luthien komentáře u knih
Hrozně dlouho jsem se Harrymu vyhýbala, ani nevím proč, asi jsem měla předsudky. A tak jsem se k němu dostala až před třicítkou. Musím říct, že předčil moje očekávání, už dlouho jsem nečetla tak napínavou a čtivou knížku! Takže i jako dospělý čtenář jsem nadšená!
Pěkná knížka s krásnými fotkami, ilustracemi a pár zajímavými postřehy z natáčení.
Člověk už si myslí, že je jasné, kdo je vrah...a pak je najednou všechno úplně jinak!
Závěr knihy mě donutil chvíli jen zírat s otevřenou pusou. Opravdu jsem to vůbec nečekala, příběh s takový zvratem jsem asi ještě nečetla. Celé pátrání mě bavilo, od Doyla jsme toho přečetla hodně a musím říct, že celkové prostředí a atmosféra příběhu jeho stylu docela odpovídalo, až tedy na poslední kapitoly, kde bylo trochu moc brutality.
Tak já nevím...Tentokrát musím říct, že seriál byl mnohem, ale mnohem lepší, než kniha. Možná mi dojem kazil i příšerný český překlad. Miluju prostředí Skotska, ale to je asi tak všechno. Chování postav bylo často nereálné, Jamie je prostě dokonalý polobůh, který zvládne všechno a Claire vlastně taky, třeba zabít vlka holýma rukama. Pro mě ty romaňtárny prostě nejsou.
Pokud je člověku smutno, není nic lepšího, než si listovat touhle knížkou :)
Záhadné...děsivé. Pro mě až příliš děsivé, i když jsme to četla až v dospělosti. Jako dítě bych to rozhodně číst nechtěla.
Tak já se pořád nemůžu rozhodnout :D Film jsem viděla před dlouhou dobou, spousta věcí mi na něm vadilo. Přečetla jsem si knihu, líbila se mi, ale čekala jsem od ní trochu víc. Teď jsem se podívala na film znovu a musím říct, že jsem ho ocenila mnohem víc. Pořád jsou tam nelogické věci, ale jako celek se mi vlastně zalíbil. Myslím, že jak kniha, tak film mají svoje přednosti a nedostatky. Určitě tohle není nejlepší kniha od Gaimana (Nikdykde se mi líbilo mnohem víc), ale je to krásně pohádkový příběh (ale ne pro děti! Docela mě tam překvapila ta erotika).
Hodně mě udivily zdejší komentáře. Pro mě byla kniha velikým zklamáním. Vyznavači Ureka a Aidana, jejich svaté město Išalem - pod tím prostě nejde nevidět válku mezi židi a muslimy o jejich svaté město Jeruzalém. Sice je normální, že fantasy knihy se inspirují reálnými věcmi v současném světě, ale tohle mi přišlo prostě moc očividné a pro mě postrádající kouzlo.
Různé dějové linky byly různě zajímavé, největším zklamáním pro mě byla určitě linka Cristona Vory, vyloženě nepříjemné pro mě bylo číst o kazateli Hannesovi. Přesto tam občas bylo něco fajn - hodně sympatická postava byla San Šerúfa, Aldo, fandila jsem Adree.
Největším zklamáním byl otevřený konec - knihu jsem dočítala jen proto, že jsem byla zvědavá, jak to skončí. Bohužel jsem se ale nic nedozvěděla, protože vlastně nic neskončilo - a pokračování série jsem se nedohledala.
Nádherná kniha, i když je tohle asi nejdrsnější příběh, který jsem od Loukotkové četla. Obdivuju způsob, jakým dokáže Jarmila Loukotková popisovat starověký Řím. Na stránkách knihy před vámi ožívají klikaté uličky Subury obývané chudinou, stejně jako vznešené Forum Romanum, po kterém kráčejí konzulové v bělavých tógách. Podíváte se do zaplivaných krčem mezi zloděje a děvky, stejně jako do nádherných sídel na Piniciu s rozlehlými zahradami plnými voňavých květů.
Knihy Loukotkové patří k mým nejoblíbenějším proto, že jednak dokáže úžasně popsat dané historické období, ale také umí vytvářet osobité, zajímavé postavy, kterým usilovně držíte palce, i když k nim osud není většinou vůbec příznivý. Když se zamyslím nad dalšími knihami, které jsem od této spisovatelky četla, tak vlastně žádná z nich nekončila šťastně a stejně to platí i o knize Doma lidé umírají. Od začátku jsem tušila, že příběh nebude mít žádný pohádkový happy end. Přesto se jedná a skvělou poutavou knihu, která mě opravdu bavila a užila jsem si ji.
