Lucik87 komentáře u knih
Za mě také nejslabší. Často mi Servaz přišel jak vystřižen z Kobry 11.
TOP. Poslední dobou jsem se nějak nemohla začíst. Ale takhle kniha, moje první od tohoto autora, mě pohltila. Líbí se mi chvilkami ironický způsob psaní, je to osvěžující a některé vsuvky, okořeněné černým humorem, děj skvěle odlehčí. Je to příjemná změna. Hlavní vyšetřoval není sympoš od první stránky, ale časem si k němu naleznete cestu. Autora řadím mezi moje favority.
Tak tohle je silný kafe. Miller se samozřejmě nečekaně zjevuje tam, kde je zrovna Livy. Celá knížka je v podstatě o handrkování sebestřednýho chlapa. Nic zásadního a smysluplnýho se jinak v knize nedělo. Po půlce už mi celý příběh lezl na nervy.
Byla jsem na vážkách, jestli mám dát plný počet. Ale ano, dám. Kniha byla skvělá, postavy taktéž. Nicméně musím vytknout chvilkové nepravděpodobnosti děje, které prostě snižovaly věrohodnost a kvalitu příběhu. To mě trochu mrzelo. Řekla bych, že s realitou mají některé počiny místní policie a náčelnice Kate pramálo společného.
Já toho autora prostě miluju. Opět nezklamal. Jeho knihy mají neuvěřitelná poslání. Alespoň pro mě. I přes ta tragická témata mají v sobě plno dobra. Když se zamyslíme kolem a kolem. Napjatě očekávám další klenot.
Pěkný námět. Pro jisté věkové kategorie asi i dobře zpracované. Ale pravděpodobně nejsem cílová skupina. Ale věřím, že kdybych se ke knize dostala před 17ti lety, byla bych nadšená. V tuto chvíli mohu jenom konstatovat, že se jedná o pohádku pro adolescenty :-)
Mně to prostě asi nebaví. Nebo já fakt nevím. Již moje druhá kniha od Nesba a nějak stále nemůžu sdílet to davové nadšení pro tohoto autora. Nebo jsem prostě neměla štěstí na ty jeho lepší knihy. Chybí mi napětí, akce, nějaký drámo. Nebaví mě na tom vůbec nic. Kepler jasně vede na plné čáře. Šanci dávám třetí knize od Nesba a pak nadobro lámu hůl.
Tak tohle byla vážně zbytečnost. V nejlepším se má přestat. A tím mám na mysli, že Nocte a dost. Začátek vypadal slibně, pochmurná atmosféra, originální zápletka se dala čekat. Jenomže stránku po stránce jsem začala zjišťovat, že Calla jako bludná duše bloudí dobrých 150 stránek bezcílně po domě. Pořád se na něco ptá, nikdo jí neodpovídá nebo nechce odpovědět - a to mě začalo docela vytáčet. Ve finále je konec utknut tak, že netuším, co tím básník chtěl říci. Tohle bylo fakt zbytečný.
Bylo to srdceryvné. Možná až moc. Konec mi přišel tak nějak rychle useknutý, navíc takovou nenadálou a nepravděpodobnou situací. Určitě krásné, ale na mě asi moc pohádkové.
Vánoční to není, romantikou to dvakrát taky nezavání. Tak o čem to tedy je? Další z řad knih, které mi v paměti neutkví ani za mák.
Tak to byl neuvěřitelný příběh. O holocaustu byla napsána stovka příběhů. Ale tenhle je jiný. Je napsán z pohledu malého chlapce. Ta dětská naivita a nevědomost, je do očí bijící kontrast s dobou, v níž se nešťastně narodili. Chvilkama mi bylo do pláče z toho, jak jednoduchý, nevinný a neposkrvněný dětský svět je. Takové hodnoty, jako měly ty děti, ty jsou důležité. Ne ty, které si my, dospělí, během života uměle vytvoříme. Konec mě naprosto dostal.
Asi prostě nejsem zrovna naladěná na tuhle vlnu. Četla jsem Já a pan Jones, což mi přišlo docela fajn. Taková oddechovka. Ale tahle kniha na mě působí jako takové tlachaní. Holt jse namlsaná něčím lepším, potom ten pád dolu v jiném žánru trochu bolí. Auvajs!
Na mě moc odborné terminologie z oblasti, která mě moc nebaví. Věřím, že kniha je dobře propracovaná, ale nejsem cílová skupina asi.
Naprosto geniální! Moje první kniha od této autorky byla Má ji rád, nemá ji rád, která mě tedy moc nenadchla. Ale tohle bylo z jiného soudku. Dva dny jsem byla doma zakutaná jak v noře, okolní svět neexistoval, jenom jsem potřebovala dohltnout poslední stránku a zjistit, JAK TO TEDY VŮBEC BYLO. Moje mysl byla neustále ve střehu, autorka mě pořád zaváděla do slepých uliček, poměrně dlouho, do chvíle než jsem zjistila, že jsem zase vedle jak ta jedle. Hned musím mít další!
Znovu a opět ta samá chyba. Velká očekávání přináší o to větší zklamání. Recenze nečíst, nebo tedy číst, ale neřídit se jimi. Nevidím nic výjimečného, akorát příběh sestavený tak, aby čtenáře citově vyždímal jak hadr. Strašně jednoduše napsáno, postavy mohly být daleko lépe popsány, jejich psychika, cítění. Ta poezie, básně, jak se tomu textu zde říká, to pro mě nejsou básně. Je to obyčený text, jakkoliv neobohacený, kostrbatý a bez známky fantazie. Pro mě čistý průměr.
Pro mě trochu zklamání. Vzhledem k příznivým recenzím jsem čekala víc a to asi byla chyba. Storka s místním vyšinutým ředitelem mi přišla hodně přitažená za vlasy, na tohle jsem asi fakt stará :-)