Market = ) komentáře u knih

Tentorkát zase tolik nadšená nejsem. Co se mi nelíbilo - vážně mi Tris docela pila krev (už chápu, co tím všichni v komentářích mysleli - místy jsem měla chuť kvůli tomu knížku odložit :-D), nic moc mi neříkaly ustavičný skoky dobrý / špatný mezi Tris a Tobiasem a s tim související, pro mě opět nadbytečný, dramatizování všech rozhodnutí (zřejmě je to tím, že autorka skutečně psala tak, jako by jí bylo šestnáct, což jí vlastně slouží ke cti... Mně už šestnáct dávno není, takže nad tím spíš kroutím očima i hlavou :-D), pocit, že se v hlavním ději jako čtenář pořádně neorientuju. Podle komentářů by se mělo v Alianci všechno vysvětlit, já si nejsem jistá, jestli mi to všechno bude dávat smysl i po dočtení a jestli to na mě není moc sci-fi. Nu což. Co se mi líbilo - plynulé navázání v ději (mezi první a druhým dílem), jazyková úroveň překladu (bez chyb a překlepů, ani nevím, kdy jsem naposledy četla knížku, ve které bych nic nenašla...) a zřejmě i originálu, místy i popisování charakterů. A sama jsem se i divila, že mě docela bavilo postupný odhalování a "zvraty" v kladných a záporných postávách. Třeba v detektivkách to ráda nemám, ale tady je to moc hezky zapracované a nikdy ne úplně černobílé. Ach jo, a teď jdu rovnou na Alianci :-(.

2 22.03.2017

Teda to byl masakr. Myslím, že jsem tématem nebyla úplně nepolíbená, ale absolutně jsem si nedovedla představit tu hrůzu. A tu šílenou nespravedlnost. Ona jedna věc je znát fakta nebo si číst smutný příběh holčičky, která v koncentráku přišla o celou rodinu, ale tenhle životní příběh plný zmaru a pořád dalších pohrom, to člověku, co to nezažil, hlava nebere. Myslím, že je hrozně důležitý dívat se na všechny tyhle historický události z více pohledů. Zajímalo by mě, kolik životů takhle bylo v reálu minimálně na třikrát zničených. A to nemluvím jenom o Gertě ale i o všech dalších, o kterých knížka je. Klobou dolů, já tohle psát, mám deprese a noční můry.

13 20.03.2017

Tak jo. Nějak se tento žánr dostává do módy, že :-). Čtivost prima. Míň prima pro mě bylo, jak občas děj zvláštně přeskakoval bez následného dovysvětlení. S tímhle ale bojuju u tohoto typu knih většinou - nemůžu se zbavit dojmu, že spisovatelky jsou v tomhle žánru ještě nováčky :-). A trochu mi vadilo, že jsem měla pocit, že se nemám podle čeho časově orientovat (teoreticky je možný, že to je moje chyba, ale sem tam padlo, že něco je "před pár týdny" a já vůbec nevím, kde se tam ty týdny vzaly :-D ). Už teď je mi skoro jasný, že Divergence pro mě bude nejlepší díl série, mnohem víc si potrpím na výcvikové části, kde je ještě "všechno v pořádku", než na život mezi povstalci (u HG jsme to měla úplně stejně), ale líbí se mi vztah Tris a Tobiase a chci si o nich číst i dál. (pozor "trochuspoiler" - jako správný masochista, ale co se dá dělat že jo :-( ). Každopádně jestli počítám správně, v době vydání prvního dílu bylo autorce kolem dvaceti a to klobouk dolů! A poslední, ale o nic menší plus - další knižní fenomén, který donutí číst i lidi, kteří tomu jinak moc nedají :-).

2 17.03.2017

Tentokrát jsem tak nadšená nebyla a skutečně začtená jsem byla až v poslední pětině knížky (možná je to tím, že minulý měsíc jsem strávila s Kathryn Danceovou, kterou jsem si vážně oblíbila...). Jsem ráda, že dějově jsme se tentokrát drželi poměrně v normálním světě a ne ve víru "podvodník" "není to podvodník" "ne, je to podvodník!" "aha, nakonec není...". Aspoň teda na poměry JD, samozřejmě :-D.

1 09.03.2017

V poslední době jsem se párkrát potkala s knížkama, kde je WW2 líčená z více pohledů (Porodní bába, Zlodějka knih, Vyhnání Gerty Schnirch) a jsem za to hrozně ráda, že máme "problém" díky nim představený i z trochu jiné strany, než je ta kladná (obvykle spojenecká). Zejména díky popisování dětství Wernera a Jutty myslím můžeme hodně pochopit (ta rozhlasová pohádka o zlých židech???). I jinak se mi knížka moc líbila. Tohle je podle mě "krásná literatura" jak má být. Asi vás nechytne dějově (jako že byste nemohli ani v klidu pracovat, jak jste napjatí), ale myslím, že chytne krásným jazykem a ještě krásnějšímu postavami (mám je tak ráda!) a spoustou maličkostí (rozhlasové pořady, Verneovky...). Myslím, že dávám plný počet hvězdiček i proto, že prostě nemám co vytknout :-). A moc bych chtěla vidět ty modely!

