MaxK komentáře u knih

Deset let Jeana Macquarta ve vesnici Rognes. Francouzský venkov druhého císařství není idyla, rodinné zápasy o půdu, bídné mezilidské vztahy a nakonec i tři vraždy. A samozřejmě nezměrná láska sedláka k půdě.

17.09.2017

Roberta Merla mám spojeného spíše s katastrofickou sci-fi jako je Malevil, Muži pod ochranou nebo věnující se filosofickému tématu jako Výlučná vlastnost člověka. Víkend na Zuydcoote mi padl do ruky víceméně náhodou při výběru knih v knihovně. Knížka, kterou přečtete pohodlně za den, s několika zvraty a která se výše uvedenému docela vymyká. Pro mě je to zkrátka nová vrstva tohoto autora.

Prostředí prusko-francouzské války s jejími nekonečnými přesuny vojska, bitva u Sedanu, sžívání se s pruskou okupací, rozpolení národa ústící v pařížskou komunu a zejména popis polní nemocnice či výprava na bitevní pole krátce po bitvě, je doslova rájem pro naturalistickou literaturu. Zola se v Rozvratu opravdu vyřádil.

Autorka věnuje na začátku hodně prostoru vykreslení některých postav a jejich životních podmínek, což je potenciál, který později nevyužije. Název knihy a občasné, skoro by se chtělo říct lehce ironické, pasáže psané z odstupu, čtenáři prozradí, že výprava nebude mít úplně šťastný konec. Prožitek z čtení není tedy založen na napětí ale spíše na sledování dělání lidských rozhodnutí, které ke katastrofě vedou. A právě v tom spatřuji největší hodnotu této knihy. Poddůstojník Nyhof, který je pověřen velením výpravy hodné důstojníka. Směs hrdosti, obav ze selhání a chlácholení nadřízených, které ho vedou k přehlížení nedostatků celé výpravy: neznámý terén, nedostatečná mapa, nezpůsobilý průvodce, nedostatek zásob. Narychlo sehnaní nosiči, bloudění ale i společenské bariéry, které znemožňují přiznat bezradnost a poradit se v širším celku. K tomu trocha nepřízně osudu. To vše tvoří po drobných krůčcích posloupnost, která vede ve velkou katastrofu.