martineden komentáře u knih
Ze začátku jsem byla z knihy nadšená, říkala jsem si, konečně fakt dobrá současná autorka. Jak přibývalo stránek, začala jsem se nudit a ty hlavní postavy mi začaly lézt na nervy. To se bohužel zhoršovalo a ke konci jsem se ke čtení musela nutit. Škoda! Ale zkusím další díla autorky, poslouchala jsem zatím jen audio Sedmilhářky, ty se mi docela líbily. Uvidíme.
Já mám pro autora slabost, pro to jeho snobství, občasnou ufňukanost, ale hlavně mě baví jeho schopnost sebeironie a také nesporný humor. V devadesátkách, kdy byl na vrcholu a jeho knihy se hojně prodávaly a zfilmovávaly, mě tolik nezajímal jako teď, kdy si dost nabil pusu, ale vzchopil se a jde dál. A já mu fandím. Akorát ta Dula nemusela obsahovat tu vycpávkovou rádoby divadelní hru, kterou akorát natáhl stránky...
Franze Kafku prostě můžu. Zámek a Proces mám asi nejradši. Geniální.
Mě doktor Theo prostě baví. Takový James Bond. Těším se na pokračování.
Stále je potřeba si historii připomínat, příběh Lidic je tak nelidský! Publikace velmi přehledná, důstojná. Určitě doporučuji navštívit i Památník Lidice, je tam citlivě vytvořené muzeum a procházka po místě, kde stály Lidice, to završí.
To je tak krásně napsané, ale vždycky brečím. Slavík a růže, Šťastný princ.. krása, krása, krása.
Napínavé, hodně zajímavý vhled do života navenek spořádaných rodinek jednoho amerického maloměsta. A skoro jsem uhodla vraha!
Tuto knihu mám hodně ráda, odehrává se v meziválečném Německu, je to neotřelý pohled na běžný život v době, která musela být velmi těžká a svým způsobem se předznamenává to, co přijde.
Kniha má pár dobrých myšlenek. Ale četla jsem ji hrozně dlouho, úplně mě už čtení obtěžovalo. Musím ji vrátit do knihovny, za což jsem ráda, že jsem ji nekupovala. Líbila se myšlenka z konce knihy, že je dobré přemýšlet o tom, kdo věc vyrobil, jak dlouho cestovala...
Velmi mě to bavilo, maloměsto, upjatost, podzemní temné proudy drbů... Ale posledních cca 10 stránek to zabilo, jako kdyby autorce někdo nakázal ať přepíše konec, protože se najednou nereálně vše otočilo o 180 stupňů a z knihy se stala béčková slátanina. Škoda.
Kniha mi neskutečně sedla. Úplně mě pohltila. Někdy je prostě těch (dobrých) úmyslů příliš...
Uf! Začátek (asi 100 stránek) naprosto brutálně nudné, hlavní hrdinka se chovala jako když je jí 12 let, rozmazlená, sebestředná, pokud měla mít psychický problém, nebylo to dotažené, abych k ní cítila špetku sympatií, akorát prudila rodiče a lidi kolem sebe, hlavně že jsne si minimálně dvacekrát přečetli, jak je inteligentní a svá... Jediná synpatická věc byla, že se začala zajímat o své prarodiče a sepisovat jejich příběh. Kniha mi přišla spíchnutá horkou jehlou, jednou byla Ema zapřisáhlá abstinentka, pak vyšlo najevo, že pila šampanské s klukem v autě, na plese, víno u matky Adama.. víno s Adamem na první schůzce. Zkrátka neslaná nemastná kniha.
To je skvost. Chvilinku trvalo se začíst, ale pak už to svištělo. Doporučuji.
Překrásná kniha, skutečný příběh nadané a pracovité ženy, se kterou se osud nemazlí.
Bavila mě, líbila se mi nejednoznačnost hlavních postav a brnkání na nervy čtenáře.
Příliš nechápu, co na této knize je tak famózního, je čtivá, to ano, ale připadá mi plytká. Ale to i další knihy této autorky Hotýlek a Slepá mapa.
Posloucháno jako audiokniha. Pletly se mi postavy, vlastně jsem si přála ať už je konec. Na Agathu to nemá.
Prostě klasika, krása! Miluju tu knihu. Mám i o psech a kočkách. Koně jsou ale koně.