mala49 komentáře u knih
Moc hezké čtení, jen jsem měla chvílemi pocit, že E.Ch. sklouzne s tím příběhem na hranu Červené knihovny. Ale dalo se to vydržet, a docela bych brala i pokračování. Život v té době opravdu nebyl peříčko.
K té obálce souhlas, taky mě to zaujalo.
A o těch kostech na bruslení jem četla už kdysi dávno, ten způsob přetrval hodně dlouho.
Pocity smíšené, přiznávám, že jsem se v těch jménech a vůbec v zápletce poněkud topila. A to se mi v knížkách málokdy stane. Trošku mi to připadá jako vaření z vody. Navíc mi to připomíná jakousi nepropracovanost, podobně jako u Lucemburské epopeje. Ta byla pro mě taky trochu zklamáním.
Jako obvykle přečteno jedním dechem. Velmi nerada si připouštím, že z dálky slyším Harryho "poslední zvonění". To si tenhle velmi sympatický policajt s ohromným tahem na branku nezaslouží. To je život, většinou dost nespravedlivý. Až se jednou M.C. rozhodne, bude mi Harry chybět.
Čteno s troškou smutku, rozloučení. Jednou ta jízda prostě musela skončit. A když se mi zasteskne po doktorech, Kinky a ostatních svérázných postavičkách není nic jednoduššího než sáhnout do knihovny. Takže někdy zase nashledanou!
Takové nenáročné čtení, třeba k vodě. Ale celkově mám sérii Sackettů docela ráda.
Kupodivu v tomhle případě se mi líbil víc film, než knížka, což nebývá obvyklé.
Dobře napsáno. Kateřina byla spíš oběť: výchovy-nevýchovy, absolutně neschopný otec, starší sestra nemohla úplně matku nahradit, oběť mužů lovců, psychopata, oběť politických ambicí příbuzenstva, které se nezdráhalo ji využít. Při své nezkušenosti a nevyzrálosti musela dopadnout špatně, byla to jen otázka času. A když to prasklo, příbuzenstvo neváhalo hodit ji přes palubu.
Byla jsem hodně zvědavá, jak se A.W. popasuje s příběhem královny, o níž její současníci i historici psali v tom smyslu, že páchla, protože, jak hrdě prohlašovala, nemyla se. A proto údajně s ní Jindřich nedokázal strávit ani jedinou noc. V Princezně Alžbětě se o tom zmiňuje autorka také. Kde je pravda, to se už nikdo nedozví a pro nás to vlastně není důležité. Hezký příběh předem zavržené čtvrté anglické královny, velmi čtivý, jak už to Alison Weirová dokáže.
Vlastně Anna Klevská dopadla ze všech žen Jindřicha VIII nejlépe.
Kdo čekal, jako já, román, bude zklamán. Na faktografii jsem nebyla naladěna. Moje smůla.
Už mi to dělení kapitol tolik nevadilo. A M.C. nezklamal. Renée je stejný zarputilec jako Bosch a vlastně se dobře doplňují. Přečetla jsem jedním dechem a už se těším na další. 10. listopadu vyjde další díl, zatím jen v anglicky mluvících zemích, kde si Haller trochu naběhne a stává se vyšetřovaným. Ale brácha ho v tom samozřejmě nenechá:) Jsem zvědavá, jestli to vyjde i u nás. Mezitím vyšla (také zatím v anglicky mluvících zemích) další kniha s Jackem McEvoyem a Rachel Wallingovou. Tak se nechme překvapit, jestli se některé nakladatelství pochlapí. Držím nám všem, co máme M.C. radi, palce.
Trošku jsem se v té zápletce ztrácela. Rozhodně mě tohle téma moc nezaujalo. Ale to se mi stalo i při některých jiných knihách J.G. Později jsem si je pak přečetla znova a líbily se mi. Doufám, že i tahle knížka mě někdy později zaujme.
Přiznávám se, že jsem ke knížce přistupovala poněkud s nedúvěrou. Přece jen Harry byl Harry, a Haller byl taky sympaťák. Ale po několika stránkách mě knížka "chytila". Tímto se omlouvám panu M.C. za počáteční pochybnosti.
Taky jsem byla z téhle knížky trochu rozpačitá. Jako by to ani nepsala E. Ch. a překladatelka tomu dala korunu. Nebo to bylo psáno na objednávku? Děj nesourodý s původní sérií o Williamu Marshalovi.
Děkuji za palce.
Ještě dodatek. Tuhle knihu by si měli povinně přečíst všichni ti myslivci a stříleči, kteří sice znají vlka jen z pohádky o Červené Karkulce, ale mají plnou pusu řečí o krvelačných bestiích, které je nutno střílet.
Kniha mého mládí, zase jsem ji otevřela a přečetla, ačkoli jsem ji četla už tolikrát, že některé pasáže znám zpaměti.
Já jsem taky četla v mládí spíš rodokapsy a cosi podobného jsem očekávala i od této knihy. Stačilo přečíst první dva listy a rodokapsy byly zapomenuty. Je to jedna z knížek, ke které se člověk může vrátit a přečte si ji znova. Vše tu vlastně bylo už napsáno, nebudu se opakovat.
Excelentní překlad manželů Pellarových.
petrarka72
Čteno se vzpomínkou na Dicka Francise a jeho Oheň a bič...
Tak přesně tohle mě napadlo po několika stranách, ale nějak moc mně to nevadilo. Děj odsejpal, četlo se to dobře. Co má taky chudák FF pořád hledat za novou zápletku.
A podle mne tak o tři třídy výš než předchozí Vyděrač.
Felix Francis má trochu smůlu, vždycky bude srovnáván s otcem. A bránit se nemůže. Postavu Sida Halleye jsem měla ráda a byla jsem zvědavá, jak se FF jeho návrat povede. Byla jsem mile překvapená. Za mě dobré.
Tak ještě jednou.
Chtěla jsem si hodnocení nechat až na poslední díl, ale když už to přede mnou "nakousl" Ramiel...
Jak mě příběhy Hynka Tase i platnéře Lukáše téměř okamžitě vtáhly do děje, tady se to nějak nedařilo. Postavy mi od začátku připadaly ploché, děj nějak nezáživný. A díl od dílu se Wolfram a Beneš podělili o postavu Hynka Tase, až to nebylo hezké. A tak jen čekám na poslední díl, kde předpokládám, že se taky nějak vyprofiluje zatím dost upozaděný Čeněk, třeba právě ve stylu platnéře Lukáše. Nechám se překvapit. Ale tahle čtveřice knih půjde někam hodně hluboko do knihovny.
jediné, co bych oběma knihám vytkla, je že nevyšly vždy ve dvou svazcích.