luthien
komentáře u knih
Stmívání
Stephenie Meyer
Čekala jsem, že to bude mnohem, mnohem horší. Dostala jsem se ke knize až po třicítce a vlastně ani nevím, proč jsem se do ní pustila. Chtěla jsem si přečíst něco úplně jednoduchého a možná jsem byla zvědavá, jak moc je to špatné. A zjistila jsem, že to vlastně vůbec není špatné. Začínající vztah mezi Bellou a Edwardem je tam popsán moc hezky, má to v sobě napětí a kouzlo první zamilovanosti. Celé je to uspěchané, protože jejich vztah trvá vlastně dva dny, než přijde nebezpečí a pak je hned konec příběhu. Ale pro teenagery to asi takhle stačí. Při čtení jsem se nenudila a vlastně mě to i docela potěšilo a přinutilo se občas u čtení usmívat. Když jsem teď četla předlohu, tak mi filmová verze přijde ještě horší, než dřív, ta se fakt vůbec nepovedla.
Sůl pradávných slz
Brian M. Talgo
Knihu jsem dostala jako dárek a nic moc jsem od ní nečekala, o to víc mě překvapila. Pustila jsem se do ní a tak mě chytla, že jsem ji přečetla během dvou dnů. Měla jsem u ní ten pocit, který často nemívám - že bych si už přála vědět, jak vše skončí, ale zároveň bych chtěla, aby kniha pokračovala co nejdéle. Opravdu mě to chytlo a příběh se mě dotkl. Nemyslím si, že by to byla jen oddechovka, ty emoce v knize byly dost silné a hluboké. Chápu, že tohle asi ne každému sedne, ale na mě to zapůsobilo opravdu silně. Jsem zvědavá, na další díl, pokud vyjde.
Vítězný rytíř
Shannon Drake (p)
Dostala jsem knížku náhodně darem, obálka mě dost vyděsila, ale řekla jsem si, že tomu dám šanci. Prostředí a historické reálie se mi líbily, příběh rychle ubíhal a byl napínavý. Ale potvrdila jsem si, že nejsem cílová skupina takových ženských románů. Vše bylo docela fajn, než došlo k prvnímu sexu. Prostě mě nebaví číst, jak má žena tvář anděla a tělo bohyně, jak je muž úžasně silný a svalnatý a jak se jeden z druhého můžou zbláznit vášní a touhou. Ach jo. Prostě takové porno pro ženy zabalené do středověkého hávu. A chování Igrainie mě vytáčelo celou dobu, měla jsem chuť ji pořádně profackovat, aby se konečně vzpamatovala. Nevěřím, že by reálný člověk mohl být tak hloupý, namyšlený a nesnesitelný.
Moriarty
Anthony Horowitz
Závěr knihy mě donutil chvíli jen zírat s otevřenou pusou. Opravdu jsem to vůbec nečekala, příběh s takový zvratem jsem asi ještě nečetla. Celé pátrání mě bavilo, od Doyla jsme toho přečetla hodně a musím říct, že celkové prostředí a atmosféra příběhu jeho stylu docela odpovídalo, až tedy na poslední kapitoly, kde bylo trochu moc brutality.
Hvězdný prach
Neil Gaiman
Tak já se pořád nemůžu rozhodnout :D Film jsem viděla před dlouhou dobou, spousta věcí mi na něm vadilo. Přečetla jsem si knihu, líbila se mi, ale čekala jsem od ní trochu víc. Teď jsem se podívala na film znovu a musím říct, že jsem ho ocenila mnohem víc. Pořád jsou tam nelogické věci, ale jako celek se mi vlastně zalíbil. Myslím, že jak kniha, tak film mají svoje přednosti a nedostatky. Určitě tohle není nejlepší kniha od Gaimana (Nikdykde se mi líbilo mnohem víc), ale je to krásně pohádkový příběh (ale ne pro děti! Docela mě tam překvapila ta erotika).
Pomezí světa
Kevin J. Anderson
Hodně mě udivily zdejší komentáře. Pro mě byla kniha velikým zklamáním. Vyznavači Ureka a Aidana, jejich svaté město Išalem - pod tím prostě nejde nevidět válku mezi židi a muslimy o jejich svaté město Jeruzalém. Sice je normální, že fantasy knihy se inspirují reálnými věcmi v současném světě, ale tohle mi přišlo prostě moc očividné a pro mě postrádající kouzlo.
Různé dějové linky byly různě zajímavé, největším zklamáním pro mě byla určitě linka Cristona Vory, vyloženě nepříjemné pro mě bylo číst o kazateli Hannesovi. Přesto tam občas bylo něco fajn - hodně sympatická postava byla San Šerúfa, Aldo, fandila jsem Adree.
Největším zklamáním byl otevřený konec - knihu jsem dočítala jen proto, že jsem byla zvědavá, jak to skončí. Bohužel jsem se ale nic nedozvěděla, protože vlastně nic neskončilo - a pokračování série jsem se nedohledala.
Věž Geburah
John White
Poslední díl této fantasy trilogie (v zahraničí existuje dílů více) je pořád zajímavým, čtivým příběhem, i když je tam patrné, kolik inspirace převzal z Pána Prstenů a Letopisů Narnie. Těmto dvěma fantasy dílům se rozhodně nemůžou Příběhy ze země Anthropos rovnat, ale myslím, že stojí za přečtení každému, kdo má rád fantasy a nevadí mu křesťanská alegorie.
Více zde: http://malacandra.blog.cz/1109/pribehy-ze-zeme-anthropos
Gaal přemožitel
John White
Scéna, kdy Gaal letí na okřídleném koni vstříc drakovi, je opravdu působivá. Je to pěkný fantasy příběh, i když je na něm zřejmé, kolik nápadů přebral z Pána Prstenů i Letopisů Narnie.
Více zde: http://malacandra.blog.cz/1109/pribehy-ze-zeme-anthropos
Strážce meče
John White
Tahle křesťanská fantasy se mi moc líbila v době, kdy jsem ještě nepřečetla Pán Prstenů ani Letopisy Narnie. Od té doby už je pro mě mnohem slabší, protože vidím, kolik nápadů z obou knih přebral. Přesto je to pořád docela čtivý a pěkný příběh.
Víc zde: http://malacandra.blog.cz/1109/pribehy-ze-zeme-anthropos
Paní z peřejí
Blanka Jirušková
Druhý díl se mi četl lépe než první, děj mi naopak přišel zajímavější.
Recenze: http://malacandra.blog.cz/1506/blanka-jiruskova-vedma-z-lesa-a-pani-z-pereji
Kočičí noci
Blanka Jirušková
Zajímavý knižní objev. Především obdivuju styl psaní spisovatelky, opravdu si dovede hrát s jazykem a krásné lyrické popisy se mi četly velmi dobře. Děj je ale opravdu těžší na sledování, působí trochu zmateně.
Recenze na blogu: http://malacandra.blog.cz/1505/kocici-noci-blanka-jiruskova
Kůň a jeho chlapec
C. S. Lewis (p)
Tenhle díl patří k mým hodně oblíbeným. Brí je prostě super a jeho hašteření se Šastou nemá chybu :D
Čarodějův synovec
C. S. Lewis (p)
Proletět se na Křídlínovi, to by byla nádhera! Lewis má úžasnou fantasii.
Sloni mají paměť
Agatha Christie
Skvělá kniha! S hanbou přiznávám, že moje první od Agathy Christie. Byla jsem celou dobu napjatá, jak se to všechno nakonec vysvětlí a nebyla jsme zklamaná.