mahdal komentáře u knih

Krásná kniha vzpomínek z dětství pana Svěráka. Autor se snaží vrátit do dětství, které strávil na venkově. Popisuje své zážitky, klukovské hry, první lásky na pozadí světové války. Jsem si jist, že to není poslední kniha, kterou si od tohoto autora přečtu. Oceňuji s jakou lehkostí dokáže čtenáře pobavit, ale i vrhnout slzu do oka. Bohužel jsem viděl film dříve, než jsem měl možnost knihu přečíst, a tak chyběl moment překvapení. Na druhou stranu můžu potvrdit, že film věrohodně koresponduje s knihou. Doporučuji všem.

10 09.02.2018

Knihu hodnotím v rámci knih od A. Chrisitie. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem knihu četl bezprostředně po Orient- expresu, ale příběh se mi nelíbil, což se mi u A. Christie stalo teprve podruhé. Zhruba první polovina knihy měla dynamiku, jasný děj, krásný motiv zasněžené krajiny, ale od druhé poloviny jako by se děj stal nezajímavým. Popravdě řečeno - myšlenka, která z postav je vrah, se mi vnukla hned při prvním seznámením s touto osobou. Nemohl jsem se do děje vtáhnout a do čtení jsem se nutil. Ale možná jen pociťuji efekt pořadí. Názor na knihu si udělejte každý sám. Příběh bych hodnotil (jak jsem v úvodu uvedl - v rámci děl A. Christie) jako podprůměrný.

08.02.2018

Konečně jsem se dostal k téhle knize! A očekávání kniha nad míru splnila. Jako bylo zmíněno v předchozím komentáři - na výsledek rozuzlení tohoto případu jsem pomyslel už asi v půlce knihy, kdy začaly výslechy p. Poirota. Ale do poslední chvíle jsem mu nevěřil. Knihu byl kvalitativně přirovnal k detektivce Opona, která má stejně zajímavé rozuzlení. Knihu vřele doporučuji. Bohužel jsem však ještě neměl možnost srovnat filmové zpracování, tak snad mě nezklame. Bravo Poirote!

4 04.02.2018

Kniha mě zaujala, ale ne tím, jen že je psána o drogách, ale že je v ní obsažen subjektivní názor na omamné látky. Autor nepopírá, že marihuana je škodlivá, toxická a návyková, ale srovnává ji s dalšími vlivy, které na člověka během dne působí. Oproti nim je marihuana zanedbatelná a pozitivní účinky převažují. Je tomu opravdu tak? To už si musí udělat názor každý sám. Líbila se mi pasáž o kultuře užívání marihuany. Že marihuana je droga společenská a neměla by být užívána v samotě. Paradoxem je, že droga má otevírat další dimenze v naší mysli, se kterou jsme jen my, osamotě. Včetně úvodního Receptáře prima nápadů (což pěstitelé marihuany určitě ocenili) byla kniha poučná, ne z hlediska jak drogu zneužívat, ale jak ji používat. Musím však podotknout, že brožurka je trochu agitační, a tak zarytý odpůrce marihuany asi najde mnoho pasáží, se kterými nebude souhlasit. Mně kniha přišla velmi zajímavá.

30.01.2018

Je to moje druhá kniha od tohoto autora. Tematika drog mě lákala a podsvětí norských měst také. Bylo to velmi napínavé čtení, avšak jsem se neubránil porovnávat tuhle knihu se Sněhulákem, na kterého zde bylo mnoho odkazů - takže doporučuji předtím přečíst tuto knihu, a poté až Přízrak. Kniha byla místy zbytečně zdlouhavá, viz první část knihy, avšak poté měl děj spád v podobě honby za vrahem, drog. dealery a spletitými události při honbě za violinem. Kniha mě však nenadchla tak, jako Sněhulák.

10.01.2018

Krásná detektivka. Jak maličkosti pomůžou k tomu, aby byl odhalen vrah! Trošku jsem se zamotával ve jménech, nějak jsem se s hlavními hrdiny neztotožnil, ale to nic nemění na věci, že detektivka byla, jak má být.

4 20.12.2017

Je to asi sedmá kniha od Verna, kterou jsem četl. Byla vskutku napínavá, avšak určité pasáže byly zbytečně zdlouhavé. Ale musíme brát v potaz, že se jedná o knihu napsanou v 19. století, která si své místo našla i v této době. Jelikož doháním resty ze svého dětství, tak nemůžu porovnat zážitek. V porovnání s ostatními knihami, které jsem četl od tohoto spisovatel, bych knížku zařadil jako průměr. Avšak musím dodat, že dobrodružnému žánru výrazně přispěla.

3 16.12.2017

Kniha se mi moc líbila. Trošku jsem se bál formy rozhovoru, ale nakonec byla kniha pěkně zpracována. Pan farář má velmi zajímavé a pokrokové myšlenky, které, aspoň podle mě, by si měli osvojit i jeho kolegové (např. názor na rozvod, atd.). Knížka mě utvrdila, k mém podivu, v tom, že není až tak důležitá církev, návštěva kostelů, svátosti a vše okolo, ale spíše náš OSOBNÍ vztah k něčemu, co v této knize bylo nazýváno Bohem.
Jediné, co bych doopravdy autorce vytkl, je její nesčetná touha se stále šťourat v otázkách celibátu, manželství a sexu. Tyhle otázky mohla autorka shrnou do jedné kapitoly, která by byla určitě zajímavá, než v každé části toto téma zbytečně nakousnout. Z knihy bylo cítit, že pan farář nemá problém na tyto otázky odpovídat, ale když se na to ptala už po páté z jiného úhlu, tak to bylo nepříjemné už i mně, jako čtenáři.

9 11.11.2017