martina1199
komentáře u knih
Šarlatový závoj
Shelby Mahurin
(SPOILER) Jako první jsem četla od této autorky sérii Holubice a had, a jelikož mě dost bavila, sáhla jsem i po její další knize Šarlatový závoj, která na ni volně navazuje. Pokud máte chuť na mírně krvavou, zásvětním životem a magií prodchnutou romantickou upířinu, tak určitě doporučuji :-)
Rod plamene a stínu
Sarah J. Maas
Tak a série Crescent City dočtena. Krásných 819 stránek za mnou a bavila jsem se opět skvěle. Pár věcí tam bylo tak trochu "na sílu" - jak se u nás říká, nebo taky odborněji "deus ex machina", ale jelikož to většinou sloužilo k tomu, aby nezemřely postavy, které jsem si oblíbila, tak jsem to autorce dokázala odpustit. Nechtělo se mi věřit, že by série měla třetím dílem končit, jelikož pár věcí mi tu přišlo neuzavřených, třeba jako Tharionova linka, a upřímně líbil by se mi další díl, kde by se autorka věnovala nové budoucnosti Midgardu. Ale taky by mohla zabrat s novými Dvory, protože po tomhle díle se mi začalo opravdu hodně stýskat po Nestě.
Ztraceni v zimě
Patricia Briggs
Vánoční Knižíšek a zhltnuto za dva dny. Vždycky si říkám, že bych si knihy s Mercy měla dávkovat ať mi déle vydrží, ale copak to jde? Mně rozhodně ne. Každý díl této série je skvělý, a autorka svým čtenářům a čtenářkám pokaždé naservírují to, co na celé sérii milují nejvíce, rozvíjí stávající a ještě umně rozšiřuje svět, který vytvořila, o nové, zajímavé prvky v podobě nových bytostí či monster, nebo zákonitostí jejich světů, které jsme ještě neznali. S každým novým dílem mám chuť se vrátit znovu na začátek a přečíst si celou sérii od prvního dílu. Pokaždé.
Achilleova píseň
Madeline Miller
Bylo to hezké, ale že by to bych při čtení "ronila slzy", jak popisují svůj zážitek některé jiné čtenářky či čtenáři, to zase ne. Příběh Achillea (a jeho nejmilovanějšího přítele Patrokla) pro mě nebyl ničím neznámým, když jsem se do knihy pouštěla. Líbilo se mi, jak autorka s tématem pracovala, zaměřovala se jak na Achilleovu lidskou stránku, která jej dělala šťastným, tak jeho polobožskou hrdinskou část, která ho s neomylnou přesností vedla k jeho "hrdinským skutkům" a jeho neodvratnému konci. Líbilo se mi, jak popsala Patrokla, vývoj jeho postavy. Ukázala, že hrdinství má spoustu podob, a láska si žádá někdy i oběť nejvyšší. Celý příběh trpělivě a s láskou pomalu rozvíjela a vedla k nevyhnutelnému konci, který byl smutný, dojemný a svým způsobem krásný.
Dům soli a smutku
Erin A. Craig
Tak tohle byl báječný retteling jedné z pohádek bratří Grimmů, krásně zabalený do podoby gotického hororově laděného románu, při kterém čtenáře příjemně mrazí :-)
Druhé království
Rebecca Gablé
Mám ráda historické romány této autorky. Umí ve svých příbězích skvělým plastickým způsobem zobrazit historické i fiktivní postavy a skvěle zasadit své zápletky do rámce konkrétních historických událostí. V tomto případě se setkáme s Vilémem Dobyvatelem na jeho cestě za anglickou korunou a jeho následnou vládou. Sledujeme osud jeho, jeho rodiny i celého dvora pohledem šlechtice (thána) Caedmona z Helmsby. A je to opravdu zajímavé, napínavé a velmi čtivé čtení.
Mráz v kostech
Jenny Nowak (p)
Dlouhé, předlouhé bylo čekání na pokračování vyprávění o Vladovi Tepesovi, knížeti Draculovi - pod tímto jménem o něm určitě slyšela většina z vás. A stálo to za to. Nemrtvé monstrum, v němž zůstává ovšem víc lidského, než v mnohých živých osobách, po své "smrti" nachází i se svou milovanou Alexis útočiště v klášteře na ostrově Snagov. Poklidnou koexistenci s místními mnichy a jeptiškami ovšem naruší venkovní svět , který s Vladem ještě neskončil. A tak ho sledujeme na jeho cestě za potrestáním ohavného řádění svého nepřítele Radua z Krašiny v příběhu plném krve, touhy a tajemna.
