luthien komentáře u knih
Díky této knize vím, že bych se nikdy neměla přiblížit ke zralému chlebovníku. :D Skvělá a vtipná oddechovka, zase jsem se naučila něco nového o zvířatech, se kterými bych se možná jinak nikdy nesetkala.
(SPOILER) Dobře... Tak jsem se opravdu přesvědčila, že žánr Young Adult není pro mě. A už se o tom nechci znovu přesvědčovat, nebo mi změkne mozek. :D
Začínalo to slibně. Líbil se mi popis lovu na jelena, krásné líčení přírody, je vidět, že si autorka umí hrát s jazykem, jen škoda, že svůj talent využila na takový plytký a nesmyslný příběh...
Vlastně mi to přišlo jako kopie Stmívání - premisa je téměř stejná. Máme tu obyčejnou chudou holku, kterou do své říše unese nadpozemsky krásný ale nebezpečný tvor. Najednou si může žít v blahobytu a už nikdy nepracovat a na konci příběhu se stane nesmrtelnou a krásnou. Jo a taky se do sebe zamilují za chvíli bez nějakého hlubšího důvodu. Tedy, chápu, že ona ho milovala proto, že byl tak neskutečně sexy a pořád vrčel (doporučuju audio knihu, je to zážitek), ale proč ji miloval on? Protože tisíce let stará mocná bytost miluje nesnesitelné umanuté puberťáky? Asi... No prostě Stmívání, které je napsané o něco víc zábavně, ale v jádru je možná ještě horší...
Je tu jasná inspirace keltskou mytologií, ale moje srdce pláče nad tím, jak byla tvrdě a nemilosrdně znásilněná. Musím tedy říct, že při té jejich variaci na Beltain jsem málem umřela smíchy, když vysvětlili, že rituál spočívá v ulovení bílého jelena a pak se lovec má milovat s pannou. Takže Mlhy Avalonu pro dnešní moderní mládež?
Jestli mě na tom ovšem něco fakt znechutilo, je to poselství mladým dívkám - pokud se k vám nějaký chlap chová tak, že vám rozkazuje, dělá si z vás sexuální otrokyni, nutí vás se opíjet a pak mu polonahá tančit na klíně, je to všechno v pořádku, pokud to dělá s tajným úmyslem všechny zachránit, má temnou minulost a hlavně pokud je dokonale krásný. Tak mu buďte vděčné. Ble, fuj, a jsem ráda, že nemám žádnou dceru, která by tenhle hnus četla!
Díky za nic a jdu si najít nějakou knihu, která je napsaná pro dospělé.
Neuvěřitelná kniha. Závěr gradoval, když už jsem myslela, že bude konec, stále překvapoval víc a víc. Čtení mě úplně pohltilo a přála jsem si, abych se už dostala na konec a zároveň, aby kniha nikdy neskončila. Tohle se mi stává jen u těch nejlepších knih. :) Philip Pullman opravdu umí psát. Detailní popisy života ve Viktoriánském Londýně a toho, jak tam tehdy žila chudina, byly skutečně silné. A se Sally jsem soucítila tak, že jsem se dokonce neubránila slzám. Ta její bezmoc, když nevěděla proč se věci dějí...
Prostě úžasné čtení! :)
Čekala jsem, že to bude mnohem, mnohem horší. Dostala jsem se ke knize až po třicítce a vlastně ani nevím, proč jsem se do ní pustila. Chtěla jsem si přečíst něco úplně jednoduchého a možná jsem byla zvědavá, jak moc je to špatné. A zjistila jsem, že to vlastně vůbec není špatné. Začínající vztah mezi Bellou a Edwardem je tam popsán moc hezky, má to v sobě napětí a kouzlo první zamilovanosti. Celé je to uspěchané, protože jejich vztah trvá vlastně dva dny, než přijde nebezpečí a pak je hned konec příběhu. Ale pro teenagery to asi takhle stačí. Při čtení jsem se nenudila a vlastně mě to i docela potěšilo a přinutilo se občas u čtení usmívat. Když jsem teď četla předlohu, tak mi filmová verze přijde ještě horší, než dřív, ta se fakt vůbec nepovedla.
Knihu jsem dostala jako dárek a nic moc jsem od ní nečekala, o to víc mě překvapila. Pustila jsem se do ní a tak mě chytla, že jsem ji přečetla během dvou dnů. Měla jsem u ní ten pocit, který často nemívám - že bych si už přála vědět, jak vše skončí, ale zároveň bych chtěla, aby kniha pokračovala co nejdéle. Opravdu mě to chytlo a příběh se mě dotkl. Nemyslím si, že by to byla jen oddechovka, ty emoce v knize byly dost silné a hluboké. Chápu, že tohle asi ne každému sedne, ale na mě to zapůsobilo opravdu silně. Jsem zvědavá, na další díl, pokud vyjde.
