mdracek komentáře u knih
Moje druhá kniha od Irvinga, a opět nezklamal. Bohatý jazyk a autorův vědomostní přesah mě baví víc a víc.
Ačkoli je hlavní téma knihy dost atypické a jistě proti srsti asi většiny čtenářů, je kniha napsaná tak krásným jazykem a plná květnatých, dlouhých souvětí, že určitě leckoho zaujme. Nabokovův styl psaní se mi moc líbil, a přestože postava jak Huberta, tak Lolity, mi nebyla příliš sympatická, dokázala jsem se do knihy tak začít, že jsem napnutě očekávala, jak to skončí. A dokonce mi nejen Lolity, ale možná i Humberta Humbuga v některých chvílích bylo trochu líto.
Určitě si přečtu ještě nějakou autorovu knihu, jelikož mě jeho tvorba vět okouzlila tak, jako málokterá jiná kniha.
Novela pěkně vystihuje postoje lidí žijících v sudetech na konci války. Přesto mě kniha příliš neuchvátila. Milošův plán vyhodit do vzduchu projíždějící vlak podle mě nepramenila ani tak z vlastenectví, jako spíš z touhy něco udělat během jinak relativně nudných hodin trávených noční službou na nádraží, ozvláštněných pouze historkou výpravčího Hubičky..
Ačkoli jsem od Hemingwaye po přečtení Starce a moře neočekávala, že by mě bavil, kniha mě velmi překvapila. Zpočátku to byl poněkud zdlouhavý příběh, plný zajímavých úvah a pohledů na život. Ale možná právě proto mě konec románu tolik zasáhl, přestože se smrt nesla celým dílem.
Přesto si ale Hemingwayův styl psaní nejspíš neoblíbím.
Skvěle napsaný, občas cynicky vtipný a vlastně pravdivý příběh o budování kariéry pozdějšího intendanta Hendrika Hofgena. Kniha mě neuvěřitelně zaujala, přestože jsem o příběhu zpočátku neměla valné mínění. Dokonalé vykreslení atmosféry těsně předválečného Německa, hlavně přesné charakteristiky skutečných historických postav do takové míry, že bylo hned jasné, o koho jde bez udání jména, a k tomu ještě spousta vtipných narážek na historické události. Díky své originalitě a brilantnímu jazyku se kniha prostě stala jednou z těch, které ve mně zanechaly hluboký dojem a vzpomínky...
S charakterem Scarlett jsem se dlouho nedokázala smířit, nakonec jsem však její postoj přece jen pochopila, a bylo mi jí líto. Na druhou stanu - myslím, že Rhett se rozhodl správně...
Velice emotivní příběh mladé a krásné židovské dívky, která měla víc rozumu a hlavně odvahy než ostatní, a v osudovou chvíli dokázala jednat. Zdržování děje také přidalo velkou dávku napětí a zoufalství. Lustig popsal celou tu opravdu skutečnou situaci tak, jak už to nikdy nikdo nedokáže...
Nepřipadalo mi to ani jako druhý díl, spíše dodatek, co se nevešel do první knihy. Opakují se tam stále vtipné situace z 1., ale lehce už ztrácejí na vtipnosti. Přesto se našlo pár výborných okamžiků k zasmání.
Neuvěřitelně krásný a dojemný pravdivý příběh, který mně dokázal dovést skoro až k slzám a u kterého jsem si přála, aby nikdy neskončil. Přesto, že to Armand neměl lehké, přála bych si, aby pravdu poznal dříve a stihl se včas vrátit. Markéta by si to opravdu zasloužila.
Přečtení této knihy jsem odkládala snad půl roku. Jelikož jsem ateista, nevěděla jsem moc smysl v jejím přečtení, nakonec jsem ale ráda, že jsem to udělala. Velmi mě to zaujalo a možná to i svým způsobem změnilo můj názor na Boha, náboženství atd. ...
