Lenka_S komentáře u knih
Tenhle díl už byl lepší. Kettovy rozmazlené holčičky už tam nebyly tak rušivým elementem, ale nevím, zda se někdy vrátím k dalšímu dílu série.
První dil série se šéfinspektorem Kettem, ktery se přestěhoval mimo Londýn, aby se vzpamatoval z únosu své ženy a venoval se svým třem dcerám. Ihned po přestěhování však začne pomáhat místní policii ve vyšetřování unosu tři dívek. Kniha má v sobě napětí a příběh mě bavil, ale jeho nevyvcálané holčičky mi docela pily krev.
Tohohle autora prostě můžu :-) . Baví mě jeho dokonalé smichání tří základních ingrediencí do výborně fungujícího celku. Jedna se o vyvážený poměr fikce, skutečnosti a napětí. V této knize se autor vrací k moci matky přírody a její schopností ochránit samu sebe a po dočtení si opět říkám "Co když ...."
Hodně drsná dystopie co se popisů týče. Na začátku, někde kolem 20 stránky jsem si nebyla jistá, zda chci číst dál. Popis fungování téhle společnosti a hlavně fungování zpracování "masa" je fakt šílený. Příběh jako takový, ale není nic co by vás vtáhlo a nepustilo. Hlavně mě to oproti jiným knihám tohoto žánru přišlo až moc přitažené za vlasy.
Velmi příjemná oddychovka. Bavilo mě zasazení autorčino pojetí božského Olympu a Podsvětí v moderním městě. Už se těším na další díl a přemýšlím jestli to bude pokračování příběhu Presefony a Háda, nebo to bude příběh některé z jejích sester.
Autorka je sázka na jistotu, že se pri čtení nebudu nudit. Bavil mě nemilosrdný vílí svět a těším se na další díl.
Dlouho jsem váhala, jestli dám 3 nebo 4*. Příběh byl hezký, nápad, že v říkankách, pohádkách a písních jsou ukrytá kouzla se mi hodně líbí, ale vůbec mi nesedl styl psaní. Dokonce jsem byla v pokušení knihu odložit, právě proto, že se mi to nečetlo dobře.
Stoletý stařík byl dobrý, Analfabetka naprosto skvělá, ale ostatní knihy včetně této už pokulhávají. Nemůžu říct, že bych se nebavila, ale .... prostě už to není ono.
Tenhle autor mě opět nezklamal, i když náměty kolem 2. světové války a Hitlera nemám ráda. Smutnou pravdou je, že nacionalismus a xenofobie je na vzestupu na celém světě, ne jen v Evropě. A to, že se lidé rádi nechají utáhnout na vařené nudli, hlavně když je na koho svést vlastní neschopnost, je celkem děsivá, ale bohužel také pravdivá.
Tento historický román bych klidně zařadila i do žánru thrillerů. Příběh lazebnické dcery Markéty a nemaželského syna Rudolfa II mě opravdu bavil a udržoval v napětí. I když je v knize hodně zmírněný stejně byl místy velmi brutální.
Autorka vrátila hlavní hrdinku časem zpět do doby revolučního Irska a vzniku IRA. Tyto historická události se však odehrávají na pozadí příběhu. Líbil se mi nápad uzavřeného kruhu, kdy se opět setkává s člověkem, kterého ztratila, ale jinak mě kniha moc neoslovila. Neříkám, že by byla špatná, ale mě tam chybělo něco, co by mě donutilo ponořit se do děje a prožívat ho s Annou.
Když jsem zvažovala přečtení této knížky, tak mě zarazilo, že je hodnocena buď 2, nebo 4 hvězdičkami. Jako kdyby se čtenářky rozdělili na dva nesmiřitelné tábory, jedněm se knížka líbí, druhé jsou zklamané. Já evidentně patřím do té první skupiny. Příběh se mi opravdu líbil a těším se na další díl. Možná té druhé skupině chybí v knize klasická romantická linka (dva soupeřící hrdinové o srdce té nejdůležitější postavy), tu tady opravdu nenajdeme. Přesto je kniha plná citů od zrady, přes nedůvěru, rodící se přátelství, nesobecké přátelství až do smrti i dál..., ale i rodící se láska.
Musím říct, že to je hodně zajímavá biografie, která nám ukazuje naší nějvětší popovou hvězdu v jiném světle, než v jakém se prezentoval Gott sám. Nejedná se o žádnou bulvární senzaci, ale o holá fakta z jeho profesního života.
Je spousta lidí, kteří tuto milují a tak jsem nemohla si jí nepřečíst. Nemůžu říct, že by se mi nelibila, ba dokonce jsem se i bavila, ale asi jsem od knihy čekala něco jiného.
Tohle vůbec nebyl špatný příběh. Dvě dějové linky a obě mě bavily, jen ten konec mi nějak uniká.
Příjemná oddychovka u které jsem se bavila. Všechny tyto knihy mají předvídatelný děj, jediným překvapením pro mě byl skutečný důvod rozchodu s Rorym
Když jsem poprvé viděla název téhle knihy, automaticky se mi vybavila kniha Spolubydlící a měla jsem za to, že to bude totéž. Jenže jsem mile překvapena. Ano hlavní linka je stejná, dva lidé, kteří se nikdy neviděli se míjí v jednom bytě. Hlavní hrdinka pronajala přes týden byt, do kterého se vrací jen na víkend, cizímu muži, kterého jí sehnala její kamarádka. Jejich vzájemná konverzace začne na barevných lepítkách a postupně se mění v dopisy, které odhalují jejich největší bolesti,, kdy oba hledají cestu k odpuštění a šanci na šťastný život. Pro mě to mělo překvapivou hloubku, kterou jsem v této knize nečekala.
Nebylo to špatné, ale něco tomu scházelo. Kdo pachatelem nebude mi bylo jasné od začátku, i když jsem chvílemi zaváhala jestli se nepletu. Skutečného pachatele jsem uhodla někde v druhé polovině knihy.
Tohle je přesně ten příběh, který jsem dlouho potřebovala. Už rok se mořím otázkou "Co by bylo, kdyby....". Prošla jsem si velmi složitým životním obdobím a tahle kniha mi ukázala, že ať se děje cokoli a zvlášť to, co se nedá vrátit (jako je ztráta nejbližšího člověka), tak záleží jen a jen na vás, jak se svým životem naložíte a jak budete žít dál.
Mám moc ráda tuto autorku a ani tento příběh mě nezklamal. Jediné co bych knize vytkla jsou místy rozvleklá místa a příliš "ukousnutý" konec.