limetka2008
komentáře u knih

Celkem dobře napsaná knížka. Předchozí ze série jsem nečetla, takže jsem zpočátku úplně nechápala "napnelismus" mezi Lacey a Markem. Uvítala bych prokreslenější charaktery všech aktérů, zejména záporných postav, to zde podle mého názoru schází. Ale jo, dalo se to číst.


Silný příběh, příroda a putování - knížka přesně pro mne. Navíc dobře a čtivě napsaná a moc se mi líbilo, že se Cheryl nevyhýbá ani těm momentům, které ji nelíčí zrovna v nejlepším světle a poctivě popisuje svou cestu nejen po PCT, ale i životem, se vším klopýtáním, omyly a chybami.


Když někdo píše romantiku, která celým příběhem směřuje k happyendu, a pak do toho vsune celkem násilně špatný konec, připadá mi to jako podraz na čtenáře a mně to velmi rozhodilo náladu. Kniha se mi líbila přesně po tento konec příběhu. Zůstal mi z ní špatný pocit a nemůžu se zbavit dojmu, že to je skrytá obhajoba eutanazie a to mi z principu velmi vadí. Hrdinka navíc moc svým chováním nepřipomíná dospělou 27letou ženu, moje 18letá dcera to má v životě srovnané víc než ona. Tři hvězdy s odřenýma ušima za řemeslné zpracování.


Chvílemi jsem se otřásala nad tím hnusem, ve kterém jsme tenkrát žili. Téma není uchopeno špatně, kniha začíná celkem dramaticky a čtivě, jenže mezi začátkem a rozuzlením, které již tak od první třetiny není moc tajemstvím, je poměrně dlouhá část, která celkem zbytečně a rozvláčně popisuje život Anny mezi dětstvím a odhalením pravdy. Někde v Rusku mne to prostě začalo nudit a přemýšlela jsem, jestli některé stránky i nepřeskočit. Nicméně poctivě jsem dočetla... Možná je ta spousta nudného popisu dána tím, že, jak jsem se dozvěděla, příběh je z větší části autobiografický a autorka tedy neměla nad ním ten správný nadhled. Takže za to hvězda dolů.


Vcelku dobrá kniha, jedná se vlastně spíše než o beletrii o dokument emigrace jedné rodiny se spoustou zajímavých postřehů. Spíše pro nás pamětníky, než pro generace, které už to znají jen z dějepisu.


Hodně dobré, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout a "zhltla" jsem ho za dva dny, vlastně spíš noci.


No nejprve jsem se lekla, že to bude přesladká romantika, ale do půlky moje ostražitost polevila a pak mne děj naprosto vtáhl a přestože jsem happyend očekávala, knížka mne rozhodně nezklamala. Takže se mnou může paní Moyes rozhodně počítat i příště!


Tahle kniha mne doslova "sejmula", protože co věta, to přesný popis toho, co cítím a vnímám a o čem přemýšlím. Jen to neumím na rozdíl od autora vyjádřit. Je to jeden z pokladů v mé knihovně. Marek Orko Vácha je pro mne vzácným spojením inteligence, lásky a pokory a má veliký dar toto předávat dál.


Velmi silná knížka o tom, že Boží pohled na svět je úplně jiný než ten náš. Nečte se úplně snadno a druhou půlku je potřeba číst opravdu pomalu a důkladně. Po prvním přečtení ve mně zůstal trochu zmatek, musela jsem do toho jít ještě jednou a promýšlet více do hloubky. Velmi výjimečná kniha!


Ačkoliv až tak moc často detektivky nečtu, v tomto případě toho času nelituji. Dobrá detektivka, slušně vystavěný příběh.


Tahle kniha se z pochopitelných důvodů natolik liší od běžné literatury, že nevím vlastně ani, zda se na ni dá použít běžné hvězdičkové hodnocení. Nakonec dávám 4 hvězdy za otevřenost, se kterou autor nechává nahlédnout do svého nemocí sužovaného nitra. A čte se těžce, přetěžce, je to hodně smutná kniha...


