lindavido komentáře u knih
Kniha vás absolutně dostane. Dokázala jsem se u toho naštvat, vyděsit i slzu uronit s pocitem úplné beznaděje a bolestného soucitu. Každopádně doporučuju.
Na první pohled mě kniha hned zaujala. Přebal hodně výrazný, pro mě zajímavý, navíc známka označující Bestseller a ke všemu od Hawkinsové, jejíž Dívka ve vlaku byla super. Zde ale platilo "nesuď knihu podle obalu". V tomto případě byl na tom ovšem obal lépe, nežli samotný obsah.
Absolutní myšmaš. Velké množství postav, s velkým množstvím informací, vzpomínek a domněnek, díky čemuž jsem ani na konci knihy pořádně nedovedla rozeznat, kdo je kdo. Jakoby autorka předpokládala, že jí jednoduše vidíme do hlavy a hned ze startu víme, o co a koho se jedná. Jednotlivá vyprávění jsou propletená milionem informací, které snad ani nejsou důležité, skoro jsem až přeskakovala (nepotřebné) odstavce. Když mě příběh konečně začal bavit, najednou se vše rozuzlilo obyčejnou výpovědí a šmytec. Čekala jsem asi něco víc, než jen tak chabý a obyčejný konec, když už se měl děj tvářit tak neuvěřitelně záhadně a zamotaně. Co se týče toho "záhadna", bavily mě storky o utopených potížistkách a historky ověnčené temnými událostmi z minulosti, nebo emocionální labilita některých postav. Nicméně jsem jen čekala, až knihu dočtu a uzavřu.
Rozdělit knihu na dva odlišné a zároveň propojené příběhy a podat je ze dvou různých pohledů sestry a bratra byl skvělý nápad. Oba příběhy byly čtivé a dobré, záleží však na tom, čí příběh si vyberete ke čtení jako první. Já jsem začala Jáchymem v očekávání, že mě Veroničina verze více dostane, více se s ní jako žena ztotožním a Jáchyma jsem tedy původně brala jako takovou předmluvu do hlavního děje. Příběh Jáchyma mě přesto velmi bavil a v pasážích spojených s Veronikou jsem se těšila, jak budou v jejím příběhu rozebrány. Ale opak byl pravdou a Veroničin příběh na mě zdaleka neudělal takový dojem, jako ten Jáchymův. Možná, kdybych začala číst nejprve Veroniku, mělo by to stejný efekt, ale naopak. Každopádně jde o jednoduché, lehké a oddychové čtení, které neurazí a místy i pobaví.
Rozhodně mě dostala. A to za hranice všedního přemýšlení a uvědomování si, jak to bylo a jak to je. Ten příběh prostě prožíváte s hrdinkou.
Smích, možná i slzy, napětí a dojetí nad obyčejně normálními životy lidí, žijících vedle a přesto tak daleko od sebe. Tohle čtení mě prostě chytlo a dokázalo rozesmát. Jednoduchá, ale bezva kniha.
Kniha předčtená jedním dechem. Přes depresivní okolnosti děje jsem se v mnohých pasážích zasmála a pobavila nad groteskní ironií příběhu a žasla, jak surově a čistě je příběh podán.
Román jsem přečetla na doporučení knižního klubu, a tak jsem od ní čekala asi trochu víc. Přesto je to čtivá kniha a velmi mě upoutalo, jak chytře jsou propojeny jednotlivé příběhové linie celé knihy. Jen mě mrzel příliš úsečný konec.