Lovana
komentáře u knih

Tady asi půjdu dost proti proudu, ale třetí díl mě hodně bavil a líbil se mi více než Vražedná pomsta, ale nejlepší za mě zůstává (i tady jsem dost proti proudu, protože pro hodně lidí je nejlepší druhý díl a za mě naopak nejslabší, byť jen o malinko a pořád je skvělý...) Aréna smrti.
Třetí díl byl pro mě největší emoční záhul, několikrát jsem zejména v závěru neudržela slzy a jedna nebo dvě věci mě úplně odrovnaly...
Jsem moc ráda, že jsem si po téměř deseti letech od prvního čtení dala rereading. Určitě se k sérii zase vrátím.
Hodnocení 4,75*/5*


Druhý díl série Hunger Games mě bavil o něco méně než první díl a Čtvrtohry za mě byla pořádná podpásovka. Ale po návratu do arény mě kniha zase hodně bavila a knihu jsem si velmi užívala. Takže přesto, že první díl se mi líbil o trochu více, tak i tento byl skvělý a určitě to není vycpávka, jak se bohužel někdy u vícedílných sérií stává...
Hodnocení 4,5*/5*


Knihu jsem četla už před několika lety a jelikož si chci přečíst Baladu o ptácích a hadech, tak jsem se rozhodla, že si příběh připomenu.
Hunger games jsem si zamilovala už při prvním čtení a teď jsem si připomněla proč. Katniss je prostě skvělá a z mého pohledu tomuto dílu Hunger games není, co vytknout...
Hodnocení 5*/5*


Ze začátku jsem se v knize lehce ztrácela a nevěděla jsem úplně, co si mám myslet, ale zhruba od poloviny mě kniha dostala.
V knize se mi líbilo střídání dvou časových linek (i když se přiznám, že jsem musela knihu na chvíli odložit, protože jsem četla jinou knihu, která se rovněž odehrávala částečně v Paříži a střídaly se tam dvě časové linie příběhu a už toho bylo moc a tyto dvě knihy se mi lehce pletly...), jen ze začátku jsem měla malinko problém se zorientovat, ale když jsem si zvykla na způsob vyprávění, tak už mi to nedělalo žádný problém.
Celkově mě kniha bavila, i když asi nebyla nějak extra originální.
Hodnocení 4*/5*


Theo mi z nějakého důvodu nebyl příliš sympatický a to byl možná ten problém... Ale byla jsem zvědavá, jak to vlastně bylo a nakonec jsem byla ráda, že jsem knihu neodložila, protože konec pro mě nebyl ani tak překvapivý, jako spíše naprosto šokující...
Takže celkově to nebylo špatné, konec nečekaný, ale řekněme takový průměr...
Hodnocení 3,5*/5*


Je to taková oddychová knížka, která člověku ale utíká velmi rychle a chce vědět, jak to bude dále...
America mě velmi bavila a jsem velmi zvědavá, jak to bude pokračovat, i když názvy dalších dílů zřejmě dávají tušit co nás čeká...
Hodnocení 4*/5*


Přestože jsem se nestihla ke knize dostat ještě v létě, ale po začátku podzimu, tak mi to vůbec nevadilo a jsem velmi ráda, že jsem se k ní dostala ještě letos, protože tato kniha byla skvělá.
Hlavní hrdinka Olive je správně praštěná, má talent na trapasy a je přesvědčená o své celoživotní smůle a že když se něco pokazí musí to zákonitě být její vina... Ethan byl také skvělý a už od začátku knihy jsem se bavila nad tím, jak do sebe oba dva v jednom kuse "jedou".
U knihy jsem se velmi dobře bavila, místy jsem se smála nahlas a vůbec knihu nechtěla odkládat, až jsem nakonec četla snad do dvou do rána, protože jsem nutně potřebovala vědět, jak to dopadne...
V první polovině jsem si přála, abych byla na Maui také a ve druhé mě potěšilo, že se našlo i něco navíc a nakonec byla z knihy i dojatá a neubránila se pár slzičkám dojetí...
Pokud máte rádi romantické komedie, tak do toho, tato kniha vás určitě bude bavit. Já jsem teda nadšená a určitě si přečtu i nějakou další knihu tohoto autorského dua.
Hodnocení 4,75*/5*


