Lenc
komentáře u knih
Žena z kajuty č. 10
Ruth Ware (p)
Další nuda. Další kniha s názvem Žena někde nebo Dívka někde a všechno to je na jedno kopyto. Už mi dost splývají názvy i obsah knih. Hlavní hrdinka mě rozčilovala téměř vším a zdaleka nejhorší, že při každé kocovině BLINKALA.
Má ji rád, nemá ji rád
Sharon J. Bolton
Já jsem spíše zklamaná. Zaprvé mě hodně rozptylovala ta rádoby "dacanská" policejní mluva, i když věřím, že to je dáno spíše nešťastně zvoleným překladem. Ale hlavně jsem dost rozpačitá z konce. Jelikož už jsem ostatní knihy od autorky četla ( a byla z nich opravdu nadšená), rozuzlení nebylo nijak šokující. Spíš mi přišlo, že závěr je spíchnutý horkou jehlou, příliš urychlený, nedovysvětlený.
Já jsem smrt
Chris Carter
Tak toto je čtvrtá kniha od Chrise Cartera, kterou jsem přečetla během jednoho dne. Tedy krom toho, že je jako ostatní velice čtivá, přemýšlím jestli mám ještě dost silný žaludek, abych si pořídila i zbytek. Předchozí knihy teda taky nebyly žádné pohádky na dobrou noc, ale u této jsem chvílemi přemýšlela, jestli jí neodložím, na mě už brutalita opravdu na hranici zvládnutelnosti. Jen pevně doufám, že takovýto psychopati fakt neběhají po zemi. Jinak samozřejmě napínavé, čtivé, detektiv sympaťák.
Šaman
Martin Fendrych
Pro mě příjemné překvapení. Autora jsem vůbec neznala a knížku jsem si vzala spíš jen do počtu bez nějakého očekávání. Ale příběh se mi líbil. Možná právě proto, že tam nejsou žádné velké dějové zvraty a chvíle napětí. Ale naopak je to dobře vyprávěný obyčejně neobyčejný život muže s nadáním. Kniha odsýpá, nejsou tam zbytečně dlouhé pasáže a popisy. A po dočtení zůstal příjemný pocit.
Spiknutí oběšenců
Vlastimil Vondruška
Tak jsem po několikerém odložení přeci jen dočetla a převládají spíše rozpaky a pocit, že to byla opravdu poslední kniha od pana Vondrušky, kterou jsem přečetla.
Když jsem před více než deseti lety sérii s Oldřichem začala číst, vtáhl mě příběh natolik, že jsem knihu přečetla na jeden zátah, hlavní postavy byly sympatické a dějová linka srozumitelná a napínavá. O této knížce nemohu říci ani jedno z toho. Konečný pocit je takový, že 300 stránek se jen někdo někam přesouvá a vůbec nic se neděje a na posledních 15 stranách jen padají mrtvoly ze skály, což je ale pořád zmiňováno jen jakoby mimochodem. Postavy jsou strašně vyčpělé až skoro ploché, celé mi to přijde podivně bez emocí.
Škoda, středověké romány mám ráda, ale budu muset najít a oblíbit jiné knihy a postavy.
Bábovky
Radka Třeštíková
Pro mě to byla velice vítaná oddehovka, po které jsem sáhla po delší řadě detektivek a dramat a byla to příjemná změna. Kniha se čte rychle a hladce. Příběhy jsou provázané, i když někdy mi to přišlo až trochu přes sílu, ale já to mám ráda. Trochu mi vadilo, že jsou některé typy žen popsány dost stereotypně a předvídatelně a všechny příběhy jsou psány totožným stylem a myslím, že by knize pomohlo, kdyby z něj autorka alespoň u několika příběhů lehce vybočila.
Celkově se mi kniha ale líbila.
