Doktorka z domu Trubačů
Ilona Borská
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/2462/bmid_doktorka-z-domu-trubacu-S55-2462.jpg
5
1039
1039
Autorka líčí život české lékařky Dr. Vlasty Kálalové-Di Lottiové. Její touhu po pomáhání a poznávání. Ve dvacátých letech se vypravila do Bagdádu, kde chtěla zřídit československou nemocnici, kam by lékaři z ČS jezdili získávat zkušenosti. Dosáhne toho, dokonce tam získá přátele a založí vlastní rodinu. Vrací se do Čech, kde se jí tragicky změní život, ale i tak je dále cílevědomá a ochotná pomoci tam, kde je třeba.... celý text
Přidat komentář
Nevěděla jsem, co od knížky čekat. Měla jsem ji v knihovně, tak jsem po ní včera sáhla a dneska dočetla. Paní doktorka byla neobyčejná žena, bohužel do této doby jsem o ní nikdy neslyšela.
O knížce jsem párkrát četla, ale nelákalo mě si ji nutně přečíst, ale nakonec si ke mně cestičku našla. :-)
Přiznám se, že jsem nic moc neočekávala, ale bylo to poutavé počtení o neobyčejné ženě, která si šla za svým snem.
Dozvěděla jsem se mnohé o mentalitě lidí v daleké zemi po první svět. válce. Obdivuji Vlastu K. za její odvahu a nezdolnost, obzvlášť po té, co k ní život byl mnohdy dosti krutý. Ke konci knihy jsou fotografie Vlasty a jejich nejbližších plus dovětek autorky.
Přesto se musím přiznat, že ve chvíli, kdy paní Vlasta odjela z Bagdádu, se na můj vkus začalo na scéně vyskytovat příliš mnoho nových postav a občas jsem byla u čtení poněkud zmatená.
Samozřejmě na vyprávění jde trochu poznat vrub času, kdy kniha vznikala. Přesto jsem ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst o tak významné osobnosti, která je bohužel v dnešní době možná dost opomíjená.
Tak moc jsem se na tu knihu tesila a tak moc me navnadila ukazka audioknihy v podani Jany Strykove a nakonec jsem byla neuveritelne zklamana. Do Bagdadu to bylo jeste v pohode a pak najednou zacal vic vynikat zmatek, mnozstvi postav, ktere se trhave objevuji a zase mizi. Mela jsem v tom gulas. A takove to mohlo byt veledilo. Na me malo emoci, ale pani doktorka byla asi k sobe velmi tvrda.
Příběh paní doktorky Vlasty Kálalové-diLotti, která se v roce 1924 rozhodla vybudovat českou nemocnici na Blízkém východě. Sledujeme tak její cestu od jejích studií až do jejího stáří. Osud ji nadělil nelehký život, ona se však vždy zvedla a pokračovala ve své cestě.
Tato kniha je pokladem z knihobudky. Nikdy dřív jsem o ní neslyšela a jsem neskutečně překvapená, jak výborná je to kniha. Jelikož mám ráda knihy podle skutečných událostí a ráda čtu o zajímavých a silných lidech, zejména pak ženách, ráda čtu příběhy z lékařského prostředí, tak se není čemu divit, že mě tato kniha naprosto pohltila.
Je zde skvěle ukázáno postavení žen ve společnost kolem roku 1925 a to nejen u nás, ale i v jiných zemích. Při čtení jsem si na mapě dohledávala, kam všude se paní Vlasta vypravila. Osud se s ní opravdu nemazlil a to, čím vším si prošla je neskutečné a nepředstavitelné. Hlavně pak to, že jí to nesrazilo na kolena, ale dokázala v sobě najít sílu jít dál.
Kniha je plná krásných a moudrých myšlenek. Ač je kniha poprvé vydána už v roce 1978 je psána čtivě, kolikrát až nadčasově. Naprosto vás pohltí a nejde odložit.
Rozhodně doporučuji všem, kdo rádi prostřednictvím knih poznáváte zajímavé a silné ženy.
Očekávala jsem popisný, strohý, dokumentární styl psaní. Místo toho jsem narazila i na krásu slova a hodně dobře čtivou biografii. To je mé hodnocení zpracování této literatury. Další plus si kniha zaslouží za rozšíření obzorů, za informační přínos. Do doby přečtení této knížky jsem o žádné doktorce Kálalové neslyšela. Proč nejsme jako národ více hrdi na své výjimečné lidi? Proč se o ní učitelé nezmiňují ve školách? Mohlo by to být i příkladné mezipředmětové učení - dějepis, zeměpis, literatura, občanka, věda... Zase až tak na rozhazování nemáme ...
Mimořádná žena, pozoruhodný příběh. Zaráží mě, že od doktorce Kálalové se obecně moc neví.
Poslouchala jsem audio. Bohužel mě moc nezaujala forma, jakou byl její příběh zpracovaný, v podstatě popisně. Nějak tomu chyběly emoce, na to, co všechno prožila. Když to zjednoduším, působilo to na mě jako: "Vlasta měla strach - porod se nakonec podařil." Kde je nějaké napětí, gradace? je to škoda...
Paní Borskou jsem si jako autorku oblíbil.Jako v případě knihy Osud jednoho čecha,skvěle zpracovaný příběh pozoruhodné osobnosti.Řadím ke skvělým knihám vzpomínek Vladimíra Vondráčka.
Jednou větou. Vřele doporučuji.
Obdivuhodná osobnost, aniž by to sama o sobě věděla. Změnila za života několik životů a nyní i můj.
