ludek.n
komentáře u knih
Soumrak diktátora
Staff Caine
Země je na pokraji občanské války a jediný, kdo ji může zastavit je Ren Dhark se svými muži. Staff Caine opět nezklamal. Ve čtyřicátém devátém pokračování Dharkových dobrodružství rozehrává v pravdě úchvatný gejzír dramatických událostí, které je radost sledovat a nechat se jimi unést. Nebýt cukrkandlového finále, uvažoval bych dokonce i o hvězdě navíc. I tak je tento sešit dost možná nejlepším počinem celé série. Pryč je tápání a přešlapování na místě, pryč jsou filozofická témata o úloze lidstva ve vesmíru. Nejsou tu Gianti, Tajemní, Nogkové ani žádné další galaktické rasy. Je to čistá space opera s operační základnou na Zemi a je to po dlouhé době jízda jak se patří.
Pekelný svět
Ernst Winter
Guvernér Norman Dewitt udělal chybu a teď čelí povstání Robonů. Hrozí, že tito lidé se zdokonalenými reakcemi převezmou vládu nad Zemí. Ernest Winter nám ve svém pokračování Dharkových dobrodružství nabízí hned několik dramatických momentů a je až neuvěřitelné, jak dokonale je dokázal zazdít. Výsledkem jeho snažení je nemastná, neslaná univerzální omáčka, která ani omylem nepozvedne čtenářův tep k vyšším hodnotám. Některé momenty jsou dokonce zcela mimo mísu a člověk se ptá, co jimi chtěl autor vlastně říci a jak zapadají do celkového schématu. Pekelný svět je bohužel nuda k uzívání.
Planeta marného kovu
Staff Caine
Bývalý generál John Martell se snaží zabránit tomu, aby archiv tajné základny T-XXX nepadl do rukou samozvaného guvernéra Dewitta. Tomu zasazuje jednu ránu za druhou nejen odbojové hnutí, ale i od Nogků se vracející kapitán Huxley. Staff Caine zcela nečekaně ve čtyřicátém šestém sešitě pozvedl zástavu Dharkových dobrodružství zašlapanou do prachu a bláta. Není to samozřejmě skok na piedestal slávy, ale je to posun od nudného přešlapování na místě, kterým se čtenář v minulosti prodíral se skřípajícími zuby a mohutným zíváním, k něčemu, co se čte chvílemi dokonce se zatajeným dechem a slzou v koutku oka. Kdyby to tak vydrželo i nadále…
Volání strážců vesmíru
Kurt Brand
Na Hope vědci stále zkoumají zařízení Tajemných, na Zemi Dewitt prahne po skalpech svých oponentů a na Point Of se Ren Dhark brání hypnotickému vlivu představitelů Calu. Zdá se toho hodně na jeden tenoučký sešitek, ale ve skutečnosti je toho málo. Kurt Brand totiž jenom šimrá hada bosou nohou a kde nic tu nic. Dějové linie se už opět rozbíhají do všech stran, ale přitom v žádné z nich se toho zase až tolik neděje. Autor jakoby tuhle a tamhle přidal zrnko písku na obrovskou hromadu, a pak se s odstupem kochal svým dílem, které bohužel vidí jen on sám.
Magnetická bouře
Cal Canter
Odpor proti Dewittově vládě přeskakuje z podzemního hnutí i do vědeckých kruhů. Přední astrofyzik Monty Bell a jeho spolupracovníci se v žádném případě nehodlají smířit s policejním dohledem. Mezitím speciální vládní úderný oddíl míří na Exodus, kde kotví Dharkova flotila. Jakoby Cal Canter vyslyšel mé postesknutí nad minulým sešitem, kamže jsme to utekli od původních témat, a už je to tady: v centru galaxie se zase něco velkého děje. Chiméra, která byla stěžejním bodem první poloviny série, se vrací. Nechci být škarohlíd, ale zdá si mi, že autoři se k tomuto tématu vracejí jen proto, že všechno ostatní už selhalo a příběh se vytěžil až do dna. Tak doufejme, že se tady opravdu začne něco dít.