Tahle kniha trpí syndromem druhých dílů. Když jsme ji dočetla, měla jsem silný pocit, že byla z větší části jen výplňová a k tomu podstatnému (řešení Alova prokletí) se asi dostaneme až ve třetím díle. Sice to byla čtivá kniha, humor stále fungoval a postavy byly moc fajn, ale na konci mi přišlo, že by se děj dal shrnout do kratší povídky a úplně by to stačilo. Jsem zvědavá na poslední díl.
Originální urban fantasy, které mě moc bavilo. Prostředí Skotska a přítomnost keltské mytologie byla super! Nejlepší byl hobgoblin a jeho hlášky. Četla jsem v angličtině, takže jsem si navíc užívala skotskou angličtinu, dost by mě zajímalo, jak si s tím poradil český překlad.
Nalákala mě obálka a prostředí viktoriánské Anglie, které mám moc ráda. Ze začátku jsem se rychle začetla do příběhu a líbilo se mi i to, že hlavní postava je ze Skotska, takže si v Londýně připadá trochu jako cizinec. Postupně se ale případ stává čím dál víc komplikovaným a tempo příběhu je opravdu dost pomalé. Celé vyšetřování se táhne v průběhu tří let. Ne, že by mě kniha přímo nudila, ale ke konci už jsem to opravdu chtěla mít za sebou. Rozhodně tohle není typ knihy, kterou přečtete jedním dechem, budete na ni potřebovat trochu trpělivosti. Konec byl ale překvapivě dobrý a posledních dvacet stran už jsem rychle zhltla. Pokud by celá knihy byla napsaná tak, jako závěr, bylo by to určitě na pět hvězdiček, takhle je to ale jen průměr. V originále existují ještě další dva díly, ale nemám chuť se do nich pouštět. Za přečtení to stálo, ale myslím, že už se ke knize vracet nebudu.
Souhlasím s komentáři, že kniha měla trochu menší kouzlo než první díl. Stále to však bylo skvělé a čtivé pokračování, z některých scén mě opravdu pořádně mrazilo (temnota na lodi). Konec byl opravdu překvapivý a hodně dramatický, chci hned další díl! Asi to nevydržím a koupím si ho v angličtině.
Úžasná originální fantasy, kterou jsem přečetla jedním dechem. Hned jsem byla vtažená do děje a ani chvilku jsem se nenudila. Ze všech sil jsem fandila Sancii a moc mě bavilo objevování nového světa a dozvídat se, jak funguje skribování. Klef je parádní postava a jeho hlášky mě moc bavily. Líbí se mi spojení magie s technologií, to bylo opravdu nezvyklé a vedlo to k zamyšlení, jak moderní technologie ovládají náš svět.
Trochu slabší, než první díl, ale pořád velmi čtivá kniha. Trošku mi vadil vztah Aliny a Mala, přeci jen v tom cítím, že je kniha mířená spíš na teenagery a tam už věkové dávno nezapadám.
Nejdřív jsem viděla seriál a teprve pak se dostala ke knize. V seriálu mi nesedělo propletení tolika dějových linek, tak jsem byla ráda, že tady byla vlastně jen jedna. I když se mi seriál líbil, kniha byla rozhodně lepší, některé věci tam byly více vysvětlené a postavy propracovanější. Příběh rychle odsýpal a byl opravdu čtivý. Konec ve mě probudil velkou chuť se hned pustit do dalšího dílu. Za mě spokojenost.
Hned na obálce knihy si můžete přečíst tvrzení, že se jedná o neprůstřelný návod, jak se naučit anglicky - a já s tím můžu jen souhlasit! Pokud se opravdu budete řídit radami z knihy, musíte se anglicky naučit, i kdybyste nechtěli :). Broňa ve své knize shrnuje všechny důležité informace, které vám pomohou začít a vytrvat v učení. Začíná s tím, že vyvrátí mýty, které často máme s učením jazyka spojené, pokračuje vytvořením plánu učení a radami, jak se jazykem obklopit. Postupně se podíváme na jednotlivé dovednosti - čtení, poslech, mluvení, výslovnost, gramatiku i psaní - a dostaneme spoustu praktickách rad i odkazů na užitečné zdroje. Knihou se navíc prolíná Broňův osobní příběh, doplněný i příběhy jeho studentů, takže je kniha ještě čtivější. Já ji přečetla jedním dechem a i když jsem sama učitelka angličtiny, namotivovala mě tak, že bych se nejraději hned pustila do studia nějakého dalšího cizího jazyka. Tohle by měla být povinná četba pro každého, kdo se chce naučit anglicky - získáte kupu praktických rad a navíc obrovskou dávku motivace!