Nějak nemám slov. Skvělá autobiografie statečné, odvážné a cílevědomé lékařky, která ač žena, šla za svým a na tehdejší poměry dokázala nemožné. Téměř z ničeho tisíce kilometrů od domova vybudovat soukromou praxi, položit základy pro budoucí studium tropických nemocí. Ani rodinná tragédie ji zcela nezlomila, naopak dala sílu pomáhat druhým, přednášet, vyučovat jazyky a cestovat dál.
To, co dokázala ona, kolik jazyků uměla, kolik lidských životů zachránila, kolik rozličných krajin navštívila, to by dnes dokázal málokdo i se všemi vymoženostmi dnešní doby.
Knížka na mě velmi silně zapůsobila. Dohledávala jsem si další informace nejen o hlavní hrdince a její rodině, ale i o autorce samotné.
Za mě plný počet hvězdiček nestačí.
Knihu, jak se říká, jsem přečetla jedním dechem a můžu ji z celého srdce doporučit. Osudy paní doktorky Vlasty Kalálové - Di Lottiové se mi vryly hluboko pod kůži. Je neuvěřitelné, jak byla statečná, inteligentní, vzdělaná, neúnavná a odhodlaná jít za svým cílem. Při tom celkem málo známá, i když měla ve své lékařské praxi obrovský přesah- její cesta do Bagdádu, kde založila vlastní nemocnici a tam se zabývala zkoumáním tropických chorob, by si zcela jistě zasloužila větší známost. Po návratu ji potkal krutý osud v Čechách, kde ztratila svou rodinu. Krásná autobiografie, kterou chci mít , stůj co stůj, ve své knihovně, i když už praská ve švech.
Tak a teď mohu po dlouhatánské době napsat, že jsem přečetla knížku, která je skvělá a mohu ji dál doporučovat. Tak bravurně zhmotněný (až neskutečný) příběh neskonale odvážné, moudré, cílevědomé, silné a dobrodružné ženy (včetně výpisků z osobní korespondence), zkrátka, to si musíte přečíst.
"Dopis je rozhovor...Kdybys viděla, s kolika lidmi já týdně hovořím, a na jakou třeba dálku. Také kniha je rozhovor: ptáš se, co udělá tvůj hrdina, s kým se potká, jak všechno dopadne. Ptáš se a spisovatel ti odpovídá. A na jakou třeba vzdálenost, v prostoru i v čase. Pomyslelas někdy na to, jak fantastický vynález je písmo? Já vím, teď už bude pomalu nemoderní, ale já radši píšu.."
Výborná kniha o neuvěřitelném osudu jedné z českých doktorek, která měla odhodlání a neskutečnou odvahu.
Žádné slzy a žádné vzdechy:
doktorsky věcně nám ukázala svou utýranou zemi, rodné Čechy.
Vzpomněla jsem si : já ji znám. Ten obraz vrytý do paměti, Goyova žena v černém,
VÁLKA.
Znovu vždy stejná, po staletí,
Goyova černě oblečená žena,
o všechno obraná, o všechno okradená,
opřená o náhrobek vlastních dětí
Místo příspěvku jsem si dovolila citovat báseň norské spisovatelky Ingeborg Hagenove, přítelkyně paní doktorky, protože lépe než já dokázala vystihnout celý její život.
Jsem velmi spokojená. Knížka se mi četla velice dobře, spisovatelka se vyjadřuje s lehkostí. Text je prokládán úryvky dopisů doktorky Kálalové i útržky z deníkových záznamů její dcery. Zajímavé byly také moudré myšlenky v dopisech orientálních učenců.
"Rozlučme se, dokud se smějeme."
Četla jsem vydání, které je doplněno fotografiemi. Dokonce doslovy jsou čtivé a zajímavé. Nádherné čtení.
Neuvěřitelný životní příběh. Divím se, že z toho ještě nikdo nenatočil film...
Paní doktorka musela být výjimečná žena - inteligenci, vůli, pracovitostí. Fascinovalo mě - že v té době zvládla vystudovat medicínu, mluvila mnoha jazyky, odvážila se v té době jako žena sama do Bagdádu, jak se vyrovnávala s tou tragédií a že nezahořkla, al dál se snažila pomáhat a žila aktivně, jak moc cestovala.. jak už někdo psal, chyběly mi zmínky o tom, jak to měla a režimem (pochopitelně, když to bylo napsáno v té době) a jak to, že mohla tak cestovat.. Jo a nemyslím si, že by Radbor měl potíže kvůli tomu, že na něj mluvili mnoha jazyky v dětství, spíš měl třeba Aspergrův syndrom nebo vysokofunkční autismus (takže za to jeho matka nemohla, jak si možná vyčítala).
Po stránce jazykové nic zvláštního, ovšem výpovědní hodnota obrovská a životní příběh neuvěřitelný.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura Orient životopisné, biografické romány Irák nemocnice, špitály emancipace lékařky Bagdád Bernartice
Autorovy další knížky
| 2006 |  Doktorka z domu Trubačů |
| 2006 | Kdo zachránil jeden život |
| 2000 | Troufalý autor osud |
| 1987 | Příběh staršího bratra |
| 1978 | Mirka s Jirkou sami doma |
Čtivě napsaný memoár o velmi akční a renesanční paní. Klobouk dolů před tím, co všechno paní Vlasta za život stihla a s čím se dokázala vyrovnat. Ke konci knihy jsem se bohužel trochu ztrácela v postavách.