M-arta komentáře u knih
Přehledně členěný souhrn takových těch klasických dětských "Monte" - aktivit s promyšleným konceptem.
Něco takového dlouho na trhu chybělo! Jasné, stručné, přehledné - prima pro začátečníky s Montessori pedagogikou v praxi...
Forma tak akorát vyhovuje vytíženým maminkám v období, kdy fakt už nelze vylehávat v žádné komplikované literatuře a teoretických přípravách (pokud by to ale člověk bral jako jediný zdroj informací, asi může hrozit poněkud povrchní pojetí, jinak super).
Oblíbené dětské leporelo zachycující vývoj motýla, které od svého vzniku v r. 1969 pravidelně vychází už ve více než 40 světových jazycích, teď konečně máme poprvé i v češtině! Když jsem si tohoto nově vydaného pokladu v knihkupectví včera povšimla, udělalo mi to ohromnou radost...
Jen mne nakonec trochu zarazila velikost této naší české verze - zdá se mi to, nebo nakladatel opravdu tím nepatrným posunem k ekonomičtejšímu (zmenšenému) formátu českým dětem vlastně úplně znemožnil oblíbenou a dost podstatnou hru na prstík/housenku prolézající "housenkou vykousanými dírami" v této knížce?
(Doufám, že se pletu, ale připadá mi, že rozměry otvorů neprojde snad ani malíček nejmenšího batolete...)
Krásně temné a poeticky strašidelné pověsti a legendy s ohromnou atmosférou. Při čtení jsme se o ni s desetiletou dcerou skoro přetahovaly - je vidět, že ji ocení jak dospělí, tak starší děti (obě dávámě plných pět hvězdiček).
Spíš než svět zvířat představuje knížka dětem jen svět barev. Ač je to vizuálně docela zajímavě provedeno (nápad nakombinovat na jedné stránce realistické fotografie všech možných zvířat v podobném barevném tónu bych klidně považovala za hezky ulítlý výtvarný experiment), pochybuji, že kromě výsledného barevného dojmu si lze takto cokoli jiného zapamatovat, případně se o zvířatech pořádně dozvědět. Graficky požitkářský (až gargantuovský) pohled na zvířata je skoro osvěžující, ale když si představím skupinu malých čtenářů radostně si osvojující znalosti barev, jejich rozpoznávání, rozlišování a přiřazování, okamžitě vyvstává podstatná otázka, zda by pro ta batolátka nakonec nebyla vhodnější spíše tradiční forma tvrdého leporela... s méně zvířaty... Pro jaký věk to autoři vlastně sestavovali?
"Neplač muchomůrko" je okouzlující knížka plná něhy i nezaměnitelně hravé poetiky (jak už to jen paní kouzelnice Daisy Mrázková umí). V podtitulu nese název "Malá knížka o velkých věcech".
Seznámíte se v ní s holčičkou Kateřinou, která si často hrává sama v lesním prostředí, protože bydlí v hájovně. Je vnímavá k přírodě, zvířatům i tichu a zažívá tam nejedno dobrodružství a spoustu neméně důležitých drobných rozprav.
Jsme okouzleni a asi i trochu nakaženi (po přečtení ne a ne dostat z hlavy rýmovačku, kterou složila Kačenka při rozhovoru s ještěrkou):
Kdo chce chrousta - kdo chce chrousta -
kdo chce chrousta chroustati,
musí nejdřív - musí nejdřív -
na chrousta chuť dostati.
Takových by bylo spousta,
co by chtěli schroustat chrousta,
nemohou však úzká ústa
roz - ta - ho - va - ti!
Knížka shrnuje základní principy SRT - léčby duchovní odpovědností (Spiritual Response Therapy).
Další ze skvělých autorských knížek Petra Horáčka! Rozehrává jednoduchý příběh zahradního trpaslčíka, co byl zvědavý, jak to vypadá ve světě, kam se dřív při zahradní službě nedostal. Při prohlížení obrázků se lze nechat vtáhnout do postřehové hry s hledáním maličkých kytiček, které trpaslík zanechává na všech místech, jimiž projde - zřejmě i díky tomu vydavatel konečně umožnil Horáčkově práci větší formát i pro české čtenáře. Nápaditá a osvěžující záležitost!
"Kolumbus hledá Indii. Najde Ameriku. Schliemann hledá Troju. Najde jiné město. Hledej a najdeš. Není důležité, co jsi hledal."...
Fascinující záležitost, kterou nelze prohlížet a pročítat jinak než se zatajeným dechem, ať už jde o čtenáře jakéhokoli věku. Knížka nás provádí rostlinnou říší s takovým šarmem a výtvarnou sofistikovaností, že díky ní se lze s úžasem podívat i na obyčejnou pampelišku očima dítěte - tak, jako by to bylo poprvé. Všechny ty barvy, fantasticky rozmanité tvary, formy, krása a souhra mohou dokonce působit i tak, že člověk možná chvíli zapochybuje, jestli snad třeba omylem nejde o svět z úplně jiné planety. Takové krásy tady máme! A tato knížka s tím umí naprosto geniálně pracovat.
