Locika
komentáře u knih

Knížka moc krásná, na mě ale moc bájí a mýtů o vzniku hor.


Jeden z deseti předkládaných způsobů, jak se vyhnout tomu, aby vás sežral žralok: Nekoupejte se sami, žraloci nemají rádi svědky.
:)


Temné, ponuré, bezútěšné... O to víc, že autorka vycházela ze skutečných příběhů.


Příběh mě moc nezaujal, dávám aspoň jednu hvězdičku za popis jídel, byť byl na má očekávání příliš skromný. A za obálku od Arga, to nikdy nezklame.


Některé případy opravdu k nevíře, ale jako fakta je lze skutečně dohledat, uf.


Hned na šesté straně se píše:
"Varuju vás! Tohle není kniha pro třasořitky. Pokud máte slabý žaludek, nečtěte ji - a pokud ji číst musíte, tak ji čtěte se zavřenýma očima."
Další skvělá věc z Děsivých dějin.


Kniha, vydaná v roce 1939, podává zajímavé poznatky v tematice dětské četby. Zamýšlí se nad psychologií a fyziologií dětského čtení, tichým a hlasitým čtením, čtenářským zájmem dětí a mládeže. Také další kapitoly přináší dobové pohledy na literaturu ve škole, školní a veřejné knihovny u nás i v zahraničí.


Strohá fakta v téhle knize mluví za vše, např.:
"Všemi koncentračními tábory prošlo podle odhadů na 5 800 000 vězňů. Z nich zahynulo 4 779 000, přežilo 1 075 000."
Stručná definice koncentračního tábora?:
"Smyslem existence každého koncentračního tábora bylo vytvořit co nejhorší prostředí, a to tak, aby celý den byl prostoupen trýzněním a utrpením s cílem zahubit co nejvíce lidí."


Nádhera! Šťastná volba spojení těchto vynikajících umělců.


Klasické dílo světové literatury, které má mimo vlastní dynamický děj mnoho odboček k několikastránkovým popisným pasážím. I přesto je kniha velmi působivá, jak z hlediska tematického, tak z hlediska psychologického.


Kniha se svým námětem cestování v čase podobá titulům Až včera dorazíš či Sirotčinec slečny Peregrinové pro opuštěné děti.


Super knížka! Oddechové čtivo pro ženy, ale nečekejte žádnou sentimentalitu jako u harlequinek a červené knihovny ;)


Poutavá kniha pro malé děti; ukazuje, že dětská představivost nezná hranic.
