LucinkaS komentáře u knih

Den trifidů mi kdysi půjčila babička v knihovně. Vůbec jsem netušila o co jde a od té doby jsem knihu přečetla ještě asi 2x a musela jsem si jí pořídit. Je to jedna z nejlepších knih, co se mi dostala do rukou, troufám si říct, že patří mezi mých Top 5. Miluju tento žánr, miluju úvahy o konci lidstva a četla jsem toho plno, ale Den trifidů nad většinou jasně vítězí. Vím určitě, že se ke knize ještě vrátím a vůbec nelituji času, který trávím právě s ní.

11 09.09.2017

Moc se tím nechlubím, ale ve škole jsem ignorovala povinnou četbu. Bylo mi proti srsti číst něco, co mi nařizují ostatní. Takže jsem půlku povinné četby viděla zfilmovanou a druhou půlku jsem si vyhledala na internetu, abych aspoň něco věděla. Kytice byla jediná knížka ze seznamu, kterou jsem přečetla a to dokonce nejednou! Každá báseň je tak krásně osobitá, že byla radost jí číst. Skvělé dílo, které (doufám) osloví i x dalších generací. U mne jasně vede Vodník, Zlatý kolovrat a klasika Svatební košile.

10 09.09.2017

Miluju povídky od pana Kinga. V každé jeho povídkové knize najdu přesně to, na co mám chuť, ať už je to téměř mistrovsky napsané dílo či úplné béčko. A víte co? I ta béčka mě baví. Však každý z nás občas potřebuje vypadnout z reality do světa, kde je možné vše, nejsou zde žádné hranice a my si to tak můžeme 100% vychutnat a nepřemýšlet nad složitostí děje. A tohle je přesně důvod, proč je pro mne každá mistrova sbírka povídek tím nejlepším dárkem.

5 09.09.2017

Bylo krásné letní odpoledne a já měla hodinu čas a nechtělo se mi potulovat se po městě. Zalezla jsem do levných knih, že si koupím něco na zabavení a pohled mi padl na Rosemary má děťátko. Vůbec jsem nevěděla, o čem to je, protože mám mezery a starší filmy doháním až poslední dva roky. Knížku jsem si nakonec koupila a hned se pustila do čtení. Příběh mě tak vtáhl do děje, že jsem knížku odložila až večer, když jsem jí měla dočtenou. Prostě taková jednohubka. Původně jsem si myslela, že to je o tom, jak jistá Rosemary má děťátko a to jí nějakým způsobem terorizuje, takže mě děj knihy trošku překvapil, ale určitě ne nemile. Bylo to pro mne zase něco nového a jsem ráda, že Rosemary je nyní součástí mé knihovny.

4 09.09.2017

Miluji postapokalyptické příběhy! Zde jsem měla trošku problém se orientovat v spletitém labyrintu metra a musela jsem si chvilku zvykat na ruská jména. Kniha se mi celkově velmi líbila a jsem zvědavá na pokračování.

2 11.12.2017

Něco mi na téhle knize vadí a není to ta příšerná obálka (nevím, co to bylo za úlet, dávat tyhle šílený přebaly s bílým pruhem nahoře). Přijde mi, že Christina je z toho slabšího soudku. Tím nechci mistra nějak hanit, knížku jsem přečetla už 2x a mám jí dokonce 2x v knihovně (jednou s tím příšerným bílým pruhem a jednou v originále) a nejspíš se k ní ještě vrátím a budu hledat její kvality, ale momentálně u mne vítězí jiné.

2 09.09.2017

V první řadě musím říct, že postavy mi byli nesympatické. Z knihy úplně číší deprese. Příběh byl každopádně zajímavý, ale nejspíš už se k němu nevrátím.

1 11.12.2017

Knihu jsem měla přečtenou za večer. Myslím, že to tak bylo i tím, jak jednoduše je napsaná. Děj mi občas připadal velmi přitažený za vlasy. Celkový dojem z knihy je takový, že byla "ušita horkou jehlou". Což je u tak zajímavého námětu škoda.

1 11.12.2017

Určitě to nebyla špatná knížka. Zajímavá zápletka, napínavý děj, překvapivé rozuzlení... ale! Nevím, asi jsem zvyklá na složitější knížky. Nelituji, že jsem si jí přečetla, ale už se k ní nejspíš nevrátím. Hlavně proto, že už vím jak to dopadne, to z paměti jen tak nevymažu. Takže opakovaná četba by už neměla žádný smysl.

1 09.09.2017

Nespavost jsem poprvé četla na střední škole a moc mě neoslovila. Nyní jsem ji po 10 letech dostala darem, tak jsem jí dala druhou šanci a musela jsem se do čtení nutit, což se mi moc často u pana Kinga nestává. Příběh mě ničím nezaujal a to mi je hrozně líto. Knížku teď nechám nějakou chvíli (dalších 10 let?) odpočívat a uvidíme, třeba do ní jen musím dozrát.

11.12.2017