Majah68 komentáře u knih
Pravé čtení na zimu.
Kořeny. Koloběh. Rovnováha. Trpělivost. Souznění bez vysvětlování.
Touha po životě vyjádřená nadšením, bojovností, odvahou. Velký "malý kluk" a současně PAN horolezec.
Příjemné odpočinkové čtení, zajímavé pohledy na stejnou situaci očima všech zúčastněných, fajn fotky.
Rok nabitý dobrodružstvím.
Občas mě už trochu unavovaly zdrobnělinky a "póča", ale je to Mára a patří to k němu.
A Máro, neomlouvej se furt za tvoje medializování, všichni to, myslím, chápou a berou :).
"Odměna ti budiž vyryta hlubokým dlátem v podobě nesmazatelného zážitku nebo možná také zatracením."
"Dokud nenastal problém, tak ho nevytvářej."
Příliš mnoho lásky na straně jedné a příliš málo lásky na straně druhé rozehrává osudy rodiny a jejich jednotlivých členů.
Nevysvětlené a nevyslovené se často stane nepochopeným a nepochopitelným.
Odpočinkové čtení na dovolenou, obě dějové linky mě bavily, vyprávění mělo spád.
Jako detektivka nebo thriller mi to ale přišlo trochu přitažené za vlasy, těžko uvěřitelné, příliš mnoho náhod.
Druhý díl číst nezačnu.
Kiliana sleduji na sociálních sítích od doby, kdy jsem sama běhala. Je to inspirující sportovec, vytrvalec, dokázal podat neuvěřitelné výkony.
Souhlasím, že v jeho druhé knížce, se od pragmatismu posunul k hlubším myšlenkám. Popis kamarádovo smrti a následné úvahy byly zajímavé, ale od poloviny knížky už bez spádu (u dlouhých popisných pasáží mi často utíkaly myšlenky) a i filozofické úvahy byly tak nějak nezajímavě obyčejné, myšlenky, které pocítí skoro každý, kdo dumá nad životem.
"Svoboda je vybrat si, co nás bude svazovat. Vybrat si to, co nás činí šťastnými."
Po návštěvě Kypru jsem chtěla zabřednout do reálií minulosti, ale byla to strašná nuda, nedočetla jsem to
Po návratu z výletu do Gruzie jsem si půjčila různé knížky o této zemi, mezi nimi i "Piráta".
Jako milovnice psů jsem tam našla všechno: gruzínské reálie, které mi ještě čerstvě kolují krví, lásku ke psům a hlavně vášeň. Autorovo vášeň ke svému koníčku (teda vlastně ke psu ... :) ), k zážitkům a celkově k životu.
Jsem čtenář vlnovitý - někdy čtu dnem i nocí, pak mám klidně půl roku totál pauzu. Tahle knížka nešla odložit, byla mi tak blízká mnoha věcmi.
A jak už psalo několik předřečníků, byly slzy i smích.
Autorovo příběh lze dál sledovat na fb Náš pan Fort, kam se ráda a často vracím pro další nálož emocí. Díky za milé chvíle!