Tísňové volání
Cal Canter
Když si Norman Dewitt představoval svou vládu na Zemi, určitě ho ani ve snu nenapadlo, kolik problémů na svou hlavu přivolává. Nejenže se mu nepodařilo zneškodnit Rena Dharka ani odstavit jeho bezpečnostní organizaci, teď ještě jeho piloti omylem zaútočili proti bývalým invazorům, Giantům. Je úžasné, kam až nás autoři této sešitové série odvedli od oněch původních pilířů, na kterých byl příběh Rena Dharka vystavěn. Nyní si lidé bezstarostně létají vesmírem, se kterým se ještě nedávno děly podivné věci, a bez skrupulí se hašteří mezi sebou navzájem, přestože ještě nedávno jim hrozilo totální vyhlazení. Jistě, v sériích jako tato je dovoleno téměř vše, ale musí to mít hlavu a patu a někam směřovat. Tady se už jen příštipkaří.
Úderný oddíl z planety Exodus
Ernest Winkler
Samozvaný guvernér Země Norman Dewitt upevňuje svou moc, ale opozice mu nedá chvíli pokoj a snaží se zhatit všechny jeho plány. Ren Dhark se zatím na planetě Exodus připravuje na protiúder. Německý autor Ernest Winter, překřtěný nakladatelem na Winklera, lehounce vylepšuje upadající úroveň Dharkovy série. Ne že by do příběhu přinesl něco nového a překvapivého, ale píše tak, aby alespoň zaujal v epizodních momentech. A to se mu, na rozdíl od ostatních autorů série, docela daří. Když nic jiného, četba takto zušlechtěného vyprávění odsýpá jako po másle. Moc toho sice v hlavě neuvízne, ale v této sérii je už člověk vděčný za cokoli.
Tmavý mrak
Kurt Brand
Zdá se, že lidstvo se v uplynulých stoletích ani trochu nepoučilo. Jak jinak si vysvětlit, že během chvíle vyměnilo porobu z rukou giantských invazorů za poslušnost samozvanému diktátorovi. Zůstal na Zemi vůbec někdo věrný Renu Dharkovi? Možná že ano, ale nám je dáno se tímto zjišťováním protrápit. Tmavý mrak je dalším sešitem v řadě, který se velkohubě snaží zastřít fakt, že autoři série už nějakou dobu vaří z vody a že příběh zřejmě definitivně ustrnul ve vakuu mezihvězdného prostoru. Napětí se dávno vytratilo a o nějakém překvapení nemůže být ani řeči. Zdá se, že čekání na zvrat se stalo čekáním na zázrak, který ne a ne přijít.
Modré pole a bílý proud
Kurt Brand
Na Zemi propukají nepokoje, v jejichž pozadí stojí mistrný manipulátor Norman Dewitt. Zatímco Ren Dhark honí vzbouřence po galaxii, on se připravuje na převzetí světovlády. Zdá se, že mu vše hraje do karet. Otec celé série o Renu Dharkovi, Kurt Brand, se nás snaží přesvědčit, že má ještě v rukávě hrst nápadů, ale opak je bohužel pravdou. Celá zápletka už dávno zamrzla a teď se už jen rozmělňuje tu více, tu méně okázalými epizodkami, které jsou pohříchu nudné, až oči bolí. S každým dalším Dharkovým sešitem člověk doufá, že se konečně příběh probudí ze své ustrnulosti a s každým dalším sešitem přichází jen další zklamání.
Tajuplný Tofirit
Cal Canter
Generální zmocněnec Norman Dewitt připravuje na Zemi převrat, při němž se chce zmocnit vlády nad světem. Dopomoci mu k tomu mají Roboni, lidé, které invazoři unesli na svou planetu a vylepšili jejich schopnosti. Dějová linie se v posledních několika sešitech Dharkovy série v podstatě stále plácá na tom samém místě bez jakéhokoli progresu. Jednotliví autoři už nějakou chvíli nepřicházejí s ničím novým a jenom nabalují hromady vaty na základní struktury. Všechno se najednou táhne jako turecký med a v dohledu není nic, co by vyprávění oživilo. Jestliže jsem už dříve mluvil o stagnaci, tak teď si užíváme její absolutní vrchol.
