Liv komentáře u knih
Některé příběhy jsou opravdu silné. Stojí za to si přečíst!
Na první pohled je učebnice krásně graficky zpracována. Když jsem jí však otevřela s tím, že se z ní něco naučím, bylo to peklo. Text je občas nejednoznačný, protože překlad je více podobný německé výstavbě vět. Jakmile jsem si nastudovala téma z jiného zdroje, pak text v učebnici smysl začal dávat. Na zkoušku jsem se z ní naučila jen ty otázky, které jsem v jiné starší učebnici nenašla.
Úžasná to kniha! Jednoduchá, dobrá i pro méně nadšené čtenáře, obsahuje jednoduché ale zároveň velmi důležité myšlenky.
Kdybych neviděla film před otevřením knihy, tak si to asi chronologicky neposkládám. Ale jinak se mi to vcelku líbilo.
Krátká povídka do povinné četby, ale také i k zamyšlení nad lidským chováním v dnešní době. Hodnotím jako pěknou.
Vše srozumitelné, žádné zdlouhavé popisy nebo zbytečné okecávání. Proměna je jednou z knížek z povinné četby, kterou lze přečíst bez nutnosti velkého sebezapření. A to mi vskutku vyhovuje.
Původně se mi do toho moc nechtělo. Ano, nemám odvahu jít do českých autorů, ale tentokrát jsem do toho šla a nelituju. Určitě mě při čtení povzbuzovalo, že jde "jenom" o povídky. Do románu na téma rodiné trable bych se opravdu v dohledné době nechtěla pouštět.
Přímo při čtení jsem se pořád nemohla rozhodnout, zda se mi to líbí či ne, ale s odstupem pár dnů si začínám uvědomovat, že se mi to vlastně opravdu líbilo. Nejvíce jsem se našla v "Na krátko" :)
Přestože se jedná o celkem starší věc, bavilo mě to. Akorát moc nechápu, proč se toto dílo ocitá pořád a neustále v povinné četbě k maturitě.
Šla jsem do toho kvůli povinné četbě a co se týče samotného čtení, tato novela se dá krásně přečíst. Oceňuji, jak Hemingway dokázal o lovení jedné jediné ryby tolik napsat, aniž by to na mě působilo zdlouhavě. Akorát jsem se nějak pořád ztrácela, co konkrétně bylo záměrem autora. Myslím, že za takových 10 let bych v tom viděla víc a mnohem více by mě to i oslovilo. Nyní to pro mě byl pouze krátký příběh, ke kterému jsem musela v rozborech díla dodatečně hledat pointu .
Dopadlo to úplně jinak, než jsem očekávala. Zasmála jsem se jenom u pár příhod. Pár jich bylo úsměvných, ale zbytek? Poztrácí humor, který by v knize přetrval natolik, aby pronikl i k čtenářům. Jednoduše řečeno, ve většině případů, když to ten daný člověk nezažil, vtipné mu to moc nepřijde.
Přála bych si umět dávkovat Sukubu po pár stránkách denně, stejně jako si Georgina dávkuje Sethovy knihy, ale nejde to. Tuhle sérii prostě zbožňuju, přestože mě občas irituje, že Georgina a Seth chtějí být spolu, ale stejně se pořád rozcházejí a loučí.
Zhltala jsem to jedním dechem, ale ten konec byl prostě moc rychlý :D
Některé články mě neoslovily, zkrátka jsem asi do nich ještě nedospěla. Každopádně Adams jako vždy servíruje spoustu zajímavých myšlenek. Ale samotná závěrečná část Losos pochyb se mi celkem líbila.
Právě jsem to dočetla a jsem strašně spokojená. Sice mi přišel ten konec moc takový naivní a jednoduchý, ale předešlý děj to dostatečně vyvažuje. Už dlouho mě žádná knížka takhle nevtáhla. Když si vezmu, že původně mě tlačit termín vrácení a chtěla jsem jí vrátit nepřečtenou, jsem stejně ráda, že jsem si spánek o něco posunula. Včera večer jsem jí rozevřela, abych zjistila jestli má cenu jí číst a přelouskala jsem jí za noc! Stejně jako MichaelaMalinka jsem neměla páru, že existují ještě nějaké dřívější díly. Musím si je co nejdřív přečíst.
Kiyosaki nám otevírá nový pohled na finance. Trochu mě mrzí, že v tom člověk nemůže hledat stejný systém jako v ČR, takže si nemůže odnest úplně vše, co autor nabízí.
Knihy s válečnou tematikou se mi čtou těžce. Bude to vinou toho, že je nemám ráda. Ale Rolland se mi trefil do duše. Strasti války jsou z knihy neodmyslitelné, ale láska dvou mladých lidí je téměř přehlušuje. Líbí se mi ty úvahy, že nemá cenu řešit, co bude zítra. Musíme si užívat dneška. Netrápit se zbytečně tím, co není v našich silách změnit. Z pohledu dnešního člověka jsem si živěji uvědomila, že máme být vděční, že máme život, svobodu a budoucnost. Co kdyby nyní vypukla válka? Vzala by nám všechno. Kdyby se znenadání ta zuřivá bouře roztančila nad světem, většinou bychom nevěděli, jak máme přežít. Budu-li mluvit pouze o vyspělých zemích, uměli bychom se o sebe dostatečně postarat, kdybychom přišli o vymoženosti dnešní doby? Koneckonců peníze by se rychle ztratily do válečného průmyslu. Nemohli bychom si pořídit nic, co nám udává vyšší životní úroveň...
Tato kniha skýtá opravdu spoustu myšlenek. Je snadno stravitelná, nejde o žádné složité čtení. A narozdíl od Romea a Julie je zde méně postav, v podstatě si stačí pamatovat jenom 3 jména. Nevím, jak ostatní, ale já osobně bych u maturity o Romeovi a Julii moc neřekla. Maximálně obecně známé poznatky.
Petr a Lucie se mi doopravdy líbila a přidávám se k okruhu lidí, pro které to byla 1. kniha, která se jim z povinné četby opravdu líbila :)
Přečetla jsem jedním dechem..tedy téměř :) Celkově se mi to líbilo. Je pravda, že několikrát jsem si říkala "hele, tohle je mi povědomé!". Opravdu se sem tam autorka opakovala, ale nejvíce jsem stejně ocenila ten děj a zápletku. Jsem zvědavá, jak to Sara vyřeší s galerii, Rebekou a vsadím se, že se do toho nějak více zapojí Ella. Víc než vztah Sary a Christiana mě zajímá samotný Christian, co skrývá? Takže stručně řečeno, víc než ta erotika mě u toho drží to tajemství ;)
Četlo se to báječně. Přestože jsem si už říkala, že pro tematiku upírů apod. nemám buňky, Sydney a Adrian mě úspěšně udrželi u čtení a těším se na další díl. S odstupem času dokonce můžu posoudit, že Sydney je mi charakterově mnohem blíž než Rose :)
Když jsem to začala číst, říkala jsem si "Co to sakra je?", ale posléze jsem se do toho tak začetla a zamilovala do těch smyslztrácejících slov a hříček, až jsem to přečetla téměř jedním hltem a mám pořád málo. Rozhodně to vidím na další díl...a to hodně brzo :)
Když jsme museli ve škole číst nahlas a pracovat s hlasem, byla to fuška se nesmát :)