Marla komentáře u knih
Roztomilá, starodávná knížečka s hezkými ilustracemi, kdysi jsem si ji půjčovala u babičky, teď jsem na ni přišla v jedné pozůstalosti. Příběh životních peripetií nadané tanečnice na sklonku předminulého století.
Vyprávění stejně chutné, šťavnaté a voňavé jako recepty z kuchařek Julie Child!
Prima, dobře se to četlo a je to hezká knížka na letní dovolenou. Má to děj, je to napínavé a nemusí se u toho moc přemýšlet....Jak jsem zjistila, nejdřív jsem četla poslední díl, teď mám první, tak jsem zvědavá, o čem bude druhý.
Nějak jsem se tím prokousala, i když jsem si musela udělat seznam kdo ke komu patří a komu co patří.....
Dívčí románek o životě ve šlechtickém penzionátu v Petrohradu, kde život plyne klidně a nudně jako řeka v Něvě. Krásné ilustrace a kdybych se narodila v roce 1920, byla bych patrně z knížky nadšená. Nicméně, docela hezky se to četlo.
Nevím, nějak mi ta knížka lezla na nervy, nebo možná autorka, která se urputně snaží začlenit do pro ní naprosto odlišné kultury.....jako by se potřebovala když ne vypovídat, tak vypsat....ale recepty jsou docela fajn.
Čtení o vánocích, sněhu, smutku, lásce, odpuštění a začátku nového života.....s dobrým koncem ,který potěší a zahřeje na duši.
Jako jednohubka do vlaku docela dobré, ale v tom případě to mohlo být jako paperback, ve vázaném vydání je to docela zbytečné....
Jako když smícháte Tři muže ve člunu/bez psa:)/ se Saturninem a osolíte je Dvěma dámami v nesnázích...čtivé, milé, oddychové a nenáročné.
Tedy, jak mám moc ráda knihy Ngaio Marsh, tak tahle mne nějak nudila.....tak nějak jsem ji dočetla, ale kdybyste se mně zeptali, o čem byla a kdo je vrah.....asi bych v paměti pátrala.....
Tak jsem si hezky početla a mám chuť koupi si rýži arborio a kus parmazánu a udělat opravdové risotto....Člověk by nevěřil, že se dá kuchařka číst jako román!
Tenhle díl s vrchním inspektorem Alleynem je typický špionážní román, na můj vkus trochu moc užvaněný, nicméně zabydlený tolika zajímavými lidmi, že se dobře čte, i když uhádnout vraha je v tomto případě docela jednoduché!
Čtivá detektivka o tom, jak je důležité mít šlechtický původ a že v každé rodině má z deseti členů alespoň jeden švába na mozku.....
Oddychová kniha s noblesním a elegantním inspektorem Alleynem, kuriózní vraždou a velice nečekaným pachatelem/i když, jak pro koho, já jsem vraha nikdy neuhádla/:)))
Hezké čtení, jedno z mnoha mé oblíbené spisovatelky.
Úsporně napsaný, ve své době asi šokující příběh. Dnes už jen docela zajímavě napsané čtení/jsem velice ráda, že ve známém filmu má Norman Bates úplně jinou podobu/ - krátké dialogy, rychlý spád děje, dobře popsané zlo.
Opravdu jsem netušila, když jsem před nějakým časem byla v Oxfordu, jaké věci se mohou dít v tak seriozní instituci jakou je Bodleian Library....Zábavné a nenáročné čtení, vraha jsem jako vždy neuhádla a teď budu shánět další knížky od Veronicy Stallwood. Prostě - anglická detektivka jako vždy nezklamala!
Chvilku vaříte různé dobroty, chvilku renovujete dům, chvilku cestujete po Toskánsku....čas strávený se směsí úvah a zápisků o životě v Toskánsku byl čas mile a příjemně strávený.
No, příběh byl zajímavý, nicméně dost hrozně napsaný a ke všemu jsem v textu našla dost pravopisných chyb/asi to neviděl korektor/. Takže díky, jednou mi to stačilo....
Hezky jsem si početla, na knize je vidět že se autorka inspiruje Dickem Francisem. Zrovna jsem začala druhým dílem, ale první díl a další dva navazující mám slíbené od Ježíška:), tak už se těším. Knihy od této autorky se budou líbit příznivcům dostihových příběhů.
Přemýšlela jsem, co mi zůstalo v paměti: tři měsíce vytažený šicí stroj, všude kousky látek a stovky roušek. Naučila jsem se péct chleba a rohlíky. Objevili jsme kouzlo on-line nákupu potravin. Způsobili jsme pozdvižení na vsi když k nám přijela testovací sanitka. Tři týdny karantény dokonale prověřily soudržnost naší rodiny. Kniha je z pohledu krátké lidské paměti velmi zajímavá, některé názory s odstupem vzbuzují úsměv, jiné stoprocentně platí- nestresovat se, hýbat se, nepřejídat se.