martina.culik
komentáře u knih
Frankensteinova nevěsta
Hilary Bailey
Bála jsem se, jak se autorka vypořádá z takovým námětem jako je Frakenstein, který je prostě klasika. Musím ale říct, že se toho zhostila opravdu se ctí.
Otrantský zámek / Starý anglický baron / Vathek / Sicilský román
Ann Radcliffe
Je zajímavé přečíst si počátky žánru gotického románu. Nejsou to nějaké moc strašidelné historky, ale přesto mají něco do sebe.
Ostrov pokladů (komiks)
Fiona MacDonald
Pěkné komiksové zpracování. Četla jsem jelikož zrovna nebylo nic jiného po ruce, ale rozhodně nelituju.
Kočovná nevěstka
Iny Lorentz
Nejdřív jsem si říkala, z toho se holka dostaneš a pak jsem jen s otevřenou pusou četla, co všechno se může stát. Hrdinku jsem si oblíbila a jakmile vyšly další díly, pustila jsem se i do nich.
Neviditelný
Herbert George Wells
Nějak jsem čekala trochu víc osvětlení, ale hlavní (opravdu nesympatický) hrdina je neviditelný hned od počátku bez nějakého podrobnějšího vysvětlení. Je samozřejmě zajímavé, co všechno se dá dělat, když vás ostatní nevidí, ale situace vylíčené v knize mi přijdou nudné a nezáživné.
Na cestě
Jack Kerouac
Jedna z mála (konkrétně ze dvou) knih, které jsem nebyla schopná dočíst a odložila jsem je s tím, že už se o to opravdu nebudu dál pokoušet. V knize se nic neděje a když se nic neděje, tak já se nudím. Proto mě kniha opravdu nudila. Tento druh literatury pro mě opravdu není.
Pán much
William Golding
Kniha vyjadřuje, že i dobře vychovaní mladí Angličani (i když zatím jen děti) se nemusí vždy chovat jak gentlemani a mohou klesnout k mnohem primitivnějším pudům. Prý měl být Pán Much mimo jiné reakcí na knihu Korálový ostrov, kde jsou právě chlapci "bez poskvrnky". Otázkou je, která z těchto teorií je pravděpodobnější, ale to už je na každém čtenáři, aby posoudil sám.
Bídníci III.
Victor Hugo
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.
Bídníci II.
Victor Hugo
Bídníci mě bavili ještě více než Chrám Matky Boží - jedinou muškou na kráse jsou pro mě sáhodlouhé popisy (historické i místopisné) - mám pocit, že s takovýmto popisem pařížských kanálů by tam mohl čtenář rovnou dělat průvodce. Děj samotný a postavy jsou ale dobře vystavěné a já si mnohé z nich velice záhy oblíbila.
Čarodějky na cestách
Terry Pratchett
Čarodějky na cestách jsou jedinou knihou z Úžasné Zeměplochy, kterou jsem četla a musím říct, že ačkoli mám fantasy obecně docela ráda, tak mě tato kniha moc nezaujala. Ano čarodějky byly chvílemi vtipné, ale zase na natolik, aby mě to udrželo u knihy přikovanou, jak mám ráda. Možná někdy zkusím ještě nějakou jinou knihu z této série, ale nevím nevím.
Druidská brána: Poslední strážci světa
Wolfgang Hohlbein
Čekala jsem asi trochu něco víc. Kniha na mě byla moc rozvláčná.
Mise lásky
Cara Colter
Je to klasický Harlequin, ale já si do ruky tyhle útlé knížky beru jen tehdy, mám-li na ně náladu. Tato konkrétní mě moc bavila.
Šeptám sny do koňské hřívy
Věra Řeháčková
V období dívčích románů a snech o koních patřila V. Řeháčková mezi mé nejoblíbenější autorky.
Valčík pro nás dva
Helena Longinová
Toto je jedna ze dvou knih, které jsem nedočetla, protože mě nebavila. A to jsem četla ledasco.
Letní msta
Robert Lawrence Stine
Byla to první kniha ze série Stopy hrůzy, kterou jsem četla. Ty od R. L. Stinea se mi líbil asi nejvíc, i když jsem raději střídala autory, protože každý psal své příběhy dost podobně. Byly to takové jedno-dvoudenní oddychovky.
Neviditelná Zuzanka
Eduard Petiška
Mám pocit, že asi tak půl roku po přečtení této knihy jsem si každé jméno snažila přeříkat i pozpátku. Škoda, že Anitram nefungovalo stejně jako u Aknazuz.