Ve stínu blesku
Brian McClellan
Vynikající! Zajímavý svět, plastické postavy, a zajímavě pojatá magie - to všechno tu funguje na jedničku a vůbec mě to nepřekvapuje, jelikož kdo se už někdy setkal s tímto autorem a jeho příběhem o Prachmistrech, ten ví, že Brian McClellan je pan spisovatel a umí čtenáře lapit hned na prvních stránkách a nenechá ho vydechnout až do konce. Těším se na další díl tak moc, že ani nedovedu napsat, jak moc se na něj těším!
Navěky
J. R. Ward (p)
Vlkani jsou fajn a Lydia je sympaťačka, ale bylo tu málo Bratrů (chápu, ale napsat jsem to musela), navíc Blade a Xhex se chovají jako puberťácká děcka. Ještě že Rehv byl super. A taky doufám, že v duchu dobrých konců, které nám autorka zatím servíruje, je naděje pro Daniela (i když vzhledem k Bladově dějové lince si nejsem vůbec jistá) a Guse, protože Cathy to bez něj nedá. Další díl bude hodně zajímavý :-)
Krev pro divoženku
Kristýna Sněgoňová
Tohle bylo další skvělé čtení ze světa, kde vedle sebe žijí lidé a různé druhy víl. Drsné, plné násilí, s minimem optimismu. Příběh tak trochu o tom, jak se ze strachu z monster, stávají monstra i z nás. Jenže kdo je pak horší? Už Krev pro rusalku se mi moc líbila, a Divoženka mě bavila taky a možná ještě o kousek více, jelikož se příběh odehrával v kraji, kde žiju :-)
Stříbrné hrdlo
Siri Pettersen
Další díl ze série Vardari - Stříbrné hrdlo - je vynikajícím pokračováním Železného vlka. Příběh plný zvratů, Juva mezi metaforickými mlýnskými kameny. Komu může věřit? Opravdu dělá, co je správné? Jak může ochránit Náklav před vším nebezpečím, které pro něj představují nakažení vlčinou, Věční a sílící sekta Očištěných v čele se svým kazatelem Stříbrným hrdlem? Zajímá vás, proč Gríf při svém útěku zradil Juvinu důvěru a zatnul do ní své drápy? Pokud je vaše odpověď ano, tak neváhejte a čtěte :-)
Murtagh
Christopher Paolini
Nádhera. Fantastický návrat do Alagaësie, jen tentokrát jsou hlavními hrdiny Murtagh a Trn. Vnitřně ještě oba stále sužováni démony minulosti a prožitým utrpením z rukou krále Galbatorixe se vydávají bojovat proti tajemnému zlu. Neohrožení, ale zároveň tak zranitelní. Fandila jsem jim celou dobu a doufám, že se s nimi znovu ještě setkáme :-D
Kosti pod mechem
Zuzana Hartmanová
U knih autorky nikdy nesáhnete vedle. I tento příběh se moc povedl. Pokud vás zajímají accadští minotauři, jejich způsob života a hodnotový systém, a jestli vás baví příběhy o putování za pomstou a znovuzískáním vlastní cti, tak neváhejte a Kosti si přečtěte. Jsem ráda, že Nerghan nakonec nebyl úplně sám. Zmínka o Togharovi a jeho kroužcích mě dojala a navnadila ke znovu-přečtení Perutí noci. Krásně se to četlo, opravdu.
Žena tří mužů
Anna Beatrix Bártová (p)
Příběh Jitky z Bubnu, dcery Gutty z Bubnu, doporučuji všem, kteří mají rádi romanticky laděnou historickou fikci, kdy rámec příběhu tvoří skutečné historické postavy a skutečné historické události, a zbytek doplňuje fantazie autorky. První manžel si Jitku nezasloužil, druhý ji zklamal, tak snad s tím třetím byla nakonec šťastná :-)
Oběšencův vrch
Veronika Černucká
Parádně zamotané, ostatně jako vždy. Jako obvykle jsem měla spoustu hypotéz a spoustu podezřelých, a nepřekvapivě jsem byla úplně mimo :-D Fajn atmosféra s kletbou Oběšencova vrchu.
