Lenka_S komentáře u knih
I když je kniha čtivě napsaná, tak je vlastně o ničem. Pořád jsem čekala na něco (nevím co) a ono to nepřišlo. Nevím, jsem z toho celkem zmatená a nejsem si jistá, jestli je to mým nenapleněným očekáváním, nebo příběhem samotným .
Až když jsem tuto knihu začala číst, tak mě došlo, že jsem videla seriál. Tedy není to žádný zázrak, který by vás chytil a nepustil až do přečtení posleniho slova. Příběh má svá hodně slabá místa a není jich zrovna málo, prostě slabý průměr.
Tak nevím, ale tahle kniha mi moc nesedla. Nemůžu říct, že by byla špatná, ale chvílemi jsem se musela do čtení nutit a těšila jsem se, až budu na konci. Hlavní zápletka i závěr byly dobré, jen mi to přišlo takové utahané.
Hezký příběh putování mladé neohrožené dívky po kraji, na které jí potká nejedno dobrodružství a nakonec i láska.
Po táhlém začátku, kdy jsem měla chuť knihu odložit jsem ráda, že jsem to neudělala. Autorka rozehrála tento příběh ze tří různých směrů, které do sebe na konci krásně zapadly a vše dávalo smysl. Jsem zvědavá na další případ pro naši dvojici amatérkých detektivů.
Po dlouhé době kniha, která mě dokázal vtáhnout do děje. Bavilo mě sledovat příběh Hazel, Bena i Jacka odehrávající se na pomezí skutečného světa a světa vílího.
Pro mě je celá tahle série docela zklamaním. Ani v posledním díle jsem nenašla to, na co jsem čekala. Prostě tomu chybělo kus od všeho (více akce, více vášně) a závěrečná bitva mě fakt zklamala.
Ani druhý díl mě nijak neuchvátil, ale ani neurazilp. Nebylo to úplně špatné, jen tomu něco málo chybělo, ale možná jsem jen hodně náročná.
Do téhle knihy jsem se pustila kvůli čtenářské výzvě. Jako první díl série mi to přišlo takové nemastné, neslané, ale dám šanci ještě dalšímu dílu.
Po dlouhé době a velmi složitém životním období se pomalu vracím ke knihám. Krvavá hraběnka se mi docela líbila, mám ráda knihy, kde se odvíjí dvě časové linky, ale...... Možná je to mým rozpoložením, že se stále nedokážu soustředit na příběh, nebo jsem si jen blbě vybrala, nicméně příběh mě nedokázal zaujmout tak, abych ho četla jedním dechem.
Eugénii Désirée Claryové je 14 let, když začíná psát první řádky do svého deníku, který dostala od svého otce, obchodníka s hedvábím, k narozeninám. Poznala totiž občana Josefa Buonaparta, kterého pozvala domů aby se seznámil s její starší sestrou Julií, která dle jejího názoru potřebuje ženicha. Josef s sebou přivede svého bratra Napoleona a Eugénie se do chudého generála v ošuňtělé uniformě zamiluje. Tím začíná příběh této nevšední ženy, která nejen že prožívá z bezprostřední blízkosti vzestup a pád Napoleona I, ale sama se zapíše do historie jako Desiderie, královna švédská a norská.
Tahle kniha je moje srdcovka. Četla jsem jí už ani nevím kolikrát a pokaždé mi dá trochu něco jiného (hodnězáleží v jakém rozpoloženíse k ní vracím). Popové jsem jí četla v 17 letech a byl to pro mě nádherný romantický příběh, jindy je to příběh ženy, která byť neustále obklopena lidmi je vlastně velmi osamělá, tentokrát to byl příběh ženy s velkou vnitřní silou, která se uměla poprat s ne vždy přívětivý osudem. Co mě však nikdy nepřestane překvapovat je neuvěřitelná arogance a ješitnost Napoleona, který se sám korunuje na císaře.