"Pokračování" knihy Bez naděje jsem četla prakticky hned po dočtení a asi by bylo lepší, kdybych si mezi díly nechala nějaké volno... Kniha Ztracená naděje je krásná, ale je to opravdu to samé jen z opačného pohledu... Dozvěděla jsem se ještě pár dalších věcí, ale víceméně to bylo téměř to samé, co jsme dostali v příběhu z pohledu Hope.
Takže tato kniha opravdu ano, je krásná, ale radši si nechte nějaký časový odstup po dočtení prvního dílu a teprve poté se pusťte do tohoto..
Hodnocení 4*/5*


Moje druhá kniha od autorky a opět jsem spokojená. Předchozí kniha, kterou jsem četla (Možná jednou) se mi sice líbila více, ale i tato kniha se mi moc líbila.
Velmi jsem si oblíbila hlavní postavy a doufala, že vše dopadne, tak jak má. Byla jsem pak hodně překvapená ve druhé polovině knihy, co vše jsme se dozvěděly, i když něco už se dalo tušit z předchozího děje, ale určitě ne vše...
Kromě hlavních postav jsem si oblíbila také dvě vedlejší, jen mě mrzelo, že jedna z nich tam byla jen na úplném začátku a pak už tam byla jen na "dálku"...
Při čtení se ve mě stihly vystřídat snad všechno emoce, od radosti až po odpor, smutek a zklamání a u knížky jsem se jak smála, tak i plakala...
Určitě si přečtu i "pokračování" knihy a také další knihy autorky.
Hodnocení 4*/5*


Na adresu této knihy jsem od začátku slýchala různé názory - od nadšených až po zklamané a byla jsem zvědavá, kam se přikloním se svým názorem já. Obálku má tato kniha opravdu nádhernou a o to více jsem se na knihu těšila. A musím, ač nerada, přiznat, že v případě této knihy se řadím k těm, kteří na tuto knihu nešetří kritikou... Bohužel mě kniha nedostala, přesto, že nápad to mělo velmi zajímavý a bylo tam vloženo i náročnější téma, ale bohužel potenciál tato kniha nenaplnila... Neoblíbila jsem si tam snad žádnou postavu a hlavní hrdinka mi byla vyloženě protivná... Jedno z mála pozitiv u této knihy vidím v tom, že je tak krátká a mě se i dobře a rychle četla, ale to bylo bohužel vše... K žádné postavě jsem si nevytvořila žádný vztah a tak mě je jich problémy a radosti nechávaly naprosto lhostejnou... A konec mi přišel taky hodně zvláštní a takový nemastný neslaný...
Hodnocení 2,5*/5*


Kniha Slečny mě nemohla minout, protože byla vidět úplně na celém internetu, zejména Instagramu. Po velmi pozitivních názorech jsem se rozhodla, že si knihu přečtu a určitě nelituji, přestože asi nejsem až tak 100% nadšená, jako někteří jiní.
Příběh mladé Španělky Rosy mě chytil za srdce už od prvních stránek a byla jsem velmi zvědavá, jak to s ní bylo dále... Kniha má poměrně velké písmo a krátké kapitoly, které navíc končily tak, že jsem chtěla hned pokračovat ve čtení dále. Mrzí mě, že některé věci byly proletění jakoby z rychlíku a na nějakých 300 stránkách byl prakticky celý život Rosy... V tomto případě by nějaké ty stránky navíc asi vůbec nebyly na škodu.
Rozhodně se mi ale líbilo netypické prostředí a velmi jsem si oblíbila Dům slečen s všemi jeho obyvateli a obyvatelkami. Také jsem se dozvěděla pár věcí z historie, které jsem nevěděla a obecně jsem ráda, když jsou historické knihy aspoň částečně podle skutečných událostí a něco nového se dozvím. Z tohoto důvodu bych asi jistou reálnou osobnost z historie z tohoto příběhu vypustila...
Celkově se mi kniha líbila, bavila mě a jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Hodnocení 4,25*/5*


