Lenas2412
komentáře u knih
1984
George Orwell (p)
Neřeklo mi to nic, co už bych o totalitních režimech nevěděla z Hunger Games.
Šest vran
Leigh Bardugo
(SPOILER) Šest vran je bezesporu jedno z nejpopulárnějších fantasy poslední doby, tedy minimálně na sociálních sítích. Všeobecné nadšení stačilo k tomu, abych si vybudovala velká očekávání, která nakonec vrány zcela nenaplnily, nicméně jsem dočítala spokojená.
Velkým lákadlem knihy jsou její hrdinové, kteří mi ale k srdci přirostli vážně až potom, co si spolu prožili tu velkou akci, ke které kniha směřuje. Dokud se prostě plavili na lodi (zdlouhavá záležitost) nebo jinak plánovali, nedokázala jsem se přimět jim pořádně fandit. Romantické linky... No co se týče Kaze a Inej, byla jsem neutrální, ale Nina a Matthias, u nich jsem měla pocit, že jsou zářným příkladem postav, co by mezi sebou nic mít neměli. Měli v sobě oba tak hluboce zakořeněnou nenávist k národu toho druhého, že jsem nevěřila tomu, že by tohle nějaká láska mohla překonat... Všehovšudy jsem myslela, že to dokodrcám do konce knihy a do druhého dílu, nebo jiné části grišaversa, se pouštět nebudu... ALE
Poslední přibližně třetina děje byla opravdu tím, co jsem si od knihy původně přála. Nabitá akce, zoufalé situace, ze kterých se kouzelně vybruslí, napínavé střídání pohledů a jiskřivé interakce mezi hrdiny. Nakonec jsem přistoupila na vztahy Kaze a Inej i Niny a Matthiase. Málem jsem nepostřehla rýsující se slow burn mezi Jasperem a Wylanem, těm teď nicméně fandím nejvíc (mají mezi sebou zkrátka nejmíň red flags). A do poslední stránky jsem byla napjatá, takže opravdu budu muset číst dál! Sice mi vadilo, jak neuvěřitelně mladé postavy byly oproti jejich zkušenostem, jak mi zezačátku scházely informace o postavách a jejich minulostech, jak se mi děj táhl... Konec ale všechny nedostatky zahladil a vzbudil chuť do pokračování!
Navždycky
Nofreeusernames (p)
(SPOILER) Není nic pozitivního, co bych mohla říct o Navždycky. Čekala jsem průměrnou stereotypní ale oddechovou romanci a dostala jsem knížku, ze které se mi chtělo dílem zděšením smát, dílem zoufalstvím brečet...
Navždycky jsem chtěla definitivně odložit na stránce 28. Mei právě dělala první z mnoha ubohých, zbytečných scén před Travisem a Liamem. Bylo mi při čtení tak trapně, že jsem knížku musela dát stranou a rozdýchat to. Jenomže když jsem se vrátila, se zděšením jsem zjistila, že situace se o dva řádky níž ze scény před Travisem a Liamem vyhrotila ve scénu před celou třídou? A o něco dál se ti kluci perou? Tahle scéna je úžasným příkladem toho, jak se věci v Navždycky dějí jenom proto, aby se děly. Nemají žádný hlubší význam, hlavně ať jsou dramatické, co na tom, že jsou iracionální a pitomé? A právě protože Meiiny scény jsou jediný způsob, jak autorka dokáže hýbat dějem, setkáváme se s nimy často.
Mei samotná je jen sebestředná koza, co všechny své problémy svádí na Liama. Dovolila bych si ji charakterizovat jako nejhorší představitelku "not like the other girls quirky Y/N" postavy, jakou jsem kdy četla. Umí se jenom vztekat, hroutit se a jíst čokoládu. Číst z jejího pohledu není zábavné, spíš utrpení.
Liam má být Ten Kluk. Má být tou postavou, do které se má každý zamilovat, výsledek je ale jiný, protože kdo by se chtěl zamilovat do kluka, co vám řekne že líbat hezké holky je klučičí reflex, který se nedá ovládat? Jako vážně?