Ne že by se to špatně četlo.... ale jednotlivé postavy jsou vylíčeny velmi schematicky a vcelku povrchně. Stejně tak chybí hlubší vhled do indické společnosti a tento nedostatek nezachrání ani řada indických slůvek v textu, která působí spíše rušivě (navíc nejsou přeložena přímo dole na stránce, ale ve slovníčku na konci knihy, takže stále listujete tam a zpět). Takže pokud je to opravdu pravdivý příběh, rozhodně mohl být zpracován zajímavěji. Škoda.


Průměrně dobrá a vcelku zábavná kniha s řadou vtipných pasáží, které jsem s chutí předčítala manželovi a dětem. Není to sice bůhvíjaká perla, ale najde se tam celkem slušný humor i momenty pro zamyšlení.


Bože můj! Právě jsem tu našla poklad - při pohledu na obrázek knížky se mi vracejí vzpomínky na krásné dětství a naskakují v hlavě celé básničky, pronášené maminčiným hlasem. A ty nádherné ilustrace! Myslím, že je čas hrábnout v knihovničce hodně dozadu a najít nejen tuhle knížku. Sladká nostalgie :)


Mám tuhle knížku hodně ráda, od Frýbové asi nejraději. Je poutavě napsaná a na rozdíl od jejích dalších knih zde autorka neventiluje své (jedině správné) politické názory. Výborně napsáno.


Autorka neuvěřitelně dobře uchopila obtížné a kontroverzní téma, skoro se mi nechtělo věřit, že je Tučková takové mládě. Klobouk dolů, jedna z knih, které mi v hlavě uvízly natrvalo a pevně. Není to lehké čtení o zlu, které plodí zlo a odnesou to často nevinní...


Přečteno před 34 lety pod lavicí v hodině literatury, kdy jsem dostala nekontrolovatelný záchvat smíchu, po kterém profesorka knihu zabavila a poté nám z ní několik hodin sama předčítala, přičemž se záchvaty smíchu lavinovitě šířily po třídě. Při Miloušově větě: "Přinesl jsem ti červy!" se řehtám i dnes :) A nejen při ní.


Tak nějak nevím - některé myšlenky mne zaujaly, ale příběh mi připadal celkem banální a prolínání tří časových období bylo matoucí a rušivé, než jsem vždy pochopila, kdo právě mluví a v kterém období se zrovna nacházíme. Co mne zaujalo, bylo líčení přírody - pasáže věnované vyjmenování živočišných druhů a krajiny kolem Rýna - tohle psal někdo, kdo má přírodu rád a něco o ní ví.


Obdivuju Terezu Boučkovou... za to, že udělala všechno, co mohla a když už víc nemohla, že o tom dokázala takhle otevřeně napsat. Ty spousty polámaných iluzí, ideálů a nadějí... nezvládla bych to prožít, natož ještě zveřejnit. A také samozřejmě skvěle napsáno. Hodně podnětů k zamyšlení.


Tak už mám přečteno asi týden a stále se mi myšlenky na tuto knihu vracejí. Nakonec jsem došla k závěru, že "hrdinka" vlastně měla štěstí, že dopadla jak dopadla, protože při její zálibě v nahodilém sexu mohla narazit na někoho, kdo by si liboval nejen v něm, ale i horších praktikách a tou mrtvolou ležící v louži krve mohla klidně být ona, ne muž, který ji znásilnil. A popravdě - k ženě jejího věku, inteligence, profese a věhlasu mi toto rizikové chování prostě nesedí, možná kdyby byla hormony poplašená dvacítka - ale ne, prostě pro mne není moc uvěřitelná. Ovšem čte se to celkem dobře, úplně marné to nebude, když mne to nutí o příběhu přemýšlet už několik dní. Pokud bylo autorčiným záměrem vyvolat otázky a rozporuplné pocity, pak se podařilo skvěle.