Kniha mě v prvé řadě zaujala obálkou, která je za mě opravdu nádherná. Poté jsem o knize hodně slyšela a zaujal mě právě i příběh.
Kdybych četla jen anotaci a neslyšela a nečetla různé recenze a podobně, tak bych asi čekala, že v knize se bude více řešit mateřství v tak mladém věku, jako to vidíme u Emoni. Ale o tomto je tato kniha vlastně jen okrajově a spíše jde o to, že i přesto může mít Emoni svoje sny, touhy a přání a také i vlastní život, není přece jen matka, pořád je to i žena.
Kniha se četla velmi rychle, měla kraťoučké kapitoly a stránky se mi pod rukami jen míhaly. Určitě některé věci mohly být rozebrány více do hloubky, ale celkově se mi příběh líbil a Emoni jsem si oblíbila, i když samozřejmě jsem s ní ne ve všem souhlasila, ale na svůj věk si myslím, že se chovala uvěřitelně. Ke konci knihy jsem uronila i pár slz a často se také usmívala.
Hodnocení 4,25*/5*


Po přečtení prvního dílu této série jsem věděla, že budu pokračovat. První díl Mizející dívky mě hodně bavil a byla jsem zvědavá, jak bude pokračovat, jak kariéra tak i soukromý život Josie.
Víceméně od začátku knihy jsem měla pocit, že první díl mi sedl o něco lépe a zůstalo to tak i po přečtení druhého dílu. První díl série se mi tedy líbil o malinko více, ale i druhý díl mě hodně bavil a Josie mi během čtení bylo líto, opravdu to holka nemá jednoduché...
Určitě se chystám v sérii pokračovat a jsem tedy velmi zvědavá, co si autorka na Josie připravila v dalších dílech...
Hodnocení 4*/5*


Před touto knihou jsem měla delší pauzu s detektivními thrillery a tato kniha jako návrat k těmto knihám mi sedla skvěle.
Kniha mě vtáhla do děje hned od začátku, dobře se četla, oblíbila jsem si hlavní hrdinku. S Josie se sice v hodně věcech neshodnu a asi si nejsme v ničem podobné, ale jako hlavní postava mi neskutečně sedla a hrozně mě bavila,
Pokud jde o samotný případ, tak mě čtení bavilo, případ byl zajímavý a neodhadla jsem, kdo za tím stojí.
Určitě si přečtu i další knihy autorky, protože Mizející dívky mě hodně bavily.
Hodnocení 4,25*/5*


Po pár přečtených kapitolách jsem měla trochu strach, jak to bude, ale ten se záhy ukázal jako naprosto zbytečný. Protože za mě tohle byl nejlepší díl ze série. V tomto díle mě po pár úvodních kapitolách příběh naprosto vtáhl a ani jsem nechtěla knihu odkládat. Theo byl opět skvělý, i když teda ten konec už byl trochu moc a jednou věcí mě pořádně naštval...
V dalším díle k Theovi přibude Jessica Blackwood a já doufám, že pokud se u nás tento další díl vydá, že se vydají také knihy, kde je hlavní postavou Jessica, protože jinak by tomu asi něco chybělo...
Hodnocení 4*/5*


Tak třetí díl série Naturalista se za mě hodně nepovedl. Příběh mi přišel hodně zamotaný, zmatený, ztrácela jsem se v tom a spousta věcí mi připadala zbytečná a špatně vysvětlená... Celkově mi tento díl, a ani jeho vyústění, nedával smysl a porádně nevím o čem kniha vlastně byla. I Theo už mi v některých věcech přišel trochu přes čáru a to je, co říct, protože jinak ho miluju...
Budu teda doufat, že další díl bude lepší.
Hodnocení 3*/5*


