Medvědářka komentáře u knih
Dnes budu citovat svou dceru, která knihu přečetla.
Liga odvážných lam je super. Moc se mi líbil agent Filip a jak bojoval s generálem Zadkokrkem. Byla to sranda a moc se mi líbí i obrázky a větší písmenka. Knížku doporučuji všem dětem.
Dcera má dyslexii a tak jí kniha bavila i díky jejímu zpracování. Máme občas problém najít něco vhodného na čtení, ale díky tomu, že tu jsou i obrázky, výrazné písmo a hlavně srozumitelný text, jí sedla. Moc mě bavilo jí poslouchat, jak si předčítá nahlas a nebo když jsem zaslechla, že se z pokojíčku ozývá její smích, aby mi hned šla říct, co se v knize dělo. Četla jí delší dobu, ale to je tím, že u toho nikdy moc dlouho nevydržela a tohle je po čase kniha, kterou dala až do konce.
Díky všem z Bambooku a Lize odvážných lam, protože tohle je něco, co nás zase posunulo o kousek dál ve čtení.
Já nevím... Knihu jsem přečetla potom, co jsem četla Den, kdy jsem zahlídla lásku a myslela si, že si autorka aspoň trochu napraví reputaci, protože ani první kniha u mě neobstála úplně bez škraloupu.
Bohužel i zde to nedopadlo na úplnou výbornou, což je škoda.
Příběh má potenciál, autorka vyprávě umí, ale stejně mi to nepřišlo tak dobré, jak by mělo. Možná jsme už vážně hodně zmlsaná a jiní tohle dílo ocení lépe než já.
Kniha by mohla mít potenciál, ale od začátku přeslazené a ani překlad tomu nepomohl... Těšila jsem se na čtení, ale díky použitým výrazům v překladu a přeslazenosti hned od začátku jsem raději odložila z nechutí a dočítat nehodlám.
Já dávám tři hvězdičky za krásnou češtinu a že to bylo krátké.
Jeho Strážce nádrže se mi přeci jen líbila o něco více a tak mě tyhle povídky a jedna báseň oslovili daleko méně.
Možná to bylo právě tím, že to jsou vyloženě povídky, u kterých já zapomněla, že ne vždy mi sednout. Možná mi tam chyběl i ten spojující prvek, který občas vidím v jiných knihách s povídkouvou tématikou. Nevím...
Poslouchala jsem jako audioknihu s vynikajícím Pavlem Soukupem co by vypravěčem.
Za mě to nebylo špatné, ale ještě v půlce jsem vůbec netušila, jestli mám chuť knihu doposlouchat nebo ne.
Nápad na celý příběh mi přišel na jednu stranu obyčejný, ale i tak se v něm najdou momenty, kdy vás to překvapí. Jen by tam mohlo být méně omáčky kolem, která jen příběh zamotávala a snad právě díky tomu jsem s tím měla problém.
John jako hlavní postava nebyla špatná. Měl své mouchy, ale přitom byl i dobrý v tom co dělá. Velké plus dávám i tomu, že se to odehrávalo ve Švédsku.
Doma máme tedy ten druhý s jednorožci, ale řekla bych, že to bude úplně to stejné.
Dcera je zápisníkem nadšená. Může si tam do něj psát své oblíbené věci. Ať už se jedná o filmy, knížky, hláška svých spolužáků. Stránky jsou vhodné pro kreslení, nalepování fotek a připomínání zážitků z cest a ze života mladé dámy vůbec. K tomu všemu krásné obrázky a nechybí třpytky.
Diář zvěrokruhu je hezký barevný diář určený všem, kteří mají rádi horoskopy, rádi si čtou o znameních a věří, že hvězdy jim daly do vínku něco ze své moci.
Je barevně ilustrovaný na křídovém papíře a celkově mi přijde atraktivní. Nechybí ani pár řádků na vaše poznámky a nebo tipy, co dělat. Velikostně je také tak akorát a nezabere tolik místa jako třeba klasiká kniha.
Perfektní návrat do dnů, kdy jsem sama byla dítě školou povinné.
Jsou tu nejen zábavné testy, ale i takové pecky jako šibenice, lodě, země, město... Relaxovat se pak dá u omalovánek nebo u sudoku.
Myslím, že je to dobré mít po ruce, kdy si budete dělat přestávku mezi domácím učením, když se zavřou školy a děti budou muset být zavřené doma a pracovat tak na úkolech online.
