lena2653 komentáře u knih
(SPOILER) Tak tohle byla síla! Nejhorší byla pasáž se štěnětem, které ten psychopat nechal vyhladovět a po návratu z "dovolené" ho Grace našla mrtvé. Celou dobu jsem hrozně doufala, že ten psychopat zemře! Ten konec mě dostal, když kamarádka Grace očividně pochopila, co se u nich dělo, dle aluze na červený pokoj. Paris je prostě mistr psychothrillerů.
Četla jsem všechny knihy autora, shodou okolností i v pořadí, v jakém je vydal a jsem potěšena tím, jak autorsky "roste". Okamžiky štěstí jsou podle mě jeho nejpovedenější kniha. Začala jsem od Veroniky a její část příběhu se mi líbila víc, také jsem jí více litovala a Jáchyma obdivovala za to, jak se zachoval. Jak už tu někdo psal, ano, je to až moc karambolů na dva lidi, ale zase se člověk u knihy nestíhá nudit. Za mě super, odpočinkové čtení a těším se na další knihu :)
Konec mě úplně odrovnal, to jsem vůbec nečekala. Moc mě bavilo pomalé rozuzlování zápletky s parádním vyvrcholením. Autorčin styl mi sedí, od knihy jsem se namohla stejně jako od Manželů odvedle odtrhnout. Za mě super a těším se na další knihy, snad mě autorka nenechá dlouho čekat :)
Celkem milé čtení, hrozně jsem Dannymu přála, ať už konečně zaboduje :D
Moje první setkání s autorem. Dost možná i poslední. Moc mě jeho styl nezaujal.
Velmi smutné čtení, nicméně mě Petra Soukupová velmi mile překvapila, naděje současné české prózy. Rozhodně to není poslední kniha, kterou jsem od ní přečetla. Dojemná a skvělá!
Její knize Honzlová se tyto povídky nevyrovnají, ale čtou se pěkně, mám ráda autorčin styl.
Výborná kniha. Neuvěřitelně mě vtáhla do děje, bylo mi Jany (a nejen jí) líto. Díky knihám jako je tato se ze socialismu nestává pro mladé lidi jenom pojem, ale dokáží si lépe představit, jaké to bylo žít v tomto režimu. Například i mně to otevřelo oči a snad poprvé v životě jsem si pořádně uvědomila, jak hrozné to muselo být. To je velmi cenné, protože národ, který si nepamatuje svou historii je kolikrát nucen prožít jí znovu...
Silná kniha, která mi vyrazila dech. Bylo mi Theodora neskutečně líto, ale zároveň jsem si v určitých pasážích říkala, že je to blázen. Příběh o tom, že někdy prostě osud nepřemůžete, byť se snažíte sebevíc. Jedna z nejlepších knih s židovskou tématikou.
Musím se přiznat, že ačkoliv hodně lidí upřednostňuje Čapka jakožto prozaika, já ho mám ráda především jako dramatika. Jeho dramata se čtou lehce a vždy jsou v nich hluboké myšlenky. Krásné, nadčasové dílo!
Četla jsem jí v nějakých sedmnácti letech :) Tehdy mě kniha velmi zaujala, dnes už asi nepatřím mezi cílovou skupinu, ale na Johna Greena budu vždy vzpomínat jako na autora,který mě provázet dospíváním. Krásně zpracovaný, smutný příběh.
Kniha je hodně čtivá, nemohla jsem se odtrhnout. Miluji její styl psaní, její vtipnost, zápletky... Jediné, co mě opravdu dost zklamalo je podivně polootevřený konec, událost, na jejíž rozuzlení čekáte prakticky celou knihu je popsaná tak nějak napůl, zbytek si má čtenář asi domyslet. To jediné hodnotím negativně, mám ráda jasné, uzavřené konce. Ale domnívám se, že tohle není rozhodně poslední kniha, kterou jsem od autorky přečetla :)