lucie0951
komentáře u knih

Příběh byl nejspíše předlohou románu Sbohem buď lásko má.


Děj je rozvláčný a hrdinka značně nesympatická, takže jsem nakonec ani neměla pocit, že by příběh skončil šťastně. Litovala jsem Boldwooda, Fanny Robinovou,ale svým způsobem i Oaka.


Noční hlídka je nejlepší z příběhů městské hlídky,jež jsem dosud četla.


Krásně napsaná populárně-naučná knížka pro děti zajímající se o vesmír.


Velmi vydařená populárně-naučná kniha pro děti a mladé čtenáře.

Je škoda, že nelze udělit více než pět hvězdiček. Tato kniha je naprosto senzační. :-D


Mort je opět naprosto fantastický příběh z pera Terryho Pratchetta. Je to zamyšlení nad tím, kam vás až může dovést pracovní deformace (začnete mluvit velkým písmem).


Tato kniha byla mým prvním setkáním s tvorbou T. Pratchetta. Musím se přiznat, že jsem ji dočetla až na druhý pokus, Asi zafungovaly třetí myšlenky, ale především mě okouzlili svobodomyslní piktmužíci Nac Mac Fíglové a jejich děsivá poezie.


Zločiny pro dva je zatím má nejoblíbenější kniha s dvojicí Pentlička a Tommy. Je velice čtivá a vtipná. Plně si zaslouží svých pět hvězd.


Kniha je velmi náročná na představivost čtenáře, ale propojení matematiky pravděpodobnosti, kvantové fyziky i jemného humoru tyto zdánlivé nedostatky hravě převáží, takže nemohu jinak, než opět hodnotit pěti hvězdami.


Pod parou je více než jen důstojné rozloučení se světem Zeměplochy pro dospělé čtenáře. Kniha se mi nesmírně líbila.


Této partičce delikventů člověk musí držet palce. Avšak důvody, které svedly sboristy na cestu zločinu, mě spíše naplňují úzkostí a smutkem. Usmívám se, ale rozhodně se nesměju, přesto se těším na pokračování.


Svěží jako prvojarní tráva na pláních Zeměplochy.Velmi slibný začátek. Přesto se mi více líbí Pratchettova pozdější tvorba. Ale co, každý byl někdy mladý, tedy až na Smrtě.


Humor ostřejší než Smťova kosa. Nic víc není třeba dodávat.


Autorka se již na přebalu této první knihy doznává k inspiraci dílem Anne Riceové. Celá tato série mě přesvědčila, že se opět našel učedník, jenž překonal svého mistra. Nádherné čtení, občas příjemně mrazivé, ale také vtipné. Rozhodně ty nejlepší upírské romány, jež jsem kdy četla.


Podivný regiment je kniha o smíchu zakrývajícím slzy. Velice mě dojala, ale také pobavila. Asi nejvíce ze všech jsem se musela smát nadporučíku Rubaškovi pro jeho neochvějné přesvědčení, že právě on je nejdokonalejším adeptem na ztvárnění ženy. Nejmrazivější pocity ve mně vyvolala manipulace jinak velmi sympatického seržanta Honzáruma.