Hračkáře jsem stejně jako Šelmu četla již dříve a teď jsem si dala opáčko - napůl audiokniha a napůl papírová (podle času). A názor ohledně tohoto dílu jsem nezměnila, i po druhém přečtení se mi více líbila Šelma než tento díl.
Co je ale na Hračkáři skvělé, tak to je nepochybně Theo, on je prostě skvělý.
Jinak místy mi u této knihy nebylo úplně dobře a pokud vám dělají problém knihy, kdy se zločiny týkají dětí, tak Hračkáře asi radši vynechte...
Já v sérii budu určitě pokračovat, protože Theo je prostě Theo.
Hodnocení 3,25*/5*


Knihu jsem nejdříve neměla v plánu, ale pak se o ni stále někde mluvilo a slyšela jsem na ni samou chválu, až jsem si nakonec řekla, že ji teda taky zkusím... A určitě toho nelituji.
Kniha mě bavila, četla se velmi rychle, příjemným zpestřením byly různé rozhovory, protokoly atd.
Velmi jsem si oblíbila hlavní hrdinku Pippu (ikdyž v některých situacích bych asi volila jinou formulaci či skladbu vět, aby se předešlo jistým tvarům jména...) a také druhou hlavní postavu. Některé jiné postavy mi dost lezly na nervy, ale o to to bylo zajímavější. V některých situacích se mi nelíbilo, jak to Pippa řešila, ale asi to bylo přiměřené jejímu věku...
Hodně se těším na pokračování - Hodná holka, zlá krev, na kterou slyším ještě více chvály než na první dil, tak snad se k němu dostanu brzo.
Hodnocení 3,75*/5*


Když jsem viděla, že bude vycházet další kniha Andrewa Maynea, tak jsem hned věděla, že ji chci, i když nepatří do série Naturalista.
Theo mi v knize trochu chyběl, ale je to jiná série, takže to vůbec neberu v potaz a hodnotit budu, jako by to napsal někdo jiný nebo jako bych Naturalistu nečetla.
Kniha mě bavila hned od začátku, díky velkému písmu a krátkým kapitolám jsem postupovala rychle vpřed a kapitoly vesměs končily tak, že jsem musela hned pokračovat...
Sloan jsem si velmi rychle oblíbila a seděl mi i George. Bylo zajímavé sledovat vztahy v rodině Sloan a doufám, že v dalších dílech se dozvíme více podrobností, jak ze života samotné Sloan, její rodiny a také ohledně vztahu s otcem její dcery...
Konec knihy jako by ani nebyl Mayna... V Naturalistovi byl často konec až moc rychlý a velmi akční, tady byl jiný. Ale kniha mě bavila do poslední stránky a doufám, že se v češtině dočkáme i dalších dílů se Sloan, Georgem a ostatními.
Hodnocení 4*/5*


Kniha mě velmi zaujala, jak obálkou tak anotací a rozhodla jsem se, že si ji musím přečíst.
V knize se setkáváme se třemi mladými ženami, jejichž životy v jednu chvíli spojí tragédie Titaniku. Opět se v knize s mým oblíbeným prolínáním časových linií, protože příběh se odehrává celkem ve třech obdobích - před Titanikem, během plavby a o několik let později.
Ještě než jsem se do knihy pustila jsem slyšela názor, že nejlepší je kniha dokud se příběh točí kolem Titaniku a já s tímto musím souhlasit...
Kniha mě bavila, byla čtivá, ale něco mi tam chybělo... Také by mi vůbec nevadilo, kdyby bylo v knize více věcí opravdu podle skutečnosti a ne smyšlené... Například zprávy z vyšetření potopení Titaniku by mohly být skutečné a ne smyšlené... Ráda jsem se v této knize vrátila k příběhu Titaniku.
Hodnocení 4*/5*
