Zmizet
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/19756/bmid_zmizet-5oV-19756.jpg
4
1582
1582
Intimní rodinné či partnerské vztahy jsou tradiční doménou ženských a dívčích románků. Vyšší literatura se tohoto tématu jako by bála a možná i trochu štítila… Tím větší pozornost potom budí, dokáže-li je nějaký autor uchopit neprvoplánově, nesentimentálně a netradičně. Petře Soukupové se to podařilo hned v první knize nazvané K moři. I v jejím novém souboru tří rozsáhlých povídek jsou hlavním tématem rodinné vztahy. Tentokrát však autorka zvolila stylizaci dětského hrdiny. V prvních dvou textech jsou děti vypravěči příběhu, ve třetím je vypravěčem sice již dospělá žena, ale těžištěm jsou její vzpomínky na dětství. Ve všech povídkách se hrdinové snaží vyrovnat s určitým rodinným traumatem, které je vzdaluje od jejich blízkých, nutí je hledat identitu a místo v rodině. Nejde však o dramatické filmové zvraty, které by životy hrdinů převracely naruby, to podstatné se odehrává v nitru postav. Do tohoto velmi intimního prostoru však dokáže autorka čtenáře vtáhnout natolik, že je schopen sdílet i ta nejsubtilnější vnitřní hnutí a nazírat je jako skutečná existenciální dramata. Zdá se to být i poněkud paradoxní, neboť jazyk vyprávění téma spíše zcizuje a zaznamenává jakoby chladným okem kamery. I v tom se však projevuje vypravěčský talent Petry Soukupové. Nová kniha lapidárně nazvaná Zmizet tak představuje v rámci současné české literatury polohu, která neláká čtenáře prvoplánovou exkluzivitou, zato jej nutí přemýšlet i nad zdánlivě nedramatickými okamžiky jeho života. A mimo jiné i v tom je smysl každé dobré literatury.... celý text
Přidat komentář
3 povídky -všechny byli teda, ne moc pozitivní,ale asi inspirované životem.
Četly se dobře.
(SPOILER) Velmi čtivé a z pohledu těch dětí víc osobní.. 3 odlišné příběhy a ani jeden není příjemný ... Vždy někdo někoho ztratí.. prostě zmizí.. možná jsme každý v dětství někoho ztratil ať fyzicky tak i duševně a myslím, že nás dokáže kniha zasáhnout..otevře nám vzpomínky
Tři velmi silné příběhy, z některých pasáží mi byli až úzko a ten první příběh - brečela jsem jako želva... Krásně popsané rodinné vztahy, obzvlášť ty mezi sourozenci. Knížka se moc hezky četla.
Kmihu Zmizet jsem četla hned po vynikajících Věcech, na které nastal čas. Možná to byla chyba, protože jsem měla velká očekávání a nakonec byla zklamaná. Nemohla jsem se vůbec začíst, první příběh se začal rozjíždět až v půlce, ale nakonec se mi líbil a pustila jsem se do druhého příběhu, který mě ale opět nebavil a postavy spíš rozčilovaly, tak jsem knihu nedočetla.
Tři povídky. Poslechnuto jako audiokniha. Najvice se mi líbila první a druhá. Ve třetí jsem se nemohla zorientovat v ději, protože mě mátlo která je Helenka a která Hanka. Jinak k zamyšlení. Jak se může pokazit celý zbytek života pokud není řečeno vše co řečeno má být.....
Opět skvělá Soukupová. Knížka obsahuje tři příběhy, příběhy, které spojuje název knihy "Zmizet". V prvním příběhu si hlavní hrdina přeje, aby zmizel jeho starší bratr. V druhém chce Vojta zmizet ke svému otci, kterého celý svůj život neznal. A ve třetím příběhu zmizí Helenka se "svým" otcem. Soukupová dovede brilantně popsat zlomové situace, které změní vše od základu. A někdy už není cesty zpět na nápravu.
To byl teda emocionální mazec! U první povídky (Zmizel) jsem knížku musela na chvíli odložit, jak mi z ní bylo smutno, zoufale a špatně od žaludku. Každá povídka měla něco do sebe, každá chtěla čtenáři sdělit něco jiného. Hvězdičku ubírám jen za styl psaní autorky. Nevadilo by mi, kdyby se styl objevil u jedné povídky, ale u té poslední povídky, kde jsou hlavní postavy dvě dospělé ženy, už mě styl nebavil a přišel mi vyloženě rušivý.
