Mayaku komentáře u knih
Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale nakonec emocionální dojem z tohoto krátkého dramatu převážil ve prospěch vyššího hodnocení. Byť jde o text poměrně stručný a strohý, dokáže vykreslit mnoho krásných, byť často i smutných (a naopak i velmi vtipných) obrazů.
Již podtitul "pohádková féerie" napovídá, s jakým příběhem budeme mít tu čest. Krásný, křehký, něžný, pohádkový příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Moc příjemná publikace, z níž přímo sálá láska k Berlínu, což velmi oceňuji :) Vzhledem k tomu, že Berlín i další místa v publikaci zmíněná poměrně dobře znám, nepřinesla mi kniha z hlediska faktického moc nových informací, ale i tak jsem zde objevila pár mně dosud neznámých zajímavostí. Autoři zvolili moc dobrý koncept, který (zejména pro Berlína ne tolik znalé osoby) dobře ilustruje berlínského genia loci a dává čtenáři k nahlédnutí více i méně viditelné stránky hlavního města SRN, které jsou pro něj věru typické. Opravdu moc pěkná publikace.
Já vám nevím. Mám chuť napsat, že jsem čekala trochu něco jiného, ale to by vlastně nebyla pravda a ani by to pořádně nevystihovalo mé pocity z knihy. V první řadě je třeba říci, že jako první jsem viděla stejnojmenný film, který se předlohy poměrně dost drží, takže po dějové stránce jsem věděla, jak to všechno dopadne, nicméně také se nemůžu ubránit určitému srovnání. V čem kniha rozhodně exceluje, je zachycení pohledu do nitra teenagera trpícího depresí a jeho myšlenkových pochodů, které film prostě stejně důkladně zachytit nedokáže, a to velmi čtivou formou, dobře dokreslující motivy jednání hlavního hrdiny. Co mi v knize ale oproti filmu chybělo, bylo větší rozvinutí a znázornění vztahu hlavního hrdiny hlavně s Noelle a Bobbym a nějaký intenzivnější emocionální rozměr v tomto směru. Jinak se ale kniha čte výborně a určitě jde o poučnou sondu do hlavy současného mladíka trpícího depresí a jeho boji s jeho fantómy.
Obrovské zklamání. Podle zdejších komentářů jsem tušila, že asi o žádnou světobornou kompilaci nepůjde, ale že zde bude tolik velmi průměrných až vyloženě špatných povídek (Samantin deník, Příběhy, Země ztracených a další), to jsem opravdu nečekala. Dokonce ani můj oblíbený Palahniuk se nijak zvlášť nepředvedl. Přemýšlela jsem, že bych s celkovým hodnocením šla ještě níže, ale s ohledem na to, že tak třetina povídek byla velmi slušná (Padají hvězdy, Nedobře, Na ďáblově schodišti a další), nechtěla bych těmto ukřivdit.
Co naplat, spousta krásy se tentokrát ztratila v překladu. Doslova.
Nevím, jestli je chyba na mém přijímači, ale tato publikace pro mě byla dost nestravitelná - zejména první tři kapitoly byly něco opravdu šíleného. Poté, když autor rozebírá působení jednotlivých typů masmédií, už se to naštěstí docela dá číst. Nevím jestli to je překladem, nebo takto zní i německý originál (a musím tedy říci, že tentokrát je tam hodně znát, že jde o překlad z němčiny, i co se týče stavby vět a volby slov), ale takto krkolomný a nečtivý text nadužívající odborné cizojazyčné pojmy tam, kde to vůbec není nezbytné a jen to ruší v porozumění textu (týká se zejména zmiňovaných prvních tří kapitol), jsem ještě nečetla. Je to škoda, protože po obsahové stránce je kniha velmi zajímavá, ale styl, jakým je napsána, to absolutně zabíjí.