Lassiter
J. R. Ward (p)
Znovu návrat domů k Bratrstvu černé dýky a Bastardům, ale tentokrát jsem nebyla tak nadšená jako dříve. Kluci upírští v pohodě, Lash v pohodě, ale andělská část osazenstva nic moc, čekala jsem od tohoto prvku příběhu trochu více. Zaláskovaný Lassiter už není tak zábavný, což je sice pochopitelné, zvlášť po ne zcela dobrovolné eskapádě s Devinou, ale zamrzelo to. Ke konci zvrat jako blázen, až mě zamrazilo, a náhled do budoucna taky nevypadal moc optimisticky. Rahvyn je borka, ale mám na ni otázku (tedy spíše na autorku): Proč tak dlouho? Jsem zvědavá, jestli to bude vysvětleno v dalším díle série. A upřímně originální obálka je mnohem hezčí než ta u českého vydání.
Zmije a křídla noci
Carissa Broadbent
Pokud hledáte lehčí čtení v žánru romantasy, tak by tato kniha mohla být pro vás to pravé ořechové. Příběh je velmi čtivý, děj rychle ubíhá. Dostanete upíry - ti přilákali mě, zvláště protože jsou okřídlení, aniž by se předtím museli změnit v netopýry - magii, spoustu krve a opravdu brutální bojové hry Kejari. Z příběhu je cítit, že se autorka jemně inspirovala Hunger Games - zvlášť co se turnaje Kejari týká - a později taky u Dvorů autorky S. Maas. Velmi silně je to poznat v jisté lechtivé scéně s křídly (kdo četl Dvory, možná z náznaku pochopí). I jména Oraya a Rhain mi trošku připomněla Feyre a Rhysanda. Konec byl překvapivý, jak si autorka určitě přála, především u Orayi. Přišlo mi to ale dost kostrbatě vykonstruované. Možná si přečtu další díl série, hlavně kvůli Jesmine, a protože si myslím, že Rhain dostane pořádně přes prsty (což mu přeju), ale nijak se do toho nepohrnu.
Trůnu předurčená
Hannah Whitten
Druhý díl série Divý les mě bavil stejně jako příběh Redy a Vlka. Trochu předvídatelný, ale jinak krásně temný příběh o naplnění jednoho dávno osudem napsaného proroctví. Konec mě potěšil a přinesl i malé překvapení v osobě majitele tajemného hlasu, který k sestrám promlouval :-)
Chapadla Černé hvězdy
Tereza Kadečková
Moje první kniha od této autorky a pravděpodobně ne poslední. Chapadla se mi moc líbila, postapo svět mě zaujal, stejně jako obě hlavní hrdinky. Vyústění jejich osudů mě překvapilo, ale v podstatě korespondovalo s určitým pocitem bezútěšnosti a nevyhnutelnosti, který ve mně vyprávění probouzelo, a završilo se v epilogu. All hail ryby!
Hrdá
Elżbieta Cherezińska
(SPOILER) Historické romány mám ráda, u tohoto jsem se ale trápila. Dokonce jsem zvažovala, že knihu odložím a nedočtu. Příběh Svatoslavy, dcery Měška Piastovce, je zasazený do komplexního a velmi detailně popisovaného dění v raně středověké střední, východní, severní i západní Evropě. Kdo se alespoň trochu nevyzná v tom, jak to tehdy v Evropě vypadalo, se může v příběhu rychle ztratit a propadnout do chaosu. Popisování jednotlivých svárů, válek a věčného intrikaření a pletichaření jednotlivých knížat a králů, boje o trůn a nástupnictví mě příliš nebavilo, bylo to chvílemi dost složité k zorientování a nezáživné. Některé pasáže jsem často jenom přelétla očima, abych neztratila nit vyprávění. Svatoslavu ztvárnila autorka opravdu zajímavě, a pasáže, ve kterých vystupovala, mě bavily. V knize je scéna, kdy vezme Měšek svého prvorozeného Boleslava a Svatoslavu k mohylám předků jejich rodu a ona se otce zeptá, kde jsou mohyly jejich manželek. Dozví se, že shořely na hranicích spolu s manžely, a společně s nimi skončili v těch mohylách. Svatoslava si z toho odnese ponaučení a odhodlání nestát se jen manželkou, ale prosadit se v rámci svých možností tak, aby si ji lidé pamatovali pro ni samotnou. Až na konci knihy jsem zjistila, že bude mít další pokračování. Ačkoliv by mě zajímalo, jak se Svatoslavě v jejím úsilí dále dařilo, myslím, že už druhý díl číst nebudu. Dalším podobným eposem už bych se asi neprokousala.