4 08.03.2017

OK. Vím, že v reálu asi těžko najdeme tři kluky, který budou tak strašně super a fešáci, navíc budou hrát hokej, všichni budou chytrý, kamarádi a najednou vlastně všichni zjistí, že jediný, co chtějí, je vážný vztah a dají se dohromady se slečnama, který už jsou kamarádky nebo se zázrakem kamarádkama stanou a nakonec budou tvořit takovou šťastnou skupinu, která se společně setkává doma a navzájem se mají všichni rádi a je s nima legrace. Ale je mi to úplně jedno, protože přesně to mě na tom strašně baví a kdyby měly knížky 2.000 stránek, byla bych naprosto spokojená. Kdyby "konečný zvrat" nebyl tak smutný, byla bych za něj zatím nejradši, je mnohem víc reálný, než například násilný a vyděračský otec. Ach jo :-(. Ale jinak to bylo vážně boží. A teď si jdu číst Jsou světla, která nevidíme, abych neměla pocit, že čtu jen literaturu pro mladé dámy :-).

14 20.02.2017

Bezva :-). Pro mě tentorkát nebylo úplně zajímavé ústřední téma (motorkáři), ale na stylu autorčina psaní se nic nezměnilo, což je pro mě hlavní :-). Určitě budu pokračovat dalšími díly a doufám, že s milovníkem Shakespeara se brzo vše v dobré obrátí :-).

1 17.02.2017

Checht, tak tentokrát mě "doubleblaf" docela oblafnul, ve finále jsem příjemně překvapená. Ale je vtipný, že některý věci se prostě dějou prakticky vždycky stejně (i bez těch očekávaně neočekávaných zvratů) - mini spoiler - zavezte všechny do střeženýho domu a je jasný, že se bude něco dít! :-D Ale jako vždy prima počtení, měla jsem tam ráda i Rhyma, Amelii a Thoma. :-)

2 08.02.2017

Jůů, to se mi moc líbilo :-). Krásné provedení knížky! Jsem ráda, že jsem sloupky nečetla jednou měsíčně, ale pohromadě, měla jsem díky tomu hezký pocit, že vím, jak se co postupně dělo :-D. Moc hezká zamyšlení, přirovnávání, vtip, radost i smutek a strach, citlivé a osobité pojetí zásadních témat. Nečetla jsem jako klasickou knížku najednou, ale během měsíce jeden dva "sloupky" denně a měla jsem z toho celou tu dobu moc hezký pocit :-)-

4 01.02.2017

I tentokrát jsem byla mile překvapená :-). Jsem ráda, že jsem se k této sérii v podstatě náhodou dostala a ještě raději jsem, že má tolik dílů :-D. Poutavě psané, je znát, že autorka je skutečně z oboru (i když na druhou stranu - já jsem úplně mimo obor, takže kdyby psala blbosti, které by zněly odborně, asi bych to stejně nepoznala :-D), a nejvíc baví mě přezdívky, které Temperance v duchu používá a občasné vsuvky typu "to určitě" které si myslí (možná je to drobnost, ale to jsou pro mě věci, kvůli kterým budu sahat po dalších dílech a v čem mi přijde, že se knížka odlišuje od ostatních...).

3 30.01.2017

Na jednu stranu jsem nadšená - neobvyklý námět a hlavně podání, poutavý příběh aspoň pro někoho určitě i překvapivý rozuzlení (i když se naznačuje zhruba od půlky knížky, tak těžko říct...). Na druhou stranu jsem trochu zklamaná, protože mi přijde, že hodně postav a dějových linek zůstalo neuzavřených, nevysvětlených... Zase jednou mám trochu pocit, že si autorka (a stává se mi to výhradně u žen, které se pouští do thrillerů nebo jiných složitostí) nabrala trochu moc dramat a zápletek a pak je šmahem všechny ukončila, protože už najednou nevěděla, jak dál. Mimochodem si nevybavuju, že bych četla knížku, kde mě tak rozčilovala hlavní postava a i většina vedlejších - vážně zvláštní sbírka záporných charakterů :-D. Ale stejně to bylo bezva počtení!

1 28.01.2017

No, u Deavrových knížek se mě už asi permanentně drží paranoia, na druhou stranu mě díky tomu jen tak něco nepřekvapí :-D. Jsem ráda, že tentokrát se neukázal jako záporná postava nikdo z mých oblíbenců, i když jsem je postupně na přeskáčku podezírala (zejména proto, že mi zápletka docela připomněla Prázdné křeslo...). Prima počtení, jako vždy.