Pro mě asi nejslabší díl ze série, i když velmi čtivý, přečetla jsme ho během pár dnů. Na mě tam bylo až moc popisů milostných scén, ale vzhledem k historické předloze to asi jinak nešlo. Kateřina byla z Jindřichových manželek nejméně vzdělaná a neskutečně naivní, vzhledem k tomu, že předtím už král popravil její sestřenici Annu Boleynovou. Na Kateřině mi nebylo sympatické to, že tak rychle přelétala od jednoho muže, o kterém si myslela, že ho miluje na celý život, k jinému. Přesto si ale rozhodně nezasloužila takový osud.
Převedení klasických pohádek do fantasy verze je skvělý nápad, který funguje. Moje nejoblíbenější povídka je Zrnko pravdy (kráska a zvíře). Je tu přesně ten správný mix dobrodružství, nebezpečí, boje, humoru i romantiky. Samozřejmě, že to není hrdinský epos na úrovni Tolkiena, ale tohle jím ani být nemá. Je to prostě klasické čtivé a zábavné fantasy, podle mě velice dobře napsané.
A protože se teď všude cpe Zaklínač od Netflixu, musím poznamenat, že seriál je naprosto příšerný, vůbec se mi nelíbil a vždy se mnohem radši podívám na starý polský seriál.
Myslím si, že tahle kniha jednoduše obsahuje vše, co by člověk měl vědět o životě.
Skvělá kniha, která se četla jedním dechem. Napínavý, temný příběh, ve kterém nechybí pořádná dávka černého humoru. Drake je příšerný ztroskotanec, kterému ale stejně musíte fandit.
Mám Loukotkovou moc ráda, její jiné knihy mě úchvátily (Není římského lidu, Navzdory básník zpívá). Ale tahle kniha mě bohužel dost zklamala. Rozjezd byl hodně pomalý, měla jsem problém se do příběhu začíst a osudy postav mě nijak moc nezajímaly. Pořádně se to rozjelo až když jsme se dostali k vyprávění o Janě z Arku. Ke konci pak byla kniha napínavá a čtivá a konec byla totální deprese, jak už to Loukotková umí. Samotný příběh mě ale neoslovil tak, jako v jiných knihách. Myslím, že už bych neměla chuť po knize znovu sáhnout.
Čtivá a zábavná kniha o Durrelově výpravě za zvířaty do Guyany. Seznámíme se tam s pimplačunětem, sakivíčky, psem krabožroutem a dalšími pozoruhodnými zvířaty. O absurdní příhody tu není nouze, skvělé je noční chytání uprchlého lenochoda, hon na mravenečníka, ale nejvíc mě pobavila historka o kapybaře. Ta v noci dělala na zahradě hotelu šílený hluk, takže všechny probudila a Gerry s Bobem se snažili vymyslet, kam by ji mohli uklidit.
"Když jsme zahnuli za poslední roh a před námi se objevil vchod do muzea, narazili jsme na strážníka. Zastavili jsme a vzájemně na sebe hleděli značně podezřívavě. Policajtovi jsme zřejmě připadali jako dva cvoci, kteří v době, kdy slušní lidé spí, vláčejí po ulicích rakev..."
"Dobrou noc, konstáble," pravil jsem odhodlaně. "My jenom neseme kapybaru do muze, víte?"
Dostala jsem knížku náhodně darem, obálka mě dost vyděsila, ale řekla jsem si, že tomu dám šanci. Prostředí a historické reálie se mi líbily, příběh rychle ubíhal a byl napínavý. Ale potvrdila jsem si, že nejsem cílová skupina takových ženských románů. Vše bylo docela fajn, než došlo k prvnímu sexu. Prostě mě nebaví číst, jak má žena tvář anděla a tělo bohyně, jak je muž úžasně silný a svalnatý a jak se jeden z druhého můžou zbláznit vášní a touhou. Ach jo. Prostě takové porno pro ženy zabalené do středověkého hávu. A chování Igrainie mě vytáčelo celou dobu, měla jsem chuť ji pořádně profackovat, aby se konečně vzpamatovala. Nevěřím, že by reálný člověk mohl být tak hloupý, namyšlený a nesnesitelný.