Mairiel
komentáře u knih
Moc pěkně vyvedený průvodce archeologickou lokalitou v Mikulčicích. Krásný moderní layout a grafika. Knížka se věnuje topografii místa, jednotlivým odhaleným budovám a pohřebištím, mostům apod. Část knihy popisuje ukázky nálezů hmotné kultury (šperky, nástroje, zbraně...). Jen malá část popisuje techniku a postup archeologického průzkumu. A hlavně - mezi tím vším prostupuje širší kontext, ať už samotné Velké Moravy, také krajinářské aspekty, archeologické metody... Publikace je sice určená laikům, ale některé termíny jsem si potřebovala dohledat.


Natěšení díky Nobelově ceně za literaturu, kterou autorka obdržela, se po začtení rychle vytratilo. Jak už tady někdo píše, životy většiny hrdinek a jejich problémy jsou trochu jako sci-fi, z jiné doby a z jiných míst. Ale je zajímavé vidět, jak to i u nás někdy v minulosti mohlo vypadat, závislost žen na mužích, svázanost společenskými pravidly. Ocenila jsem nečekané směry vývoje příběhů, intimitu, kterou autorka skrze postavy sdílí. Ale jinak to není kniha pro mě. A mimochodem, toto vydání má dost mizerný překlad; šroubované věty se špatně četly a občas jsem našla i chybu.


Náhodně vybraná kniha v antikvariátu, Aškenazyho Praštěné pohádky jsem jako dítě milovala. Pitrýskův příběh mě jako cynickou dospělou osobu moc nebral, ale říkala jsem si, že si jej můžu nechat pro své budoucí hypotetické děti. Než přišla na scénu princezna Pipina. Hlavní hrdina jako odvážný moudrý dobrodruh a jeho milá krásná hloupá princezna, pro kterou je největší blaho mu posluhovat - to fakt ne. Takhle genderově stereotypní příběhy se u mě v domácnosti číst nebudou!


Divadelní hra s podtitulem "umělecká komedie". Vtipné hlavně pro čtenáře se základní znalostí brněnské Moravské galerie, absurdní prvky ale budou určitě společně i pro jiné kulturní provozy v Česku.
K online přečtení zde: http://www.divus.cc/praha/cs/article/b-fantom-morgalu-b-umelecka-komedie


Čteno v anglickém překladu. Zaujalo mě především historické hledisko a úroveň medicíny ve třicátých letech, která byla velmi vysoká (mnohem vyšší, než bych si představovala) a také velmi nedostupná. Autor se k operaci dostal vlastně jen díky známostem (bohatým známostem, nutno dodat). A samozřejmě autorova schopnost sebepozorování ve chvíli, kdy mu selhávají smysly a orientace, je obdivuhodná.


- Poslechnuto jako rozhlasová hra. Tragika příběhu je podpořena teatrálními dialogy a monology, které mě sice dokázaly jakž tak emocionálně naladit na život Marty a matky, zároveň ale znemožňovaly základní uvěřitelnost příběhu. -


Kniha jako stvořená pro autorská i neautorská čtení. Proud textu přibližně kopírující proud myšlenek, který při letmém tichém čtení zdaleka nevyzní tak důrazně, jak by mohl, a vy dokonce můžete knihu předčasně odložit, přestože to není špatná kniha a jen a pouze vy jste si zabránili v přístupu k jejímu obsahu tím, že jste si ji odmítli předčítat nahlas. (Ne, fakt. Zkuste to. Je to super.)


Průřez současnou povídkovou tvorbou běloruských autorů, u nás jinak neznámých. Povídky jsem četla na přeskáčku a náhoda tomu chtěla, že jsem si přečetla pohromadě všechny povídky s tématem vesnice - vesnice, kde žijí udřené ženy, starci a opilci, ale kde se přesto (občas) najdou zdroje humoru. Kromě toho je v povídkách zpracování mnoho historických, současných i ahistorických témat, ze kterých pro mě nejvíce ční lyrická Zabíjačka (jediná povídka staršího data, ze 70. let myslím), satira na Lukašenkovu vládu Řád bílé myši a romantický příběh 1896. Celá kniha ale stojí za přečtení a doufám, že rozšiřování povědomí o běloruské literatuře bude pokračovat.


V elektronické podobě možno přečíst zde: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/projekty/srpen1968/bila-kniha.pdf