Po přečtení Zlodějky knih jsem od této knihy čekala něco jiného a obávala jsem se, že se mi můj u Zlodějky tak oblíbený Zusak zprotiví svou další knihou. Posel je ale (dle mého názoru) naprosto jinak, ale přesto skvěle napsaný. Ty dvě knihy jsou si ale přesto něčím podobné - obě ve mně zanechaly velmi silný psychický zážitek, myslím, že ani na jednu z nich se prostě nedá jen tak zapomenout....
Třetí díl mě bavil asi nejméně, dobrý byl hlavně ten konec, který se ale dal očekávat už od začátku. Jinak mi přišlo že většinu knihy bojují, střílí po sobě a umírají - nejspíš šlo o náznak arény, mě to moc nezaujalo.
Pro mě celkově určitě nejhorší z trilogie, to je ale jen subjektivní pocit....
Velmi dobře napsaná a napínavá kniha - úžasný nápad. Kontrast lásky mezi dvěma lidmi s vědomím o naprosté bezmocnosti odporu vůči Kapitolu, který prochází celým příběhem, mě velmi zaujal. Nejvíc se mi ale líbily scény mezi Katniss a Peetou... ;-)
Musím vyzdvihnout krásné ilustrace. Ale jinak jsem od knihy, na které Rowlingová pracovala údajně několik let, čekala něco víc. Doplňující příběhy postav, nějakou novou informaci. Ale možná jsem prostě jen příliš znalá původní knižní série, je to pěkné shrnutí HP světa.
Chtěla jsem si konečně přečíst nějakou Atwoodovou, a musím říct, že ta dáma má přehled a opravdu psát umí. Jen na mě tohle tema bylo asi špatná volba.
Dystopie promyšlená do nejmenších detailů, celý nový vytvořený svět. A střídání dějových rovin se mi taky líbilo. Ale celkově mě příběh až tolik neoslovil.
Oproti první knize byl příběh o něco méně věrohodný, ale i tak se to skvěle četlo a bylo to napínavé až do konce.
Co všechno můžou způsobit nevyřčená přání a polopravdy... Několik dějových linií, retrospektivní odbočky ve vyprávění i zajímavá zápletka. Dobře se to četlo.
Od románu jsem neměla žádná velká očekávání, náhodou jsem na něj narazila v knihovně, a asi i proto mě tak příjemně překvapil. Je to kniha, kde není ani tak zásadní děj, jako spíš velké množství hlubokých myšlenek, které mě donutily se nad spoustou věcí zamyslet, přestože je to kniha téměř sto let stará.
Málokdy čtu české autory, protože většinou mi jejich knihy přijdou příliš "jednoduché, prosté". Ale Toman mě přesvědčil, že existuje dost starších českých autorů, kteří umí napsat příběh s přidanou hodnotou, jen musím důkladněji hledat.
Na tuto knihu jsem náhodou narazila v knihovně - a přečetla ji jedním dechem. Věděla jsem, že Camus byl existencialista, ale přesto bylo mé překvapení z knihy obrovské.
Meursaulta - stěžejní postavu románu - jsem zpočátku nedokázala pochopit. Jeho absence cítění a projevování názorů mě udivovala. Postupně jsem si však uvědomila, že bylo jeho právem nevyjádřit se. Věřím, že ho matčina smrt vnitřně zasáhla, ať už si to připouštěl, či ne.
Jeho vztah k ostatním lidem se vymykal všem společenským představám o člověku. V tom ale právě spočívá krása myšlenky tohoto díla. Meursault nebyl odsouzen ani tak za vraždu, jako za fakt, že se svým chováním nedal kategoricky zařadit a předvídat.
Nejvíce mě nadchly poslední dvě kapitoly knihy, kde jsem konečně pochopila jeho mysl.
Opět skvělá detektivka s úžasným Harrym Holem, odehrávající se v temném, zasněženém Norsku. Skoro až do konce jsem netušila, jak to celé dopadne. Škoda, že už zbývají jen dva díly.