A celá knížka postrádá jakoukoli uspokojivou strukturu. Psaní působí stylem Wattpad- jakoby se autorka rozhodla napsat knihu a začala psát kapitoly jednu za druhou bez jakéhokoli plánu nebo představy, kam se chce na konci dostat, nebo co chce čtenáři předat. To vede k tomu, že spousta věcí co přečtete postrádá jakýkoli smysl v kontextu celého díla. Co příběhu přidalo celé Meiino a Travisovo první, virtuální rande? Jaký smysl mělo ho mít v knížce? Jaký smysl měl ten plyšák, co jí ho Travis dal, když se už nikdy v knížce neobjevil? Co by se změnilo, kdyby tahle pasáž v knížce nebyla? Podle mě nic.
Všudypřítomných popkulturních narážek už bylo také brzy dost. Knížku nemůžete číst, pokud neznáte Harryho Pottera, což považuji za velké mínus. Navždycky se až moc spoléhá na to, že bude čtenář nadšeně číst vtipy o HP a vynahradí se tím ucházející příběh a nedostatky v psaní. Ani v poslední větě se nedokáže Navždycky postavit na vlastní nohy a být knížkou, která může nabídnout víc, která dokáže něco jiného, než těžit z čtenářovy lásky k cizím dílům- "... byla jsem v té chvíli šťastnější než Dobby, který právě dostal od pána ponožku."
Nakonec může mít každý rád co chce. U Navždycky mě ale děsí myšlenka na to, co si z tak oslavované knížky odnáší čtenář, zejména mladší čtenář. Že kluci můžou líbat koho chtějí a omlouvat to reflexem? Že všechny holky, které jsou holčičí a mají dlouhé nehty jsou mrchy, jak to podává hlavní hrdinka? Ráda bych v literatuře viděla smysluplnější poslání.
Miluju tě. Já vím
Nofreeusernames (p)
O knížce můžu říct, že je rozhodně lepší, než první díl, to ale ani zdaleka neznamená, že je dobrá, pouze to, že jí nechci s každou druhou větu mrštit do zdi.
Není nic špatného na tom, když váš děj a styl psaní odpovídá standardům Wattpadu, psaní je pro každého nehledě na schopnosti a autorka se v mých očích od Navždycky zlepšila, ale přece není možné na podobnou knížku dát nálepku "nejlepší česká kniha roku"... Jsem přesvědčená, že současná česká literatura nabízí pětihvězdičkové knihy, které si zaslouží pozornost víc než nezajímavé, nevtipné a zbytečnými narážkami protkané Miluju tě. Já vím.
A k těm narážkám! Já jsem si vědomá, že je knížka od začátku slibuje, že to lidi baví, ale je to tak laciné! Jakou hodnotu má knížka, když je postavená na tom, že má čtenář rád díla jiných autorů? Samozřejmě že pop kultura neoddělitelně patří k současné době, ale tady to opět zašlo tak daleko, že je knížka prakticky nečitelná, když člověk nezná každou jednotlivou franšízu, jež se autorka rozhodla do příběhu zakomponovat. A že jich je přehršel - Star Wars, DC, marvel, HP, zaklínač, hromada YA knížek... Když se neorientujete alespoň v části ze zmíněných, jste prakticky ztracení a riskujete spoilery - mně knížka vyzradila konec La La Landu. (Který ani nehrál velkou roli v příběhu, jako třeba Star Wars!) A to všechno proto, abyste si mohli přečíst feel-good romanci. U playlistů mi to tolik nevadí, ale možná bych byla radši, kdyby byly jen k navození správné atmosféry a né součástí samotného textu, samozřejmě je jednodušší vyhledat si písničku, než dohánět desítky filmů, seriálů a knížek.