20.01.2017

Senzační dialogy, charaktery postav, humor, vykreslení pocitů a situací neobvyklým a moc krásným způsobem. V podstatě to samé, co se mi tolik líbilo u Zlodějky knih. Vím, že knížka má i mnohem hlubší myšlenku a moc se mi líbila i ta (hlavně - bezva nápad!). I přesto u mě ale vedou ty dialogy a to je za mě to, proč by si měl člověk tuhle knížku přečíst. Klobouk dolů.

8 20.01.2017

Za mě klasická Deavrovka, kde se jako obvykle bojím kohokoli si oblíbit, až se zase ukáže, že je to vlastně záporná postava. Docela mi vyhovuje, že některý překvapení a zvraty se při vyšším počtu přečtených knih dají docela dobře odhadnout, takže pak nejsem tak otrávená :-D (píšu to pokaždý - zvraty v takovym množství prostě nemám ráda). Jinak jako vždy poutavé a čtivé. A jsem moc ráda, že je to další série, to je pro mě bezva :-).

1 13.01.2017

Jsem ze zásady poměrně útlocitná, místy by se dalo říct ve vyjadřování až puritánská, a jsou slova, která bych dobrovolně nikdy neřekla. A snad všechna jsou v týhle knížce! :-D A teď vážně. Když jsem překonala počáteční jazykový šok, příběh se mi moc líbil a usoudila jsem, že dílo je místy snad až geniálně napsané a že nějak takhle (včetně zvláštních přirovnání a vulgarit) asi postavy mohly v reálu skutečně přemýšlet. Dále se mi moc líbila propojenost postav a příběhů a taky, i když trochu okrajové, řešení dalších témat (ztráta paměti a vytěsňování hrůzných zážitků a podobně). Co by ale určitě v knížkách být nemělo jsou chyby, zejména ne ve shodě podnětu s přísudkem :-(. A teď si jdu přečíst něco o štěňátkách :-D.

4 11.01.2017

Než jsem četla poslední povídku, říkala jsem si, že některý povídky se mi líbily strašně moc (že bych z nich chtěla knížku aspoň na 300 stran :-) ) a u některých mi chvíli trvalo, než jsem jim přišla na chuť, ale v zásadě se mi nakonec líbily taky. Bohužel poslední povídka utvořila třetí kategorii a to "ještě že to je jen povídka a není to delší", protože pro mě byla úplně mimo (mimo mísu a mimo i celkově...). Věčná škoda, že byla až jako poslední a neodbyla jsem si jí hned na začátku. Za mě knížce moc nepomohl překlad - párkrát jsem si všimla neobratných použití cizích slov a jejich skloňování, ale na celkový dobrý dojem to vliv nemělo. Jinak moc doporučuju, krásně vánočně - různorodě pojaté, úžasná obálka i barvy - tolik tyrkysové, zlaté a magenta je pro mě rozhodně polovina úspěchu knihy :-).

2 05.01.2017

Dívejte se dobře, dobře se, vlci, dívejte! Tohle bude už vždycky kniha mého srdce kvůli vlčí smečce a našemu středisku a přesahu, který pro mě příběh má. A o džungli bych mohla číst pořád, pořád a pořád. Povídky mimo knihu džunglí bych si pro příště odpustila (čimž nechci říct, že by nebyly dobrý...). A ze všeho nejradši mám asi "písně" a další poučky, který jsou strašně krásně přebásněný. Vítr, strom i vodní tok, celá džungle chraň tvůj krok.

2 31.12.2016

Nno. Po přečtení reakcí jsem se trochu bála, i když jsem byla přesvědčená, že budu nekritická a prostě se mi to bude moc líbit a hotovo. Zejména ze začátku jsem párkrát vážně polkla (čarodějka s vozíkem? jako fakt???) a říkala jsem si, že je to přitažený za vlasy, ale poslední část se mi moc líbila. A jedna hvězdička je za Scorpia a Rona :-D.

1 31.12.2016

Knížku jsem četla neplánovaně kvůli čtenářský výzvě, když už jsem věděla, že P.S. z knihovny do konce roku prostě už mít nebudu. A jsem moc mile překvapená (ač samozřejmě už nejsem cílová skupina). Mám ráda rodinu Penny i všechny další "důležitý" postavy, bylo bezva, jak byla knížka vlastně i trochu vánoční. A Zoe mám mimochodem taky moc ráda :-).

2 29.12.2016

Krásný obal. Všechny tři romance se mi líbily, konečné "setkání" mi udělalo radost a samozřejmě, že bych taky chtěla hrníčkové prasátko :-). Podle očekávání se mi nejvíc líbila Greenova romance (vážně nepochopím, jak to dělá... :-) ),, u první a zejména u poslední jsem si říkala, hezky autorky popisují mladé lidi a jejich vztahy (u poslední romance to pro mě místy bylo až děsivý a zpětně jsem zpytovala svědomí...). Moc doporučuju a samozřejmě ideálně na Vánoce :-).

21.12.2016