Nejdřív jsem viděla filmy, poté jsem přečetla Pána Prstenů a Hobita. Stejně mi ale něco chybělo, měla jsem spoustu otázek - jak vlastně vznikl prsten? Kam elfové odplouvají z Šedých přístavů? Odkud se vzal Gandalf a další čarodějové? Všechny mé otázky byly v Silmarillionu zodpovězené a já musím obdivovat genialitu pana Tolkiena, který dokázal vymyslet svět, kde do sebe skutečně všechno zapadá. V Pánovi Prstenů mi bylo líto, že tam bylo tak málo psáno o elfech, které mám moc ráda a tady se mi jich konečně dostalo do sytosti :) Moje nejoblíbenější příběhy jsou o Berenovi a Lúthien a o Eärendilovi. Jednou ale číst Silmarillion nestačí, už z něj hrozně zapomínám, budu si ho muset přečíst znovu ( a určitě ještě mnohokrát :).
Tohle je asi moje nejoblíbenější knížka od Pratchetta, čarodějky jsou prostě dokonalé! :D
"Někteří lidé by potřebovali jednu věc," oznámila Magráta jen tak všeobecně celému světu, "a to je aspoň kousek srdce."
"A někteří lidé by potřebovali něco úplně jiného," obrátila se Bábi Zlopočasná k zataženému nebi, "a to je aspoň kousek mozku."
A já bych ze všeho nejvíc potřebovala, pomyslela si zoufale Stařenka Oggová, panáka.
O tři minuty později jí na hlavu spadl dům.
Poslední díl této fantasy trilogie (v zahraničí existuje dílů více) je pořád zajímavým, čtivým příběhem, i když je tam patrné, kolik inspirace převzal z Pána Prstenů a Letopisů Narnie. Těmto dvěma fantasy dílům se rozhodně nemůžou Příběhy ze země Anthropos rovnat, ale myslím, že stojí za přečtení každému, kdo má rád fantasy a nevadí mu křesťanská alegorie.
Více zde: http://malacandra.blog.cz/1109/pribehy-ze-zeme-anthropos
Scéna, kdy Gaal letí na okřídleném koni vstříc drakovi, je opravdu působivá. Je to pěkný fantasy příběh, i když je na něm zřejmé, kolik nápadů přebral z Pána Prstenů i Letopisů Narnie.
Více zde: http://malacandra.blog.cz/1109/pribehy-ze-zeme-anthropos
Tahle křesťanská fantasy se mi moc líbila v době, kdy jsem ještě nepřečetla Pán Prstenů ani Letopisy Narnie. Od té doby už je pro mě mnohem slabší, protože vidím, kolik nápadů z obou knih přebral. Přesto je to pořád docela čtivý a pěkný příběh.
Víc zde: http://malacandra.blog.cz/1109/pribehy-ze-zeme-anthropos
Neobyčejně silný a drsný příběh, také bych řekla, že není tolik o lásce, jako spíš o odpuštění a pomstě, překonávání vlastní povahy, schopnosti žít s druhými lidmi...Je to opravdu hluboký příběh, který snad v každém něco zanechá.
Více zde: http://malacandra.blog.cz/1108/na-vetrne-hurce-emily-bronteova
"Skutečně dobré knihkupectví není vlastně nic jiného než vylepšená černá díra, která umí číst."
Úžasná kniha, dráček Errol nemá chybu :D
Překrásná kniha, jedna z mých nejoblíbenějších vůbec. Miluju styl psaní paní Loukotkové.
Moje recenze: http://malacandra.blog.cz/1110/navzdory-basnik-zpiva-jarmila-loukotkova
Tak tohle byla po dlouhé době kniha, která mě opravdu zaujala a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Popisy drsné přírody byly nádherné, postavy dokonale vykreslené a děj skutečně napínavý. Jen škoda toho smutného konce.
Asi nejlepší díl z trilogie. Na mě to nijak uspěchaně nepůsobilo. Jen je mi líto, že postavy nebyly víc propracované a celkově se z toho asi dalo vytěžit víc...
Recenze: http://malacandra.blog.cz/1506/blanka-jiruskova-vedma-z-lesa-a-pani-z-pereji