Vzpoura na lodi Vega
Ernst Winter
Ren Dhark se na zpustošené Zemi snaží srovnat všechen chaos a rozbroje, vznikající při probouzení lidstva z giantské otupělosti. Netuší, že největší nebezpečí zaváděnému pořádku hrozí od člověka, jemuž dal důvěru. Dharkových dobrodružství se tentokráte ujal nový autor, Ernest Winter, což by mohlo signalizovat nový a čerstvý vítr do uvadajícího příběhu, ale bohužel se to nestalo. I když se snaží využít toho nejlepšího, co mu jeho předchůdci zanechali, nedaří se mu probudit žádné vášně ani zařinčet ostruhami. Zdá se, že Winter se vyhoupl do sedla ze špatné strany a místo cvalu zvolil pomalý opatrný krok.
Kyborgové, do boje!
Staff Caine
Lidstvo se pomalu vzpamatovává z giantské invaze a jakoby nemělo paměť, už zase stojí člověk proti člověku a touha jednotlivce po moci proti všemu ostatnímu. Ren Dhark je však odhodlán zločin nemilosrdně trestat. Do toho se z dálav vesmíru znovu ozývají Nogkové. Dá se říct, že Staff Caine doposud neměl slabší chvilku a vždy se mu dařilo, když už ne pozvednout úroveň vyprávění, alespoň udržet lepší standard. Bohužel tentokrát padla kosa na kámen. Kyborgové do boje jsou jen stínem jeho dřívějších příspěvků. Mele to tady páté přes deváté, jakoby chtěl být vyhlášen mlynářem roku. Takhle opravdu ne, je mi líto…
Mozkový komutátor
Kurt Brand
Point Of se vrací na Hope přímo doprostřed vzpoury obyvatel Cattanu. Aby se mohli technici pustit do sestavování komutátorů, které mají zachránit Zemi, je Ren Dhark připraven tvrdě zakročit. Kurt Brand se v tomto sešitě oprostil od zabíhání do nekonečného množství slepých uliček a soustředil se v prvé řadě na základní dějovou linii. Oproti předchůdci je to díky tomu více učesané a srozumitelné. Na druhou stranu ani v tomto případě se mu moc nedaří vykřesat z příběhu nějakou tu jiskru. Dramatické momenty jsou v jeho podání bezkrevné a jakoby zadušené pod dekou. Tak snad příště to bude lepší.
Vzpoura na opěrném bodu T-XXX
Kurt Brand
Renu Dharkovi se podařilo nemožné. Vynutil si na vůdcích Giantů, aby zastavili drancování Země a předali mu plány přístroje, který vrátí zotročeným lidem jejich svobodnou vůli. Už zbývá jen komutátory sestavit. Autor třicátého čtvrtého sešitu Dharkovské série ostřílený Kurt Brand je rutinér jako vymalovaný. Zatímco jeho předchůdce rozehrál v galaxii zajímavou partii, nepostrádající napětí, Brand už to zase všechno semlel mlýnkem na maso do hmoty bez chuti a bez zápachu. Jednotlivé dějové linie se mu rozbíhají na všechny strany, aniž by je cokoli spojovalo, takže ve výsledku tu pak máme chlívek, kam by ani kozu nestrčil. Je to zmatené, roztříštěné, nesourodé… a nudné.
Strážci vesmíru
Lars Torsten (p)
Ren Dhark zajal příslušníky Calu. Ti s ním ovšem odmítají komunikovat a jediný způsob, jak zabránit neustálým útokům proti pozemšťanům, je ten, že bude pětice trvale paralyzována. Jenže v tomto stavu od nich Ren nedostane odpovědi na své otázky. Vypadá to na pat. Do série vstupuje nový autor Lars Torsten a tam, kde se ostatní Dharkovští matadoři bořili hluboko do bláta, nasazuje pásy a vyráží na zteč. Konečně jsme se tedy dočkali oživení skomírajícího příběhu. Torsten si nebere servítky a buší do toho od první do poslední řádky. Přestože pokračuje dál v liniích, které načrtli jeho předchůdci, daří se mu dodat ději jiskru a napětí. Tak uvidíme, jestli to příští autor udrží, nebo se vrátí zpátky k vyčkávací taktice.