Uff. Další rána přímo na solar. Zapomeňte na běžnou sourozeneckou rivalitu, škorpení a pošťuchování. Představte si čistou, krystalickou nenávist. Touhu svého sourozence zlikvidovat, sny o tom, že se třeba zrovna dnes nevrátí domů, že už se nevrátí nikdy a vy budete konečně svobodní. V této knize jsem toto všechno našla, mezi řádky i přímo v nich. Někdy vám může být vlastní krev vzdálenější, než toho úplně cizího člověka, kterého minete na ulici. Někdy je vlastní sourozenec dokonce opravdový nepřítel.
Tahle kniha může být pro někoho neskutečným zjevením, když servíruje témata, o kterých se moc nemluví.
Strohost, se kterou Petra Soukupová popisuje zlomové okamžiky života, celé vyprávění odlehčuje. Tento styl mi velmi vyhovoval a při čtení všech tří povídek jsem se nemohla od knihy odtrhnout. První byla čistá deprese a pro mě nejméně uvěřitelný příběh. Druhá povídka top! Závěr knihy jsem obrečela. Doporučuji.
Za mě měly co do čtivosti povídky vzrůstající tendenci. Náměty byly zajímavé u všech tří, ale forma a způsob psaní autorky mi nesedí.
(SPOILER)
Nejvíce mě dostala první povídka, nejhorší noční můra všech rodičů. Stále jsem doufala, že se dozvíme, co se stalo, ale bohužel i v životě to tak chodí, žít a nevědět....
Druhý příběh se mi líbil sice nejméně, ale za přečtení určitě stojí.
U třetího jsem doufala ve smíření sester,ale bohužel ani tady to nebyl šťastný konec.
Po přečtení této knihy, mi došla slova. První příběh mě úplně dostal. To je snad největší noční můra všech rodičů. Opět úžasně vykreslené postavy. V druhém příběhu jsem nerozuměla chování Vojty a bylo mi líto babičky. I když byla docela svérázná a měla jiný pohled na výchovu. Po přečtení dvou knih od Petry Soukupové si dám od této autorky chvíli pauzu.
Tohle bylo celé takové teskné a tíživé, ale taky fakt reálné a skutečné. Soukupová patří mezi strop aktuální české literární tvorby. Mám moc ráda její současné knihy, ale i tahle malá exkurze do minulosti se vyplatila. Toxické čecháčkovství, napjaté vztahy, děti svázané očekáváním rodičů a malé české obce, kde si lidé koukají do talíře... Skvělé to bylo.
Tři povídky o mezigeneračních vztazích. Autorka poměrně syrově ukazuje, jak nám vlastně nejvíce ubližují ti, kteří by nás měli mít nejvíce rádi. Dětské křivdy, které si s sebou neseme do života a které se dál a dál nabalují, až se z nich stane neřízená emoce. Velmi hezká a reálná kniha.
Soukupová jako vždy zajímavá a znepokojivá. Tyhle rodinné vztahy ona umí. Už jsem toho od ní četl dost, a někdy mám přece jen pocit, že už se trochu opakuje.
Povídky se mi moc líbily, ale zároveň ve mně vzbuzovaly smutek.. taková klasická paní Soukupová. 4/5*
První knížka od P. Soukupové, kterou jsem četla. Byla jsem příjemně překvapená. Typy postav, dialogy, obojí vystiženo, ze života, takové čilé to bylo.
Tři povídky o náročných vztazích mezi sourozenci, každý s jinou "zápletkou" vztahů dospělých, všechny smutné
Líbil se mi styl psaní i příběh jednotlivých povídek. Forma tedy lehce převyšuje obsah, ale to není nic špatného.
Štítky knihy
česká literatura rozvod sourozenci rodinné vztahy osamělost dětský hrdina rodinná tajemství Magnesia Litera zmizení dětí despotický rodičAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Nemohla jsem se začíst.Moc mě tato kniha nebavila.