Scarlet
Marissa Meyer
(SPOILER) Jsem nesmírně zaujatá příběhem Měsíčních kronik a série u mě má mnoho plusů, ale osobně Scarlet na pětihvězdičkové hodnocení prostě nedosáhne.
Můj největší problém bylo to cestování. Nekonečné, všudypřítomné cestování. Bylo ho až moc. Přijde mi, že třetinu knihy jsme jeli vlakem do Paříže, místy poletovali s Cinder na oběžné dráze, nebo se výjimečně jukli ke Kaiovi do kanceláře, než se nakonec rozjela ta velká dramatická akce po příjezdu Scarlet do sídla vlků. Jsem si vědomá že kritika je trochu nefér vzhledem k základům příběhu postaveným na Červené karkulce, kde jde z velké části opravdu jen o tu cestu lesem, ale občas mě u čtení udržela jen setrvačnost a zájem o postavy, což jednoduše v hodnocení nejde opominout.
Postavy musím tedy pochválit, všechny jsou sympatické, rozeznatelné a jejich chování v různých situacích mi vždycky dávalo smysl. Mají své cíle, slabosti... Nepřišlo mi, že by nějaký aspekt knihy byl na konci příběhu zbytečný, všechny kousky skládačky do sebe zapadly. A poslední třetina byla už naprosto solidním a dramatickým střetem sil hrdinů a měsíčňanů, který se četl jedna radost.
Za mě tedy solidní a zasloužené 4/5, jako celek horší něž Cinder, ale některé scény (a postavy) opravdu zabodovaly.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Mě k Pýše a předsudku dostala povinná četba, jako asi mnohé. Tou dobou jsem se setkala s různými názory, jak to u klasik asi bývá, když jsou často čtené z povinnosti. Bylo mi řečeno že jde o nekonečnou nudu, ale i že je to fajn kniha. Po přečtení můžu říct, že mě si Jane Austenová svým románem kompletně získala.
Jakkoli zajímavou povinou četbou jsem se zabývala, vždycky jsem nakonec četla z povinnosti, ne ze zájmu. Tady jsem ale naprosto obrátila a prakticky hltala každé slovo a každou situaci, kterou autorka na stránkách vykreslovala. Neuvěřitelně mě zaujmul styl psaní, vtip a nadsázka se kterou Jane Austenová popisovala děj příběhu. V knize mi nechybělo drama, ale i když se zrovna řešil jen ples, večeře nebo procházka městem, já se dostatečně zabavila samotným čtením. Když mi teď někdo přednáší v čem všem je Pýcha a předsudek nudná a nezajímavá musím se ptát, četli jsme vůbec stejnou knihu? Protože dílo je z první poloviny 19. století a Jane Austenová mě stejně dokáže svým psaním lapit navzdory těm dvěma staletím mezi námi.
Jestli knihu zvažujete jako volbu do povinné četby, máte moje doporučení. Četba není náročná, ale zaujme, jde o klasiku, prapůvodce legendárního enemies to lovers, a vyčíst jí můžete asi jen fakt, že svým vlivem určitě z části ovlivnila i existenci literatury typu After.
Hořící království
Sally Green
Za mě naprosto perfektní zakončení Zlodějů dýmu.
Co se postav týče, byla jsem spokojená. Tím nemyslím, že bych každého milovala, protože zejména Ambrose mi kolikrát lezl na nervy. To ale rozhodně není špatná věč, protože je jasné, že autorka svým postavám a světu rozumí a to, co vás štve jsou pak velmi uvěřitelné postavy, ne špatné psaní. Všichni hrdinové v průběhu knihy prokázali neuvěřitelnou sílu a růst, což vždycky ráda čtu. Romantická linka dopadla taky skvěle, velké plus.
Největší výhra knížky je za mě to, jak vám zaručeně znechutí válku. Je to prostě brutální nářez a nikdy si nemůžete být jistí, že jsou vaši oblíbení hrdinové v bezpečí.
Nenapadá mě žádná dějová linka, která by nebyla uspokojivě uzavřená.