Zázračný svět Robon
Cal Canter
Zatímco Ren Dhark líčí na Robonu past na vůdce Giantů, na Hope uvízne skupina vědců a techniků v podzemních jeskyních na ostrově Deluge. Jejich vysvobození se stává prioritou číslo jedna. Autor Cal Canter doposud procházel sérií s pozoruhodně vyrovnanou úrovní svých příběhů a vždy dokázal přinést něco nového. Ne tak ve třicátém druhém sešitě. Jakoby se autoři domluvili, že Dharkovská série další bezduché natahování unese a mohou tedy pokračovat v tomtéž nudném duchu donekonečna. Na každý krok vpřed, připadnou dva kroky vzad a tři stranou. Úplně se už vytratilo napětí a prvek překvapení skomírá na úbytě.
Hrozba z hyperprostoru
Cal Canter
Na Hope se staví hyperprostorový supervysílač, na Mountsu se objevují polointeligentní želvy, ohrožující posádku Point Of a Ren Dhark konečně zachytí stopu tajemného Calu. Vypadá to na pořádnou dávku dobrodružství, ale opak je pravdou. Ve skutečnosti se totiž prodíráme nafouklými bublinami nesmyslných epizodek, které už zase nikam nevedou, nic neřeší a co hůře, chybí jim i nějaké to napětí, které by nás jejich bludištěm alespoň s noblesou provedlo. O velkém galaktickém nebezpečí, před nímž všichni utíkají, se stále nedozvíme o moc více, než co už víme. Degenerace příběhu nabývá na síle.
Experiment Jonáš
Staff Caine
Ren Dhark sleduje zarputile svůj cíl - zachránit Zemi a všechny zotročené lidi. Jak toho dosáhnout se možná dozví na rodné planetě nepřítele. Proto se ukryje v poškozené lodi Gigantů a jako Jonáš v břiše velryby se nechá přenést přes oceán vesmírných dálav. Ve dvacátém osmém sešitě série se příběh opět třepí do několika linií. Sledujeme kolonisty na Hope, lidskou osádku základny T-XXX na Zemi, Nogky u jejich obřího slunce Charr a Rena Dharka s jeho Point Of na cestě do neznáma. Staff Caine se snaží udržet napětí a prvek překvapení v každé z vrstev, ale daří se mu to jen s odřenýma ušima. Je to dost možná i proto, že jednotlivé linie v podstatě nic nespojuje a čtyři nezávislé povídky prostě kontinuitu příběhu spíše rozbijí, než popostrčí.
Pluto volá SOS
Cal Canter
Boj o Zemi pokračuje a lidé stále žijí nadějí, že se jim jednoho dne podaří zlomit nadvládu herkulovských invazorů. Ren Dhark pro to dělá, co může. Ovšem nebýt Syntetů asi by už neexistovala ani tajná základna T-XXX, ani poslední hvězdná loď lidstva Point Of. Příběh se nám v tomto pokračování Dharkových dobrodružství opět malinko zhoupl do vyčkávací pozice a místo, aby se posouval k dalším metám, rozehrává jakýsi očistný proces, v němž se zbavuje zbytků minulosti a veleopatrně se připravuje na nový zášleh nápadů. Jenom doufám, že k tomuto třesku opravdu dojde, protože mám pocit, že současná témata se už vyčerpala.
Zóna smrti S-XXX
Staff Caine
Poslední, dosud nezotročená část lidí, se brání proti okupantům Země na tajné základně T-XXX na Aljašce. S nimi je tu i Ren Dhark a pomoci se pozemšťanům dostává i od záhadných bioenergetických organismů Syntetů. To, co Cal Canter v předchozím sešitě začal, to Staff Caine nyní dokončil: znovu spojil všechna vlákna do stran rozběhnutého příběhu do jednoho kompaktního pletence. Občas z něho sice ještě vykoukne nějaký ten Nogk, aby naznačil, že možnosti pokračování jsou široce otevřené, ale jinak už uháníme vpřed po krásné nové dálnici. V tomto sešitě také gradují chyby korektorů, které postupně proměnily Giganty v Gianty, systém dvojhvězdy Sol v Col a nyní tedy Zónu smrti T-XXX v S-XXX. Jsem zvědav, čeho se ještě dočkáme.