Skvěle promyšlená, po informační stránce přehledná a příjemně ucelená, i když nezabíhá do přílišných detailů - primárně je určena hlavně k tomu, aby motivovala mladé čtenáře k dalšímu průzkumu tohoto oboru. Osobně ji považuji za ilustrátorský koncert, který dokázal povýšit studijní kresbu na symfonii.
Mám z ní ohromnou radost!
Našim dítětem milovaná listovací drobnůstka (mne zas tak nebere, ale chápu to)...
Autorčin nápad přiblížit Rusalku dětem mne nejdřív naplnil nadšením, ale o to víc jsem byla zklamaná - jaká škoda, že textovou část nesvěřila někomu, kdo umí aspoň trochu psát...
Smutně rozšířená domněnka, že když je knížka "jen" pro děti, může ji vpodstatě udělat každý, kdo na PC vyťuká souvislé slovo nebo udrží v ruce pastelku, není bohužel vůbec ojedinělá. Zrovna v případě milované Rusaky mne to zasáhlo asi ještě bolestněji než jindy.
Na knížce oceňuji nápad, příjemně graficky stylizovanou práci ilustrátora a přiložené CD. To, co autorka a vydavatel předvedli s textem, je pro mne ale fakt peklo...
Počátky kriminalistiky od prvního vyšetřovacího protokolu v historii, právní praxe germánů, inkvizičních procesů a božích soudů.. k prvnímu detektivní sboru světa, první kartotéce a Vidocqovi, Scotland Yardu, Pinkertonům, Bertillonovi... Počátky kriminologie, FBI, vznik přírodovědecké kriminalistiky... i spousta historických případů, jejichž vyšetření tvořilo milníky v tomto oboru.
Navzdory celkem nešťastně zvolenému názvu (hádám, že nebudu sama, koho asi trochu irituje) se jedná o výbornou knihu - doporučuji všem začátečníkům, kteří se v tomto pedagogickém směru teprve rozhlížejí a chtějí jej doma začít praktikovat. Mluví k věci, je přehledná, praktická, zbytečně nic nekošatí, ale je zasvěcená a konkrétní (a dokonce i docela vkusná). Prima start...
Žánr, který běžně nečtu, ale nadšení mého muže po rozbalení a začtení se do tohoto vánočního dárku bylo tak nakažlivé... (pokud si dobře pamatuju, dočetl ji jedním dechem snad ještě o Štědrém večeru pod stromečkem).
Zajímavě podané příběhy vojenských strategií a válečnických taktik v 25 milnících napříč historií. Zabodovaly nejen u milovníka tohoto žánru, ale překvapivě zaujaly i mne.
Pohádka o pomoci, přátelství a mezidruhové solidaritě - naše dítě ji kdysi tak milovalo a vyžadovalo, že ani po letech se po všech těch opakováních na ni stále nemůžu skoro ani podívat.
Což je svým způsobem pro autora sice i velká pochvala, ale jako předčítající rodič jsem si zkrátka víc užila úplně jiné čtivo.
Tuto výpravnou publikaci jsem dřív neznala a objevila až díky letošní knižní výzvě - moje oblíbená autorka a vypravěčka v ní předkládá báje a pověsti z povodí řeky Moravy doplněné působivými fotografiemi přírody Viléma Reichmanna. Z knížky čiší klid, pokora i příjemná souhra obou autorů, až se tají dech. Dokonalý prožitek krajiny...
Práci autorů knížky považuji za celkem ojedinělou ve své kategorii. Lékařka zabývající se celostní medicínou i dietologií, druhý z autorů se ke studiu vlivu stravování na lidské zdraví dostal zase z opačné strany, ale společně tvoří silný tým a tato "kuchařka" není jejich jediná.
Knížka se díky podstatnému vlivu TČM může na první pohled může zdát jako založená na makrobiotice, ale je vpodstatě univerzálně použitelná pro všechny výživové směry - žádná dogmata...
Filozofií, praxí i konkrétními výsledky dobře podložená, se spoustou receptů se zvláštním zřetelem na potřeby dětského organismu i tipy, jak lze dětem jednoduchým způsobem ulevovat při zátěžích nemocemi...
Doporučuji všemi deseti. Ověřeno praxí, skvěle prospívajícím dítětem i velkou podporou naší pediatričky.
Úcta k člověku a respekt k jeho důstojnosti i v tak extrémním místě jako je čekárna u popraviště? Naděje a víra v dobro a spravedlnost v samotném pekle? Padouchové stejně jako hrdinové odhalení až na dřeň lidství ... I z toho se dá namíchat kokteil plný zázraků a tak silných momentů, že nejeden statný chlap zamáčkne slzu a ani trochu se za to nestydí...
"Hustý!", pravila desetiletá dcera, když si všimla pohádky "Dívka ve studni" a okamžitě přelouskala celou knihu - bylo vidět, že současné generaci dětí budou pohádky opravdu připadat zajímavě exotické a poměrně dobře uspokojí i jejich potřebu hororově laděných strašidelných příběhů (což jsem ani nečekala a příjemně mne to překvapilo).