Mawe komentáře u knih
Zajímavé myšlenky popsané často tak, že se nedá pochopit, co autor vlastně chce sdělit. Třeba příměr opakovaného vtipu a lži.
Kniha je čtivý osobní deník autorky, který se zbavování věcí zabývá spíše okrajově. Na několik stran osobního cítění věcí, které se kolem ní dějí, připadá sotva jedno moudro ohledně zbavování se/nenakupování věcí. Kniha se četla sama, ale nebyla vůbec taková, jakou bych čekala. Na konci je alespoň malý návod, který může každému pomoci na jeho cestě k menšímu konzumu.
První půlka je nudná a chtěla jsem proto knihu několikrát odložit. Druhá půlka je ale taková, jak od Lůcy čekáte. Vtipná, snadno se zaberete do čtení.
Krásné fotky v celé knize.
Jen je nutné si zvyknout na to, že v každé větě je jedno ze slov "fakt, takovéto, trošičku" a někdy je to tam tak často, že to dost ruší od čtení. Některé vtipy, opakované každé tři strany, se také stávají spíše trapné, než humorné. Příště by to po Lucce měl někdo přečíst a udělat drobné škrty, kniha by tím dle mě jen získala. Na přečtení je fajn, do knihovny bych si ji nezařadila.
Revoluční mi kniha nepřijde, ale kdo se zajímá o zdraví svého těla nejen jídlem, ale i spánkem či přírodní kosmetikou atd, tak to kniha shrnuje vše známé a doplňuje i zajímavé a méně známé věci. Ucelená příručka pro zdravý životní styl. Pro ty, co se dosud nezajímali, může být kniha plná nečekaných a zajímavých informací na jednom místě, i když je občas ten americký styl psaní otravný, informační hodnotě neubírá. Jestli zůstane v knihovně ale nevím, nic tak převratného jsem se nedozvěděla, spíš jde o ucelenost informací na jednom místě a z mnoha střípků lze složit vlastní koktejt na míru lepšímu zdraví a psychické kondici.
Některé traily jsou méně zábavné formou, jiné jsou "stará dobrá lůca" vtipné, osobní, čtivé. Kniha nezklamala a celkově dodržela laťku i přes slabší části, není to jen suchý popis cest ale osobní otevřený deník. Těším se na tu třetí;
Čtivý cestopis s krásnými fotkami o treku u nás neznámém, což dodává jedinečnost zpracování. Ze začátku pomalejší rozjezd, no pak už se nejde odtrhnout. Mám chuť nahodit batoh a vyrazit.
Po přečtení několika dalších knih o PCT jsem dlouho váhala, že pořád dokola stejné téma bude už nudné a nezajímavé. Nakonec mě místní recenze přesvědčily, že to zkusím. A nelituji. Kniha ani tak není o PCT jako takové, ale o autorce a jejím příběhu a jejím růstu. Je úplně jiná, než ostatní knihy o PCT, protože ani moc o PCT není. Ale byla skvělá, čtivá a jsem ráda, že jsem si k ní našla cestu.
Ze začátku nudný rozjezd se slibným příběhem, posléze už jen nudné pokračování. Často se mi to nestává, ale tahle knížka mě definitivně odradila aspoň přeskočit na konec zjistit rozuzlení...