lennyd
komentáře u knih

Mark Stone je na několik měsíců suspendován, a tak jen uvítá, když jej jeho přítelkyně Elza pozve na výlet. Starý miliardář Jack Owen pozval několik dalších bohatých byznysmenů, ve kterých by chtěl najít svého nástupce. Připravil pro ně test přežití na své planetě, ale to netuší, že brzy se i on sám stane jedním z ohrožených. Naštěstí je zde i Mark Stone a jeho robot Ray.. Z nějakého důvodu je v českém podání tato kniha jako první - v originále je jako první Astronef Merkur, ale to vůbec nevadí - i tato kniha se čte docela fajnově (byť po desítkách přečtených Stoneovek už je to všechno na jedno brdo). Zde snad jen drobná část originality v podobě rostlinného obyvatelstva planety a jejich staletí trvající války mezi sebou...


Další typická Stoneovka "ze staré školy". Mark s Rayem se vydávají na obvyklou misi plnou soubojů, dobrodružství i lásek, aby zjistili, že během posledních 50 let se život na planetě Tor zásadně změnil. Vše ovládá Řád, který k vynucení síly využívá nástrojů, které na tuto planetu musely být dovezeny z vyspělejších planet. Nakonec se Mark s Rayem stanou hybnou silou v záchraně celé planety před zničením.
A jako obvykle, knížka se dá přečíst jedním dechem, natolik je akční a poutavá - a jako obvykle, neobsahuje nic extra originálního oproti ostatním Stoneovkám.


Mark s Rayem se vydávají na misi na planetu Ryg. Rutinní mise se ale brzy změní, když se Mark seznámí s baronkou Sturovou, ve niž i v jejím manželovi shledají návštěvníky z jiné planety, doposud neznámé Pozemské unii. A když jsou společně napadeni divošskými Byany, podněcovanými tajemným čarodějem, rozhodne se Mark přijít všemu na kloub..
Příběh je jedním z nejtypičtějších pro celou sérii Marka Stona - normální mise se změní díky návštěvě z jiné planety, nicméně vyprávění J.P. Garena je (jako vždy) poutavé, že se kniha dá přečíst jedním dechem. A absence originality - komu by to u Stoneovek vadilo :)


Berte prosím mé hodnocení s rezervou, jde o to, že jsem jaksi zjistil, že pro četbu Umberta Eca asi nejsem zralý. Knihu jsem četl dobrého půl roku, a to jsem se musel vždycky donutit, abych alespoň 1-2 stránky za den přečetl. A vzhledem k tomu, že jsem zatím nedočetl Egypťana Sinuheta, tak přečtení této knihy zatím považuji za svůj největší čtenářský výkon.
A k samotné knize - námět je skvělý, fakt by mne moc bavil, kdyby se vynechala "historická" omáčka okolo, a příběh se soustředil jen na samotný "Pražský hřbitov". Ta historie okolo, to mi chvilkami připadalo, jako bych četl učebnici dějepisu, a to není nic pro mne. Taktéž mi moc nesedělo ono schizofrenní vyprávění Simoniniho/abbé dalla Picolla, stačil by mi i jeden. Takže určitě doporučuji nadšencům do historie, ale ostatním, kteří se chtějí při četbě "bavit", moc ne..


Sérii o Skeevovi od Roberta Asprina mám hodně rád - knihy jsou nenáročné a velmi dobře se čtou - a ruku na srdce, kdo z nás někdy nechtěl být kouzelníkem. Tato je první z nich, která čtenáře uvede do celé série (seznámení "démona" Aahze s kouzelníckým učněm Skeevem) a nastaví pravidla pro další knihy. Přečteno jedním dechem a pak ještě mockrát...


Svůj život - pro ty, co nemají rádi pavouky ideální, a pro ty, co je rádi mají, taktéž. Skvělá povídka.
Spojeni v bohu - z celé povídky (kromě skvělého nápadu) mi přišel nejzajímavější sen amerického generála, který chtěl zničit muslimské teroristy pomocí LSD v hamburgrech, leč zapomněl, že muslimové vepřové nejí
Reportáž psaná ve svěrací kazajce - bohužel, nijak nezaujalo
Instant - být povídka o polovinu kratší, tak dobré - takhle nic moc
Tak tedy - HEIL HITLER! - ty svině! - trochu drsnější téma, ale pro to přece Kulhánka rádi čteme, no ne?
Jak to sčítám a odčítám, vycházejí mi z toho 3*..


Stejně jako ostatní knihy pana Třešňáka i tato se čte docela dobře, ale už mne tolik nezaujala jako třeba Dvacet dní špiónem. Toto je obyčejná detektivka, kdy si dva raubíři (resp. jeden raubíř a jeden do všeho nešťastně zavlečenej bratr) myslí, že na ně na Západě čekají, i přesto že nikdy nic pořádného nedělali a neumějí...


Tato mi přišla trochu slabší, ale možná to bylo tím, že pointa byla jasná skoro od začátku, a zbytek je jen takovej balast pro obveselení okolí (a dodržení počtu stránek). Taky mi přijde, že co se týče příběhů, tak jsou novější knížky slabší. A nebo my jsme starší a rozumnější (i když na to bych moc nesázel) :)


Knihu jsem poprvé četl před asi deseti roky, a nijak mne nezaujala, a možná že jsem ji ani nedočetl. Teď jsem si řekl, že dám Jamesi Herbertovi novou šanci - a i když jsem se nakonec prolouskal do konce, jsem docela zklamaný. Příběh by sice byl vcelku zajímavý, ale styl vyprávění, kdy na začátku každé kapitoly se snaží autor hlavního hrdinu (kterému by čtenář měl přece fandit) nějak srazit, ponížit, mne fakt nebavil. Ukládám ji na spodek knihovny, a možná za dalších deset let ji znovu vytáhnu ...


Tradiční Lanczovka, tentokrát o dvou naprosto rozdílných sestrách a jejich prvních milostných krůčcích. Tato byla o chlup slabší - hlavní hrdinka a její eskapády až moc nudné, o to zajímavější byla sestra Kamila, jenže té se autorka až tolik nevěnuje - až ke konci, a ten je bohužel až příliš otevřený. Docela by mne tentokrát zajímalo co bylo poté...


I když by se možná dalo pochybovat o historické pravdivosti Šifty (a možná taky nedalo), jedno se Brownovi nedá upřít - rozhodně se skvěle čte, a rozhodně vás přinutí si najít místa a objekty v knize zmiňované, a detailně zkoumat, zda je opravdu pravdou to co píše (fakt jsem strávil hodně času prohlížením Poslední večeře či Madonny v horách a hledáním detailů, které Brown ve své knize popisuje). A i když je konec trochu až moc předvídatelný (a taky trochu uspěchaný), stejně nemůžu dát méně než pět hvězdiček (bohužel ani více). A rýpnutí do - ve své době, i v té dnešní - nedotknutelné a všemocné církve taktéž neuškodí (tedy minimálně pro ty, kteří chápou rozdíly mezi vírou a náboženstvím)...


Jedna z knih od Lenky Lanczové, která má trochu hlubší příběh (sice z mužského hlediska trochu nepochopitelný, ale to v knížce konstatuje jak Jakub tak Kazim). Stejně jako většina ostatních lanczovek se dobře čte, a i když pointu lze tušit takřka od počátku, tak jste zvědavi jak k tomu prozření vlastně dojde...
