praštěný seriál. Což vůbec nemyslím zle - kdo by si rád občas nepřečetl oddechovku? Skvěle jsem se bavila!

Jediná věc, kterou bych hodnotila negativně, je, že mi tam některé věci připadaly zbytečné, jaksi "navíc", přehnaně složité... na druhou stranu, je to příběh paní Liane, a pokud to takhle chtěla...

...a poslední poznámka: Styl psaní Liane Moriarty "prostě žeru"!! Připadá mi originální, takový "lehký a inteligentní" zároveň. Vtipné bylo, když jsem si knihu četla v autobuse a zčistajasna jsem se volky nevolky rozhihňala... protože Liane je prostě Liane! :-)

1 21.07.2017

Já coby vášnivá obdivovatelka knih Brontëovic sester jsem nadšená. Bavilo mě to. A mile šokovalo - líbilo se mi, jak jsem narážela na postavy z knih; bylo to jako potkávat se se starými známými... :-)

1 20.06.2017

Možná je to proto, že jsem měla na Jojo vysoké nároky, vzhledem k tomu, jak dokonalá je to spisovatelka...
Nicméně byla jsem trošku zklamaná. Co se stylu psaní týče, není co vytknout, píše luxusně a prostě ty perličky... je pro mě velká pocta, že jsem to mohla číst!
Jen se podle mě příliš nepovedla obsahová část. Připadá mi to až moc ujeté. Prostě "hlavně tam skloubit všechno možný, psychopaty, drogy". Melodramatické to bylo až moc a... já jsem ani skoro Lou nepoznávala. Asi je to trošku moje vina, asi jsem to špatně pochopila její charakter už v prvním díle, ale... prostě můj názor to nezmění.
Ta knížka je krásná a skutečně bych ji musela v každém případě zařadit do seznamu velmi povedených knih, ale... já jsem čekala víc.

1 02.02.2017

Tohle se mi bohužel opravdu nelíbilo! Ta zvrácenost hraničící s absurditou... Ne, Gillian, napsala jsi lepší!

1 21.01.2017