MayB2 komentáře u knih
Půjčila jsem si po zhlédnutí dokumentu Očima fotografky, ve kterém mě Zuzana Mináčová okouzlila. V knize mě velmi zaujala část o focení filmového festivalu v Moskvě, ten vhled do tehdejšího světa.
Dala jsem šanci ještě druhému dílu, když už jsem ho měla vypůjčený, ale na chuť jsem tomu guláši páry, hmyzu, ektoplazmy, policajtů, strašidel a kanibalů nepřišla. Co by se tam ještě dalo vrazit, aby to bylo ještě bizarnější? Jo, zombíci!
Někteří spisovatelé mají dar vymýšlet věrohodně působící fantaskní světy. Hodderův případ to není. Vyprávění je chaotické a některé věci (sprostí papoušci) dosti samoúčelné. Nakonec mě dorazilo zjištění, že věty "...ve prospěch moderní žurnalistiky je možno říci mnohé. Díky tomu, že nás seznamuje s názory nevzdělanců, neztrácíme kontakt s ignorancí společnost.", které mě na první pohled v knize zaujaly (a celou ji převýšily) a které pronáší vedlejší postavička chlapce-kamelota Oscara, je opravdu vypůjčený citát Oscara Wildea.
Vtipné postřehy z cest doprovázené rozkošnými originálními kresbami. Ke své hanbě musím přiznat, že tyto cestopisy mám radši než romány Karla Čapka.
Vykoupení mám ještě radši než Exodus. I když je záběr do historie velmi komplexní, vždy se vracíme k charismatickým mužům z rodu Larkinů a dalším postavám kolem nich. Mimo irských dějin je popsaná i neúspěšná bitva o Gallipoli s účastí jednotek ANZAC, která předznamenala osamostatnění Austrálie a Nového Zélandu.
Výborné reálie, historické události, zákulisní intriky. Po všech dramatech obou Robertů J. Coleů mě zaskočil smířlivý závěr, čekala jsem ho nějak bouřlivější.
Ne, opravdu mě nezajímá, jaké má na sobě Langdon kvádro. Proč se to zajímavé má topit v moři banalit? Ovšem nejzajímavější je trik, jak natáhnout knihu o první třetinu a zajistit si závěrečný zvrat. Nejvíc mi teď vrtá hlavou, jestli a jak na tohle dokáže Brown navázat?
Zajímavý příběh by si zasloužil lepší kabát. Nakladatelství se vykašlalo na korektury, takže špatná i/y bijí do očí a chybějící interpunkce znesnadňuje pochopení vět.
Knihy s nadpřirozenem nejsou zrovna moje oblíbené, ale tohle prolnutí legendy o Tristanovi a Isoldě do 19. století se mi dost zamlouvalo. Zajímavé je i kouknout se na mapy a fotky z dějiště románu, je to úžasná krajina, překvapily mě dokonale kruhové půdorysy Zlatého hradu i Dinasova Týnu.
Slabší díl, Dexterovy vnitřní monology se místy opakují a nudí, někdy si počíná i dost hloupě – v minulosti byl pro mě další děj překvapením, tentokrát byl předvídatelný. Závěr byl dobrý, možná díky změně prostředí?
Mix povídek v různých stylech, rozhodně nenudí.
Přímo gejzír vtipných hlášek, absurdních příběhů, kreseb a nezapomeňte si přečíst vysvětlivky!
Pro mě byla první kniha. A konalo se příjemné překvapení, protože kamarádi líčili hlavně tu vraždící Dexterovu stránku a zatím v knize vedlo vtipné glosování pro Dextera nepochopitelné absurdity života. Nejvíc mi asi sedl Drasticky dojemný Dexter, který je nejrealističtější, bez různých duchařských vylepšení.
Trochu mě mrzí příliš velký prostor červeněknihovní romance, ale i tak jsem si ji vždycky ráda přečetla.
Když drby, tak od jejich aktéra. Ale hlavní je silný příběh splněného amerického snu, za kterým se však skrývá spousta tvrdé práce a odhodlání. V první třetině knihy je zajímavým tématem také antisemitismus, který nebyl pouze "výsadou" Evropy, ale i "svobodné" Ameriky.
Doufala jsem, že se dočtu víc o světě módy, nejvíc mě zklamala část Mezi mužem a ženou, kdy mi několik textů přišlo téměř identických, bez výraznější pointy.