Václav IV. to neměl lehké jako nástupce svého otce Karla IV. Očekávání nad jeho vládou byla veliká a on ne vždy dobře jednal. Snad i proto je v mnohých očích vnímán jako slabý král. V knize bylo hezky zmíněno, že se v některých jednáních choval stejně jako dědeček Jan Lucemburský.
Kniha nám ukazuje jeho život a jeho činy. Podle mého to nebyl špatný panovník, i když měl své chyby. Některé své skutky si asi i uvědomoval, ale pro nápravu bylo již pozdě. Jeho život těžký díky mocenským bojům kolem něj.
Já knihu poslouchala jako audio, ale hodně jsem si příběh kontrolovala dle knih, které mám doma. Jak už tady bylo zmíněno - konec je v knihách jiný než v audioknize, ale to ani moc nevadí. Já si tedy chvilku musela jen zvykat na jiný přednes knihy, kdy první díly byli namluveny skvělým Jiřím Dvořákem a po něm převzal štafetu Marek Holý. Oba hlasy jsou příjemné k poslechu, ale Jiří je Jiří. U Marka jsem ale také nakonec našla zalíbení, kdy mi jeho projev občas připomínal mistra hlasu Martina Stránského.
Zábavná kniha s oblíbenými postavami jednorožců a lam, která je určená hlavně dětem. Najdou se v ní ale i dospěláci, kteří neztratili svého dětského ducha.
Bambook u Grady vydal další knihu pro šikovné děti a dospělé. Je hravá, barevná a tak zábavná díky všemožným hádankám, omalovánkám, kvízům a doplńovačkám. K tomu jsou i samolepky, které si děti mohou někam nalepit.
Když k nám domů tahle kniha doputovala, tak dcera hned prohlásila, že já si mám nechat mé oblíbené kreslení podle čísel a číselné spojovačky a ona ten zbytek. Prostě královské dělení jak se patří.
U téhle knihy uplynulo hodně vody, než byla konečně plnohodnotně přečtena a oceněna. Jenže se mi to vyplatilo.
Knihu jsem se pokoušela číst v minulosti mnohokrát. Jednou jsem dokonce došla až skoro do poloviny, abych ji stejně odložila. Při každém novém čtení jsem začínala úplně od začátku, aby mi nic neuteklo.
A teď se mi to vyplatilo.
Dostala jsem ucelený obraz nejen o životě kronikáře Václava Hájka z Libočan, ale i pohled na dobu, ve které žil. Poznáváme plno historických postav a vyvstávají před námi události, které ovlivnily chod našich dějin. Ať to byla smrt Krále Dobře a nástupu jeho syna Ludvíka Jagellonského a po něm Ferdinanda Hasburského. Prožíváme události politické, ale i svědské. Nahlížíme do života prostého lidu, ale i šlechty. Potkáme se i s proslulou Kateřinou z Komárova, které se přezdívá česká čachtická paní.
V každém úseku života Václava Hájka z Libočan bylo něco hezké, ale bylo i mnoho zlého. Nebyl to muž úplně svatý, ale tím ho lidé měli asi i raději. Jeho život byl pestrý, jak mohl jen v té době být. Že toužil po slávě a bohatství? Kdo v té době ne? Šel si za svým a díky jeho lásce k dřívějším věcem a událostem po něm zůstala jeho kronika.
Dnes už se ví, že si asi ve svém díle něco přikrášil, tu vymyslel a některé věci spoljil v jedno. Jenže tehdy se na to tolik nehledělo. Hlavně, že to bylo dílo v českém jazyce. I proto je tak ceněná i z dnešního pohledu.
Bambook vydalo letos zajímavou knihu nejen pro děti. Je plná barevných obrázků, kvízů, ale hlavně informací, jak se chovat ekologicky v dnešní době. Země si už sama nepomůže, ale vyrůstá nám tu generace, která jí může pomalu zachránit. Tahle kniha jí v mnohém může ukázat správný směr.
Kniha je hravá, barevná a přesně taková by měla kniha pro děti být. Díky jednoduchým textům všemu porozumí i ti nejmenší čtenáři. Donutí vás přemýšlet a možná i nakopne tím správným směrem chovat se lépe k sobě a hlavně k přírodě. Možná, že už doma pro to sami něco děláte, ale zde je ukázáno, jak by to šlo dělat ještě lépe. Co může udělat navíc, abychom zachránili naši krásnou planetu.