Kroniky prachu
Lin Rina
Za moje lehké zklamání pravděpodobně můžou vysoká očekávání od této knihy, na kterou se všude pěly ódy.
Velkým lákadlem této knížky je atmosféra knihovny, která z celého příběhu přímo sála a je, alespoň z mého neodborného pohledu, zpracována skvěle.
V příběhu se našly scény, které mě moc bavily, v podstatě z pravidla se točily kolem pana knihovníka, který, alespoň pro mě, držel celý příběh, z postav se mi líbil rozhodně nejvíce.
Vůči nikomu jsem necítila přímo odpor, spíš jsme si nesedli. Mezi Animant a mnou to bylo jak na houpačce, občas jsem si s ní rozuměla, občas mě dokázala otrávit.
Četlo se mi velmi pomalu, názvy kapitol mi nesedly a nenadchly mě pokračovat ve čtení.. Konec mi přišel zbytečně protáhlý.
Ke knížce se osobně vracet nebudu, nesedla mi, ale jsem spíš výjimka potvrzující pravidlo. Je to dobrá knížka, kterou si dokázalo zamilovat spoustu jiných lidí! Rozhodně si zaslouží šanci, třeba si získá Vás! ;D
Poslední z bohů
Rick Riordan
Tahle knižní série mi přirostla k srdci neuvěřitelně snadno a rychle. Prostě jsem se zamilovala do způsobu vyprávění, humoru, postav, příběhu.. Percy Jackson má všechno, co jsem si od knižní série mohla přát a Poslední z bohů pro mě bylo skvělým zakončením první série z tábora polokrevných. Knížka byla napínavá, měla spád, vtáhla vás do středu akce, celý příběh se krásně uzavřel... Knížku jsem dočetla neskutečně spokojená.
Rudá jako rubín
Kerstin Gier
Mám k této knize/knižní sérii, hluboký vztah z mnoha různých důvodů.
Milovala jsem ji od první chvíle a miluji ji dodnes. Četla jsem ji už mnohokrát v průběhu několika let a stejně mě nikdy neomrzí. Nepřestane být zábavná, dramatická, napínavá.. Kniha mě umí rozesmát i chytnout za srdce a v minulosti jsem u ní jistě uronila i spoustu slz.
Za sebe vřele doporučuji
Náš tajný příběh
Jessi Kirby
Kniha nebyla špatná, ale bohužel jsem od ní měla vyšší očekávání, která nebyla naplněna ..
Léto, kdy jsme se potkali
Robin Constantine
V době, kdy jsem knihu četla, jsem jí byla pohlcená. Moc na mě zapůsobila a já si u jejího čtení vytvořila mnoho kladných vzpomínek.
Teď už pro ní možná necítím takové nadšení, stále si ale myslím že je to docela milý příběh.
Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru
Benjamin Alire Sáenz
Kniha si získala speciální místo v mém srdci a já se k ní vždy ráda vracím.
Vřele doporučuji.
Moje sestra žije na krbové římse
Annabel Pitcher
Mně se kniha moc líbila, zaujala mě, překvapila a dojmula a proto doporučuji :)
Odpad
Andy Mulligan
Knížka je prostě úžasná. Spousta lidí si neuvědomuje realitu a dokážu si představit, že kniha by těmto lidem mohla promluvit do duše. Knihu všem vřele doporučuji.
Ben se zamiloval
Katherine Applegate
Krásná knížka. Celá knižní série je moc pěkná a úplně si mě získala. Ben je úžasná postava a jeho příběh mě asi nikdy nepřestane bavit! Všechny knihy série vřele doporučuji.
Nina nic nepoví
Katherine Applegate
Kniha opět skvěle navazuje na sérii Making out. Příběh Niny je moc pěkný a celou sérii doporučuji.
Oko za oko
Jenny Han
Příběh se mi celkově líbil, i když holky samotné mi nijak zvláště sympatické nebyly, na příběhu to nic neměnilo. :)