Mabie
komentáře u knih

Tak jako vždy výborný Vondruška.


Toto byl pro mne jeden z těch nejlepších dílů série. Miluji Eraka :-)


Škoda, že série má jen 12 dílů :-).
Souhlasím, je to pro mládež, ale to neznamená, že ji nemůžu číst i skoro v šedesáti a užívat si každou stránku. Kladní hrdinové jsou skutečně kladní (já to mám ráda), ale je u nich v průběhu jejich dospívání vidět vývoj a růst osobnosti, záporní hrdinové jsou dokonce občas napraveni (pokud nejsou zabiti), ale hlavně - celkové vyznění knih od Flanagana je pozitivní.
Mám několik oblíbených knih s obdobnou tématikou (třeba Sedmý smysl od Pacovské, Pán prstenů, Harry Potter), ale Hraničář se jim vyrovná.
Je to pohádka pro velké, ale moc povedená. Čtivé, nápadité - doporučuji.


Kniha je napsaná z pohledu psa natolik laskavou formou, že nutně každého pohladí po duši. Moc se mi líbila a určitě se podívám po druhém dílu.


Kniha se mi moc líbila, okamžitě jsem zakoupila další díl :-)


V knize je spoustu prostých myšlenek, které bychom si měli uvědomovat každý den - jsme tu jen na dobu určitou, nikdo délku vyměřeného času nemáme jasnou a pokud máme to štěstí, že se dožijeme stáří, je to štěstí vykoupené častou bolestí, tělesným omezením a nemocemi. Přesto je krásné, když se na čas stáří umíme podívat s humorem a nadsázkou, tak jako některé postavy z tohoto příběhu.
Závěr knihy je překvapivý a i trocha obyčejné romantiky se najde.

Za mne dobrý díl. Souhlasím s kej7my, že je podobný Širým pláním, tím, jak je více popisný, ale za mne dobré.


Širé pláně jsou tak trochu pravěký cestopis, přičemž 2. díl je podstatně lepší než 1. díl. Celkově se mi série líbí.


Po prvních dvou dílech (Klan velkého medvěda) je Údolí plavých koní zklamání. První část cyklu považuji za povedenou pohádku, kde je základem fantazie, fakta upravená tak, aby seděla a nutné ponaučení. V druhé části zbyl ze všeho jen erotický román z pravěku :-)


Knihu jsem spolu s prvním dílem (Malér Eyrová) vyměnila a neměla žádná očekávání. Žánrově je to něco mezi sci-fi a detektivkou s dost bizarním humorem a hromadou odkazů na anglickou literaturu.
Po přečtení lituji, že není žádný třetí díl.


Děkuji kamibe za odkaz na Jonha Huntera a jeho Hru na světový mír, kde knihu zmiňuje. Inspirovalo mě to a knihu si určitě přečtu.

Za mne nejlepší kniha Martiny Cole. Sugestivně podaný příběh, postavy neuvěřitelně propracované.
Ano, největší stopy na nás nechají rodiče. Sama ze sebe jsem byla trochu zhnusená, když jsem zjistila, že je mi George líto, protože "za to vlastně nemohl".
Doporučuji, moc dobrý thriller.


Toto je prostě klasika a všechny ostatní příběhy z prostředí soudní síně to mají marné. Perry Mason nastavil laťku zatraceně vysoko.


Jako vždy pohodové čtení, které doporučuji, ale Vejce a já se mi líbilo více.


Kniha úžasná, jen by mě zajímalo, jestli je člověk skutečně schopen všechny lapálie života zvládat s takovým nadhledem, vtipem a pohodou, jako to uměla autorka. Doporučuji.


Za mě docela slabé. Měla jsem veliká očekávání, ale toto byl jeden ze dvou slabších dílů trilogie.


Byl to jeden z vánočních dárků, dostala jsem všechny 3 díly a ten první jsem přečetla rychle. Dobrý nápad s dobovými fotografiemi, příběh nápaditý. Druhý a třetí díl docela zklamání.
Scifi miluji od útlého věku, ale u této knihy jsem byla překvapená jak dobře je hodnocená, zatímco já ji vnímám jako průměrnou.


Konečně jsem si knihu přečetla, třebaže asi tak o šedesát let později než to mělo být poprvé. Což nic nemění na tom, že je to zvláštní příběh, který mi svou atmosférou velmi připomínal Temnou věž od S. Kinga - tedy jakousi její dětskou verzi. Také je to fantasy "roadmovie" plná bláznivých a dojemných, ale i nechutných a krutých přísad; cestování, kde spousta věcí nedává smysl a kde pak neočekávaně nacházíme plno moudrosti a nadčasových paralel. Některé kulturní, společenské nebo etické problémy se dotýkají i dnešní doby a ponaučení tu najdou nejen děti, ale leckteré myšlenky jsou dost dobré i pro dnešní dospělé.
Stručně: kultovní a i přesto dobré
"Vy lidé, kteří máte srdce," vysvětloval, "máte čím se řídit, a tak se nemusíte nikdy dopustit něčeho špatného. Já však srdce nemám, a proto musím být velmi opatrný. Ale až mi Oz dá srdce, nebudu se už samozřejmě muset mít tak strašně na pozoru."
Zkrátka my lidé, kteří máme srdce, to máme jednoduché :-)


Autorka zakomponovala do své knihy nejedno vážné téma a tak se kromě ústřední romantické linky v několika rovinách řeší smrt v rodině a zodpovědnost za mladší a slabší. Okrajově se v příběhu zmiňuje i pěstounská péče, síla poezie… a právo na lásku.
Byla to rychlovka na jedno odpoledne a líbil se mi jak příběh (lehce podobný znám osobně), tak jednotlivé postavy. Nejvíce asi matka, která ví, že má pár posledních měsíců života a dokáže je prožít podle svých představ, protože se rozhodne hrát s kartami které má, nikoli s těmi, které by si přála. A o tom by měl být život.
"Paní ředitelko," pronesla jsem pomalu, "ty kostýmy jim ušila moje maminka. Moje maminka, která má malobuněčný karcinom plic ve čtvrtém stadiu. Moje maminka, která už nikdy neuvidí slavit svého chlapečka jiný Halloween. Moje maminka, která teď zažívá všechno naposledy - poslední Vánoce, Silvestr, Velikonoce, a snad, doufejme, ještě taky poslední Den Matek. Moje maminka, kterou její devítiletý syn požádal, jestli by mohl jít na Halloween za její rakovinu. A tak mu vyrobila ty nejúžasnější rakovinou prolezlé plíce, jaké dokázala. Takže pokud vám ten kostým připadá urážlivý, navrhuju, abyste kluky odvezla k nám domů a řekla to mojí mamince do očí sama."