Milá odpočinková knížka. Já měla raději Chloe než Constance, protože ta mi občas připadala jako dobrá kráva. Chvilkami jsem si i říkala, že její linku vynechám, ale to bych pak nedostala celý příběh i s jeho úplným koncem.
Přidávám se k předchozím komentářům.
Kniha jako taková se čte velmi dobře. Styl psaní je ok. Přesto jsem už od samotného začátku tušila, jak to celé bude a kdo za tím asi tak stojí. Skákání do minulosti a zase zpět, kdy jste se museli podle textu sami zorientovat, kdo vlastně příběh vypráví, také nebyl nejšťastněji zvolen.
Za mě prostě průměrné, ale jistě se najdou i tací, kdo knihu ocení víc. Já měla jiná očekávání a tak to prostě dopadlo tak, jak to dopadlo.
Cosmopolis vydalo na konci února vtipnou knihu z prostředí toalet. Najdete v ní nejen zajímavá fakta, ale pobavíte si i nad kuriozitami z tohoto prostředí.
Vaši návštěvníci, ale vlastně i vy si s ní zkrátíte dlouhou chvíli, kdy nebude čučet do telefonů nebo si číst informace o vlastnostech čističů na WC. Můžete v ní nechat i své poznatky o prožitku na tomhle místě. Nejde přeci jen o to h***o, ale i tom, jak ten čas strávíte. Na to máte plných 88 stran pro vaši novou zábavu. A kdo ví, třeba se vám na WC bude díky tomu líbit víc.
Tahle kniha nemá na našem trhu obdoby. Je to vtipné, ale přitom tak poučné. Víte třeba že v Jižní Koreji stojí dům ve travu toalety? Co se dělo na veřejných toaletách v době antiky? Nebo kde vyrábí nejdražší značku toaletního papíru? Že netušíte? Tak šup pro tuhle knihu a dozvíte se mnohem víc.
Kniha je vám průvodcem to tomhle opomíjeném světě, kde to není jen o tom jednom důležitém. Doporučuju ji i jako vtipný dárek pro vaše blízké. Tedy pokud mají aspoň špetku smyslu pro humor.
Jednoduché recepty, které podle mého zvládnou i začínající kuchařky a kuchaři. Najdou se tam i recepty na českou klasiku, což se mi moc líbí.
Hravá kniha, která vás přesvědčí, že i psaní může být zábava.
Od knihy jsem moc neočekávala a to je dobře. Skončila jsem nakonec v půlce s tím, že ani nedočtu. Psané celkem dobře, ale mě to až děsivě nudilo. Kate je snílek, příliš zabraná do světa nití, stehů a hlavně samotné Jackie.
Kniha na mě působila na všech rovinách. Hlavně jsem ale nečekala, že pronikne až tak hluboko. Já takhle silný příběh nečekala. Ke konci knihy mi bylo líto Jane a jejích dětí a obdivovala jsem, jak se všemu statečně postavila. Jak dokázala ustát tu tíhu života, kterou na ní osud naložil.
Na Stephena teď pohlížím jinak. Dříve to byl pro mě pán na vozíčku, který je zvláště zkroucen, divně mluví přes počítač a hlavně mu to pálí. To že to bylo i malé zlostné ego, kterého do tohoto stavu dohnala nemoc a jeho okolí, jsem dospěla díky knize. Jak já ho na konci nesnášela a nadával jsem mu, když zcela jasně zahodil vše, co pro něj Jane udělala.
Moje první a řekla bych, že i poslední setkání s tímhle legendárním detektivem. Sama jsem se chtěla přesvědčit, co na je na to Marloweovi tak zajímavého, že baví už desítky let. No, možná jsem měla sáhnout po původním autorovi a ne jeho pokračovateli. Nevím...
Každopádně ač jsem se snažila jak jsem mohla a přečetla knihu až do půlky, kdy jsem stále doufala s každou novou stránkou, každou kapitolou, že se to nějak rozjede a začne se konečně něco dít, tak jsem nic takového nenašla. Psané to nebylo špatně, ale bylo to líné jak rozlitý olej na podlaze, který se tak blbě utírá. Ani sám Philip mi nepřišel tak úchvatný, jak jsem si myslela a jak jsem si ho představovala. 50. léta byla asi taková a amerika, která se v té době vzpamatovávala z války, která nedávno skončila, potřebovala asi takového hrdinu, který bude jemný a přitom drsný. Mě tedy připadal spíše nudný.