Příběh o sukubě, která se zuby nehty brání lásce jen proto, aby někomu neublížila a přesto netouží po ničem jiném, než po někom blízkém je nevšedním námětem. Jenže tahle kniha mě nezastihla v tom správném rozpoložení. I když mě příběh bavil, tak jsem se chvílemi musela do čtení nutit, ale to dávám za vinu spíše své únavě než příběhu jako takovému a proto se k této sérii vrátím až budu na tento příběh lépe naladěna.
Mám ráda celou tuhle sérii a ráda se k ní vracím, takže bylo jasné, že tahle kniha mi nesmí scházet. Pustila jsem se do ní po delší čtecí krizi, hned jak vyšla, ale musim říct, že jsem lehce zklamaná. Sledovat známý příběh z pohledu Edewarda mě bavilo, jeden se dozvěděl i další udalosti, které se odehrávaly bez přímé účasti Belly, ale její pohled je mi přece jen bližší. Co ale mě fakt zklamalo, byla obrovská spousta chyb. Mám pocit, že tuhle knihu neviděl vůbec žádný editor, jinak není možné, aby tohle někdo pustil do tisku.
Díky tomu, že brzy vyjde Půlnoční slunce jsem si uvědomila, že jsem ještě nečetla tuhle krátkou novelu. Docela mě bavil příběh Bree, byl to pohled z úplně jiné strany na událostí o kterých jsem věděla jak skončí a přiznám se, že bych si přála, aby to s ní dopadlo jinak. Byla mi sympatická.
Kniha s podtitulem "historická detektivka plná intrik" není klasickou detektivkou. Je to spíš příběh hlavní hrdinky Tillie o snaze vydobít si právo žít si svůj život po svém, což v bohaté rodině na přelomu 19 a 20 století nebylo jednoduché. Lucy, sestra hlavní hrdinky, je zavražděna a rodina má obavy ze skandálu, tak vyšetřování moc nepodporuje. Tillie se s tím mechce smířit a tak se pustí do vyšetřování, ale má co dělat především sama se sebou a svou závislostí na opiu a to jí přivede do nejedné nebezpečné situace.
Zajímavý příběh dvou žen, se odehrává v několika rovinách. Prolíná se tu současnost, minulost odehrávající kolem roku 1910, živé sny a trocha duchařiny. Zpočátku jsem nevěděla co si o tom všem myslet, ale pak mě dej chytil a já nejednou potřebovala vědět jak to vše bylo a co se stane a jakým způsobem jsou Kate a Adobe vlastně propojeni. Jen závěrečná scéna z tanečního sálu mě přišla hodně přehnaná.
(SPOILER) Ani jedné z hlavních hrdinek nezávidím situaci ve které se ocitly. Jako matce je mi jasné, že každá z nich brání vlastní dítě, já bych dělala to samé. Musím říct, že mě příběh hodně pohltil a jednu hvězdu jsem ubrala jen díky tomu neuvěřitelnému konci. Takový "happy end" si jaksi po tom všem neumím představit, já bych to nedokázala.
Poměrně naivní příběh o dívce, která se musí během krátké doby rozhodnout zda se stane upírkou. Nenadchne, ale ani neurazí.
Při čtení této knihy jsem postupně podezíirala snad každého od Clarie, přes Patrika až po někoho neznámého, pak zase Clarii a tak několikrát dokola. Kromě toho, že nám autor samozřejmě odhalí hlavního padoucha, se mi na posledních stránkách knihy konečně poskládá celkový obraz a mě dojde, že spousta událostí se nemuselo vůbec odehrát......., ale to už bych moc spilerovala :-)
Srážku jsem si opravdu užila. Moc mě bavilo sledovat špickování mezi hlavními hrdiny a libil se mi i nápad psát knihu v knize :-). MM romance tohoto autora mám moc ráda, protože nejen, že vždy pohladí po duši, ale i pobaví.