Lucik87
komentáře u knih

Moc hezké. Podobné jako Všechny malé zázraky, které miluju, ale ne lepší. Mám pocit, že těch teenagerů, kteří chtějí skoncovat se životem, je nějak moc. Ale bylo to čtivé a oboum jsem fandila, aby vše dobře dopadlo.


Zatím nejslabší knížka, kterou jsem od tohoto úžasného spisovatele četla.


Nedočteno. Čekala jsem trochu jiný žánr. Ok, místy úsměvné. Ale pak těch nešťastných náhod bylo nějak moc, ale jak již někdo zmínil...ten hlavní hrdina...to byl fakt debil. Nechápu, z jakého důvodu je knížka tak obsáhlá.


Tady se hodí nejvyšší hodnocení. A to díky jednomu důležitému faktu - tohle se opravdu stalo. Autorka nás zasvěcuje do všech detailů jedné rodiny, od úplných počátků. Najednou se celkem pohodový život změní v noční můru a od té chvíle to jede. Nemohla jsem od knihy odtrhnout oči. Hlavní představitelka Stacey si myslí, jak je slabý člověk, hodný opovržení. Protože do takové role byla postavena od útlého dětstv a jinak se na sebe neumí dívatí. Ale já si myslím, že je to neobyčejně silný a odvážný člověk.Konec už mě tolik neupoutal, protože fakta a život ve věznici už mě tolik nebrala.


Zbytečně rozvleklé, nudné. Pět stránek o ničem, co vůbec nesouvisí s dějem. V půlce jsem stále čekalá, jestli příběh nabere spád a bude v něm trochu života, ale nestalo se tak.


Co takhle změnit svět? O jednom obyčejném klukovi, který má splnit jeden zdánlivě obyčejný úkol. Kniha je o tématech, pocitech a vlastnostech, které pomalu, ale jistě v našem zrychleném světě mizí. Každý se honí za svým cílem, neohlíží se na druhé nebo je zištný, sobecký a pomáhá jen ve svůj prospěch. Ale co takhle pomáhat a nic za to nechtít. Mít jenom dobrý pocit z toho, že se někdo Vaším přičiněním má líp. A jeden malý kluk tohle všechno chtěl dokázat a svět změnit. Kniha mě neobyčejně dojala, to ale ovšem není ta překvapiné. Protože už jenom filmové zpracování chytne za srdce. Dlouho se mi nestalo, abych při dočítání pár posledních stránek brečela jak želva.


Já nevím. Stokrát omílané téma. Nějak jsem se do děje nedokázala vcítit, ani jsem nějak nepocítila lítost, kterou bych asi cítit měla. Samozřejmě osud je to hrozný, ale všechny moc dobře víme, jak to v oněch končinách chodí. Bez dcerky neodejdu mnohem lepší.


Stopy Hrůzy...to jsem mohla, asi tak ve 14ti :)


Tato kniha patří mezi nejlepší svého oboru. Toto je o realitě, toto mě donutí zapřemýšlet, toto je o skutečných událostech...


Knížku jsem zhltla za jeden večer. Hned jsem si pustila i film, který mě velice zklamal. Nemá zdaleka tak velký náboj jako kniha. Dotýkala se mě určitě více.


s touto tématikou se najdou určitě lepší a věrohodnější knihy (My děti ze stanice Zoo, Matka Davida. S...) Pochybuji, že feťáci nazývají drogy "věcmi"....


Na mě moc odborné terminologie z oblasti, která mě moc nebaví. Věřím, že kniha je dobře propracovaná, ale nejsem cílová skupina asi.


Moc příjemné, oddychové čtení. Knížka mi splnila vše, co jsem od ní očekávala.


Zvláštní konec. Ač se třeba na první pohled nezdá, řekla bych, že charaktery hlavních postav a jejich vzájemné vztahy jsou dobře propracovány. Taková psychologická hra charakterů. Hra na kočku a myš.


Jodi Picoultová opět nezklamala. Moc smutný příběh. Pořád jsem tajně doufala, že bude mít šťastný konec. Že i přesto, že Luke Warren tolik zanedbával svou rodinu, bude mít možnost jednou všechno napravit. Nestalo se tak. Soudní líčení má Jodi, jako vždy, dokonale propracované.


Originální zápletka, v dějových liniích jsem se občas ztrácela. Nějak nadprůměrně mě to ale neoslovilo...


Kinga mám ráda, ale tohle mě moc neoslovilo a spíš zklamalo. Je to čtivé, to ano. Ale téma samo o sobě mě moc nenadchlo.
